Réžia:
Robert HlozKamera:
Filip MarekHudba:
Jan ŠléškaHrajú:
Andrea Mohylová, Matěj Hádek, Milan Ondrík, Václav Neužil ml., Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Katarzyna Zawadzka, Iveta Dušková, Jan Vlasák, Richard Stanke (viac)Obsahy(1)
Príbeh filmu je zasadený do roku 2041, keď ľudstvo používa veľmi vyspelé technológie a ústava všetkým občanom garantuje právo na „jeden celý život“. Po neprirodzenej smrti, ako je napríklad autonehoda alebo teroristický útok, tak môže byť človek obnovený zo svojej digitálnej zálohy. Stačí si každé dva dni pravidelne vytvárať digitálnu zálohu svojej osobnosti – „bod obnovy“. Ale zaslúži si vôbec ľudstvo právo na druhú šancu? (Continental Film)
(viac)Videá (3)
Recenzie (866)
Vznik nové, již od pohledu originálně i seriózně vypadající české sci-fi mě předem potěšil. Když jsem ji dneska v kině spatřil, dlouhou dobu jsem si ani vůbec nepřipadal jako u českého, resp. česko-slovenského filmu, dokud se neobjevila na plátně známá tvář Matěje Hádka (který mi však dojem rozhodně nezkazil, neb podal skutečně zdařilý výkon). Často poutavé viuzální provedení s moderními animacemi se funkčně doplňuje se zajímavým vymyšleným světem budoucnosti, v němž předčasně mrtvého člověka život lze přivést zpátky k životu, stihl-li dotyčný provést včasnou zálohu své osobnosti s vytvořením onoho bodu obnovy. Dějově se tato futuristická vize kloubí s kriminální, resp. detektivní zápletkou, odhalování skutečností s postavou ženské detektivky skýtá dost napínavých míst a zpracování i dostatek silnějších atmosférických záblesků... jen jsem si nemohl pomoct a místy na mě vedení příběhu působilo zbytečně překombinovaně, až jsem se chvílemi ztrácel a zájem o film kdesi za polovinou začal mírně (naštěstí však jen dočasně) klesat. Škoda, že přes všechny klady mám tak ve finále dojem spíše zdařilého pokusu, než skutečně výrazný zážitek, a mimo nevšední ústřední motiv bodu obnovy mi zatím nepřipadá vyloženě nezapomenutelný. Často až příliš výrazná práce se zvukem a hlasitými zvukovými efekty včetně hudby mi stylově zrovna nesedla, rozhodně ale u mě dopadl Bod obnovy líp, než poslední mnou viděná letošní sci-fi v kině (animované White Plastic Sky) a v rámci současné žánrové produkce i současného domácího filmu ho vnímám vesměs pozitivně. [70%] ()
Na Bod obnovy mnozí vyráží jako na mimořádnou podívanou (s dodatkem "na české poměry"), ukázku nové krve v tuzemské filmařině, seriózní sci-fi přicházející po několika dekádách atd. K mojí spokojenosti s filmem ale asi nakonec nejvíc přispěl fakt, že jsem do kina zamířil bez očekávání (i předsudků) a neměl jsem pak problém s tím, že jsem dostal typickou českou detektivku (takovou tu, kde detektiv sám nic nevyřeší a je závislý na tom, co mu prozradí podezřelé osoby) vsazenou do lehce cyberpunkového prostředí. Fotogeničnost a sošnost Andrey Mohylové mi stačila k tomu, abych se moc netrápil s křečovitým dialogy (úvodní rozhovor u klavíru!) a orientace vyprávění na hledání pachatele zase pomáhá tomu, abych si nedělal velkou hlavu s tím, že v charakteristice fikčního světa zůstává mnoho mezer, a více či méně skřípajících prvků. Některé jsou závažnější (film se vůbec nevěnuje společenským dopadům zálohování, které muselo zásadně proměnit jednak každodenní chování lidí, jednak podobu kriminality), jiné zase méně podstatné (ve světě, kde existuje potřeba stavět výškové budovy v historickém centru Prahy, má obyčejná policistka nebývale prostorný byt a ulice působí spíš vylidněně). ______ Následující není výtka, ale spíše poznámka: Ačkoli tvůrci v rozhovorech říkali, že chtěli, aby měl film český ráz a nebyl jen odvarem vysokorozpočtových zahraničních vzorů, reálně v Bodu obnovy nevidím mnoho prvků, jimiž by se jasně odlišoval od vizuálních konvencí cyberpunku, které vznikly už v 80. letech; tedy ještě předtím, než se velká část štábu narodila. Vynechali vlastně jen inspiraci Tokiem, Hongkongem a obecně východní Asií, jinak by podoba města, futuristických aut i kostýmů klidně zapadla do mnohem starších filmů. Cyberpunkové vize budoucnosti zrozené v 80. a raně 90. letech ovšem reagovaly na tehdejší společenské klima. Bod obnovy to nedělá a je ukotvený čistě v popkulturním světě. ()
Bod Obnovy je skvěle vypadající české SciFi, které za opravu málo peněz nabízí strašně moc muziky. No a ikdyž chytrá a promyšlená práce s rozpočtem je možná nejsilnější aspekt filmu, určitě to není jediná kvalita, jakou tento snímek nabízí. Pravda, zápletka je relativně banální a předvídatelná. Tady Bod Obnovy neuhrane. Ovšem dynamika i vztah mezi detektivem Trochinowskou a zavražděným a oživeným Davidem Kurlstatem funguje na jedničku a jejich odlišné pohledy na svět se krásně doplňují. Stejně tak fascinující je i debata kolem titulní technologie filmu, kterou scénáře vede napříč celým vyšetřováním, díky různorodé skupince postav. Díky časovému limitu záloh se zde i dobře pracuje s napětím, které vynahrazuje slabší akci. No a zakončení pro jednotlivé postavy i film mi přišlo velmi silné. Musím se přiznat, že na druhé zhlédnutí jsem si to užil i o kapánek více. Prostě kvalitní, detaily napěchovaná, česká podívaná, která stojí za to. ()
Řekl jsem si, že nebudu Bodu obnovy nadržovat jen proto, že je to český film, a tak sice hodnotím průměrnou známkou, ale zároveň doporučuji všem, aby se vydali do kina a podpořili chvályhodně jinou tuzemskou tvorbu, za kterou se nemusíme stydět. Hlavním problémem Bodu obnovy je podle mě příběh, který vrší jedno omšelé klišé na druhé, je buď překombinovaný, nebo naopak vyvolává zbytečné otázky... A trvá skoro dvě hodiny, což je vážně příliš. Ačkoliv bych na film znovu nešel, peněz za lístek rozhodně nelituji a těším se, co Robert Hloz natočí příště. ()
// Český Blade Runner se nekoná ani omylem, na to by ty parádní kulisy a skvělé sci-fi propriety potřebovaly i scénář, který není jen sbírkou těch největších žánrových klišé, nelogického chování postav, směšně průhledných zvratů a zápletky vykradené z tuctu lepších filmů a her. O vyloženě nesmyslných zákonitostech představeného světa raději ani nemluvím. Škoda, protože jak často se stane, aby v Česku někdo chtěl točit něco takového, o to víc se kluci měli snažit, aby jim to celé dávalo smysl už na papíře. 4/10 ()
Galéria (128)
Zaujímavosti (24)
- V čase 8:40 můžeme spatřit Pankrác budoucnosti. V čase 16:38 se nabízí pohled do útrob Fakulty humanitárních studií Karlovy Univerzity. V čase 23:40 tyčící se kolosální mrakodrap s nápisem: „ZÁLOHOVALI JSTE DNES,“ nad budovou Národního divadla. V čase 54:42 vidíme odehrávající se párty v klubu MeetFactory na Smíchově. V čase 01:20:16 je vidět naskýtající se krátký obraz na uprgadovanou byznys zónu ve Varšavě. Závěrečná scéna z pohřbu se odehrává u nejstarší části Olšanského hřbitova. (Arnyfe)
- V traileru č. 2 je využit hudební motiv písně „Život je jen náhoda“ od Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka, např. verze 1932. V traileru č. 1 je to zase „Óda na radost“, napsaná Friedrichem Schillerem, proslavená verzí Ludwiga van Beethovena – mj. hymna Evropské unie. (fcapab)
- Hlavní hrdinka Em Trochinowská (Andrea Mohylová) používá jako své služební vozidlo Škodu Octavii 4. generace v provedení RS. Patrné je to zejména při pohledech z boku a ze záběrů z interiéru. Příď a záď vozu je pro film upraveny do futuristické podoby. (MIK0cz)
Reklama