V hlave 2

Geniálně terapeutickej animák, který perfektně ukazuje, jaké je to býti teenagerem - a dokonce ani ne tak zjednodušeně (vzhledem k cílovce). Osobně na tom miluju všechno, od celého příběhu až po detaily (Strach mající padák, akné Riley na bradě). Jestli někomu za poslední dobu přeju onen komerční úspěch, tak určitě Inside Out 2. (08.07.2024)

Moc pěkný pokračování, které vyniká ( naopak proti tomu co dost často čtu - ,,že se nikam nevyvinul a čerpá to stejné z jedničky" ) především tím, jak hezky a mile poukazuje na současný globální problém s úzkostí, které děti pociťují dřív než by ,,měli", ať už z čehokoli. A dospělý divák který zapomene komu je film primárně určen a bude se nad sdělením ,,Je o.k. se sesypat" povyšovat, si zákonitě film nemá šanci užít. (01.08.2024)

„Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš." Tohoto rčení se bohužel Kelsey Mann, tvůrčí nástupce megaúspěšného kinohitu V hlavě, nedržel a přináší divákům vykradenou a emocionálně vyčpělou kopii prvního dílu. Ta je tentokrát zahalena do sportovního hávu a prim zde hrají témata přátelství a puberty. Tématicky sequel vyjma svého předchozího dílu vykrádá i dva roky starou pixarovku Proměna, která je však minimálně po stránce fyziologických proměn lidského těla komplexnější a edukativnější, navíc je v ní příhodně kladen větší důraz na důležitost rodiny. V hlavě 2 citelně postrádá silný emotivní moment, který by učinil film nezapomenutelným, tak jak se to podařilo u jedničky v případě postavy Bing Bonga. Dvojka kopíruje již divákům známou výpravu hlavních emočních hrdinů do Rileyiny dlouhodobé paměti ve snaze ji "zachránit". Stejně V hlavě 2 pracuje i se střihem příběhů, opět zde dochází ke střídání pohledu na život Riley a lidské emoce, ovládající řídící centrum v jejím mozku. Vyjma zjevení nových pěti lidských emocí (Úzkost, Závist, Stud, Nuda, Nostalgie), tak ani zde nedochází k žádné inovaci. Závěrečné poselství o důležitosti dobrých i špatných vzpomínek, které utvářejí náš charakter, a nepotlačování ani jedné z nich, je velmi chabým vyústěním filmu. Potenciál nebyl absolutně naplněn, a to je ohromná škoda, těch originálních variací, jak s tímto světem pracovat, existuje celá řada. Tři hvězdy. 🙂 (19.07.2024, 3D projekce) (20.07.2024)

Film pro holky o dospívání třináctiletých dívek. Barevné, romantické, ale beze vtipu. Trochu to brnká na strunu puberty, ale žalostně nevyužije potenciál. Stále je to ale vyprávěno jako pro šestileté. Už po 10 minutách jsem se začal nudit. V kině se také moc lidé nesmáli. Asi proto, že film chce útočit primárně na emoce a porozumění. Kouzlo z prvního dílu vyvanulo velmi rychle. Ke konci se film táhnul k nesnesení. (28.07.2024)

(8/10). V hlavě 2 je už momentálně nejvýdělečnějším animovaným filmem a podle nových informací také 10. nejvýdělečnějším filmem všech dob! Tohle je jenom ukázka, že sázka na zajetou značku je momentálně pro studio Pixar rozhodně lepší kalkul než vstupovat do neznámých vod originálními projekty. Je to dobře? To ukáže až čas, ale V hlavě 2 rozhodně nepůsobí jako zbytečný sequel a obhajuje si svou existenci. Pořád to jede v předem nastavených kolejích, které všichni tak dobře známe. Ovšem tentokrát se přesouváme do úplně jiného období, které může být pro mnoho rodičů i odborníků nemalou výzvou - puberty. Riley nám vyrostla a její věk se překlenul do krizového období, kterým si musí projít každý z nás. S někým cloumá puberta více, či méně. Ovšem V hlavě se nám všem odehrává stejná bouře, která demoluje vše, co jí přijde do cesty. Pro tvůrce nesmírně těžký úkol, avšak již v prvním díle dokázali s velmi těžkého tématu vytáhnout to podstatné. Aby to bylo zábavné a pochopitelné pro děti, tak melancholické a hřejivé pro dospělejší jedince. V hlavě 2 je kvalitním a příjemným pokračováním od studia s lampičkou v logu, které se nebojí zabrušovat do náročných témat a servírovat je divákům s enormní lehkostí. Zaobaluje to taktéž do tradičně spolehlivého a dechberoucího vizuálního hávu, který bere dech. Taktéž musím ocenit komické vložky, které potěší nejednoho fanouška videoher. Nebo si přijdou na své matadoři, kteří v mládí ujížděli na Mickeyho klubíku. Oproti prvnímu dílu jsem z toho však necítil to srdíčko, které u Pixaru vždy vyhledávám a budu jej cítit nejspíše vždy jen u prvních dílů. Pevně doufám, že tento nastavený trend studio co nejdříve změní, protože tohle naštěstí vyšlo. Ale nechci, aby se z tohoto originálního studia, které sází jeden originální počin za druhým stalo něco jiného. Něco, co recykluje své staré nápady a dělá zbytečná pokračování, které nemají své opodstatnění. Takový pocit mám například z pátého dílu Toy Story. "We are suppressed emotions!" (03.08.2024)