Chlapci z Brazílie

Hochy z Brazílie jsem viděl – myslím – třikrát, a to pokaždé s odstupem zhruba deseti let. Poprvé mě ten film uhranul jako chlapce (a spolu s ním i knížka) jako skvěle vystavěný thriller s nadčasovou, etickou výzvou k jednomu každému divákovi, podruhé mě oslovil neméně silně: vracel jsem se ke známému příběhu se známým poselstvím a utvrzoval jsem se o správnosti své nastoupené cesty. Nyní, potřetí, jsem už nezažil původní úžas. Skvělý utopický snímek o naklonovaném Hitlerovi promítaný na plátno nového tisíciletí působí již poněkud naivně: dnešek si rodí své hitlery bez pomoci genetiky a naivní, hloupoučcí lidičkové si je volí do parlamentů, ba jim svěřují prezidentské funkce. Nepochybuji však, že kdybych tento snímek viděl dnes poprvé, nadchl by mě jako tenkrát poprvé. (07.05.2017)

Konečně jsem padl na adaptaci Levinova literárního řádění, o které můžu prohlásit, že je košer téměř ve všech ohledech! Hoši z Brazílie mají v zásadě čtyři devizy, kvůli nimž stojí za to se neupejpat a bezpodmínečně si je, nejlépe ihned, sehnat, pustit, vychutnat. Zde je jejich výčet: 1.) Lišácky obsazené role (geniální dvojkombinace Peck - Dr. Mengele; Olivier - lovec nacistů), které si patřičně užívají nejen oba zmínění. 2.) Zachování Irova sarkasmu, nadhledu a satiry v plné míře (!). 3.) Perfektní Goldsmithova hudba (není tomu tak dávno, co k mé nezměrné radosti, vyšla v kompletní a remasterované podobě). 4.) Nadčasové téma. Za jediný markantní mínus počítám fakt, že Schaffner se nepokouší o žádné velké umění a stařecky lpí na léty prověřených (a provařených) postupech, které možná fungují, ale zbytečně brání filmu v rozletu. Momentů, které z vykolíkovaného konceptu vybočují, je jako šafránu a bohužel se snadno ztrácejí v okolním "plevelu" (příkladem budiž skvěle sestříhaná Mengelova revize bývalé laboratoře). Asi mi nezbývá, než se utěšovat vědomím, že vůbec existují, srazit podpatky do latě a radovat se z dobrého. A toho vskutku není málo! (07.11.2008)

Nie fikcia, ale realita. Veď len pozrite, koľko Hitlerových klonov pobehuje po svete. Tešia sa len na to, ako uchopia opraty moci prísnou rukou a führerským heslom "Jeden národ, jeden štát, jeden Vodca" . Trump, Kotleba, Bolsonaro (priamo chlapec z Brazílie). A podarilo sa vyklonovať aj dcéry, pritakáva pani Marine Le Penová z Francúzuska. (06.11.2020)

Vynikající sedmdesátkový thriller, v němž si Gregory Pack vystřihnul zápornou roli doktora Josefa Mengele. Je to nepříliš známý film, dostal jsem se k němu v podstatě úplnou náhodou - a o to víc jsem byl příjemně překvapený. Předně to má úplně skvělou zápletku. Když se vyjeví, o čem přesně ten film vlastně je (předem jsem si naštěstí nečetl komentáře, které tu toho hodně vyzrazují), zmocnil se mě velmi nepříjemný, až znepokojivý pocit, srovnatelný třeba s Dotekem Medusy. Jsem nadšen jako už dlouho ne. (22.05.2011)

Kdyby se ve filmu vyskytoval nějaký fiktivní doktor a ne konkrétně Josef Mengele, dal bych i 4*, protože by šlo o příjemné sci-fi drama a thriller. Takto je pro mě snímek pouhé sci-fi a nějaká alternativní historie, což mě v tomto případě moc neoslovilo. Jinak zpracování, herci, hudba, některé scény super, ovšem celkový dojem spíš slabý. (03.04.2013)