Kos

Polská Tarantinovka KOS si zaslouží Vaší pozornost !  Jaro rok 1794 byly v Polsku krušné časy, kde Polsko okupovali Rusové a tak přijíždí do Polska generál, který chce zmobilizovat místní rolníky a udělat národní povstání. Kos má výborné řemeslo, vypadá opravdu filmově, má slušné herecké výkony, notnou dávku zajímavé historie, slušný tempo a především hodně brutální a syrovou akci- Tady jsem si párkrát vzpomněl na polskou Wolyň a takový finále je vyloženě řežba jak z Tarantina- tohle mě bavilo !! :) Další silná Polská trefa, ti jsou prostě jinde. 75% (13.09.2024)

Mám rád ten pocit, když si pustím film, o kterém nic nevím, a on mi za to daruje kvalitní a dobrou podívanou. A to se mi stalo u filmu Kos. Nic jsem si nezjišťoval, pustil jsem si to, a pak jsem jsem se jen usmíval a užíval si jak to moc to šlape. Není to bezchybné, přesto u filmu vidím řemeslné kvality, dobré herecké výkony a nadšení. Režisér Paweł Maślona mi ukázal, že je velmi šikovný režisér, který má hodně nakoukáno a umí pracovat s herci a s atmosférou. Maślona neměl největší rozpočet, a proto si nemohl dovolit velkolepé akční scény. Naštěstí dobrý a kvalitní film nepotřebuje velké trikové orgie, aby byl kvalitní a dobrý. Maślona sází na přesné vedení herců, na atmosféru, poctivě budované napětí a na dialogové výměny. Nejvíce je to vidět v druhé půlce filmu, kdy se všechny důležité postavy sejdou u jednoho stolu a začnou si povídat, a atmosféra houstne. V tento moment jsem si místy vzpomněl na konkrétní scény z filmů od Tarantina. Přesto mi Kos jako celek nejvíce připomněl dánský film s Madsem Mikkelsenem Bastard, který má podobnou atmosféru. Popravdě žádného z herců jsem v žádném filmu ještě neviděl, ale o to více jsem si užil jejich výkony. Bartosz Bielenia se svou roli popral velmi dobře, ale něco mi tam chybělo. Jacek Braciak podal parádní výkon a jen co vkročí na scénu, tak si krade pozornost pro sebe. Jason Mitchell je zde hodně dobrý a moc si svou hláškující roli užívá. Robert Więckiewicz má velmi vděčnou roli a je v ní skvělý, protože má obrovské charisma a umí na sebe strhnout pozornost. Hodně se mi líbil výkon, který předvedla Agnieszka Grochowska, protože je kvalitní a je v něm cítit hodně bolesti. Nakonec jsem si nechal Piotra Paceka, který si svou roli velmi užil a zahrál své zmrdského záporáka skvěle. Film mi dost sedl a užil jsem si ho. Ale objektivně musím přiznat, že má pár nedostatků. Z mého pohledu největší zápor filmu je jeho úvod. Úvod filmu mi přišel lehce překombinovaný a trvalo mi, než jsem se dostal do děje a zorientoval se v motivacích všech postav. Ale to je jediný výrazný zápor filmu. Kos je zajímavý a dobře natočený film o slavném generálovi, který si zaslouží vaši pozornost. (06.08.2024)

Človek si sadá k filmu s očakávaním poriadneho krváku a la Patriot s Melom Gibsonom, kde polska orlica bude viať z každej riti a namiesto toho dostane slušne zohranú minidrámu v perníkovej chalúpke tak 1,5 dňa cesty od Krakova. Trochu mi to pripomínalo Tarantina, dám tri złoté bažanty za to, že minimálne ten ruský zmrd kopíroval Hansa Landu. Ááále,veď to je jedno. Nakoniec z toho vyšla fajnová sonda nevoľníctva a tak nejak som nevedel rozlíšiť, kto je väčší hajzel. Či ruský okupant alebo poľský šľachtic. (07.09.2024)

Příjemné překvapení - od Poláků. Očekával jsem nějaké bitvy (které nebyly), ale i tak jsem měl informaci, že půjde o film, který není pro masy. Nebyl a v sále nás sedělo šest. Film použil období, kdy Polsko trpí pod rozpínavým Ruskem a myslím, že bylo i záměrem natočit film v době, kdy Rusko má snahu ukazovat svou sílu, a navíc v blízkosti Polska. Příběh je dobře vystavěn i natočen. Znatelné je jen, že pocit stále hledá "americké" podání, na které jsme více zvyklí. I hlavní postava Kos je zcela zbytečně podána dost obyčejně. Tím spíš, že má za sebou válečné zkušenosti z Ameriky. No a kromě jiných dobrých scén je vrcholkem filmu ona chválená scéna - spíš větší úsek filmu, kde v chalupě okolo stolu sedí několik vzájemných nepřátel, snaží se vypadat přátelsky a čekají, co z toho bude. Nemusel jsem čekat, co si přečtu po filmu a hned v kině se mě prohnaly hlavou dva výrazy: 8 hrozných a Tarantino. Na polský způsob. (18.08.2024)

“Dobra, davaj monete”. Tak nějak asi vypadalo smlouvání režiséra a producenta, když šukali finance u různých fondů a společností. Žel bogu, i když je samotný začátek filmu jako vystřižený z té scénky z Griffinových a tvůrci dost možná zápasili v bagně o každý zloťák, do anotacemi slibovaného rozměru děje se to až tolik nepromítlo. Z bojů o svobodu Polska, z povstání či bitev nic neuvidíte. Tvůrci si však byli svých finančních pout vědomi, a tak zvolili spíše konverzační způsob eskalace situací, jejichž většinu zasadili k jídelnímu stolu osvětlenému pouze několika svícny. Takovéto scény pak mají jakýsi tarantinovský nádech, jelikož se postavy snaží odhalit sekrety svých protivníků bez přímé konfrontace či dávají okatě najevo, že mají nějakou výhodu - ruský kapitán Dunin zduněný mocí drží všechna esa a určuje dynamiku situace, zatímco ostatní hráči (sám Kościuszko a nejlepší a nejzábavnější postava filmu, Domingo) mu musí ustupovat. Nakonec ale vše skončí rubačkou asi tak čtyřiceti chlopů na dvorku a spáleným statkem. To by pak vlastně mohlo i docela dobře fungovat jako nastínění toho, co přišlo potom (samotné větší povstání a bitvy), JENŽE Kościuszko není hlavní postava. Tento status připadá Ignácovi, doslovnému sukinsynovi, okolo jehož ukřivděnosti se točí většina filmu. A on zkrátka nevzbuzuje potřebné sympatie, takže se některé části snímku docela vlečou. Aby z toho nebyl takový polský Jan Žižka. Film o národním hrdinovi doma neuspěje, protože dostatečně nečerpá z domácích filmařských tendencí/tradic, a v zahraničí nemá šanci, zvlášť prezentuje-li jej generický anglický název… (15.08.2024)