Priepasť

ž pri dokončovaní svojho komerčne najmenej úspešného filmu mal Cameron pri strihu voľnú ruku. Pod jedinou podmienkou - musí dodržať stanovenú dĺžku. Za obeť krátenia tak veľmi prekvapivo padla hlavná myšlienka a pointa jeho vysnívaného projektu. Z dnešného pohľadu nepochopiteľne nepríliš priaznivo prijaté sci-fi však „železnému Jimovi" nedalo spať a v roku 1993 bola uvedená jeho pôvodne zamýšľaná podoba. Po navrátení vyše pol hodiny materiálu sa vyznenie filmu kompletne zmenilo. Nebudem spoilerovať, pretože mnoho z vás tento skvost v tejto podobe nepozná, takže napíšem iba, že vďaka novému koncu získal film na naliehavosti a zmysluplnosti. Rozpracovanie vzťahu dvoch hlavných hrdinov zase pomohlo pri diváckom sympatizovaní s postavami. Priepasť sa tak okamžite v očiach diváckej aj kritickej obce rehabilitovala a kinoverziu bez problémov prekonala. Cameron sa po tomto úspechu rozhodol aj pre rozšírenú verziu svojho druhého Terminátora. Zmeny v ňom však nie sú tak zásadné a rozšírenie občas zbytočne brzdí tempo rozprávania. Za pozornosť ale takisto stojí. Rovnako ako režisérska verzia Avatara. (16.03.2016)

Tři hodiny v podání Jamese Camerona utečou jako voda. Je až s podivem s jakou lehkostí to do nás znovu a znovu šije a vždycky mu to vyjde. Malinko mi drhla akorát vypsychovaná postava Michaela Biehna, co tam ty atomovky prostě pustit musela. Jinak ale opět precizně zrežírovaná a napsaná záležitost s postavami z masa a kostí. Mary Elizabeth Mastrantonio byla spektakulární a Ed Harris má rozhodně nejsympatičtější roli kariéry. (04.11.2016)

Film má tři složky: 1. Podmořská manželská terapie - nutné zlo pro diváky/čky. 2. Survival movie - vcelku napínavé, byť nejde o můj šálek kávy. 3. Vztyčenej varovnej přílivovej ukazováček (příště už prostředníček) malých svítících bělásků - přísada do nějakého myšlenkového přesahu filmu, aby to nebyla jen běžně napínavá podívaná z akvárka. To závěrečné poselství je samozřejmě velice dobré - jasně, člověk dělá strašlivé zlo, ale umí se i obětovat (čas od času). Pro jednoho dva dobré na tomto světě stojí za to zachránit celý svět (to není sluníčkářská hypotéza a přiznám se že označení sluníčkář z duše nenávidím, neb nevím, co si tím chtějí "tmáři" vyvodit). To je mimochodem převzaté z Bible. Takže proč ne. Mám jen jednu výhradu - ten film k onomu konci (zhlédnuta SE verze) vůbec, ale vůbec nesměřuje. Po celou dobu to je jen survival movie říznutý manželskou krizí, nic víc. Cameron vybalí karty náhle a bohužel nemá moc času, aby na plátně závěr filmu zarezonoval. (12.11.2020)

Pamätam si, ze som mal v minulosti s tymto filmom mensie problemy, myslim s prvou polovicou filmu, ale dnes, ked som si opät pozrel Special Edition Jamesa Camerona, nemozem dat inak, ako 5 hviezdiciek. Scenar je zaujimavy a kazdemu odporucam si pozriet tu predlzenu verziu, pretoze na konci bola v klasickej kinoverzii, ktora sa zial este aj dnes stale vysiela v televiziach vystrihnuta hlavna pointa filmu, co mimozemstania chceli urobit, neurobili to a je vysvetleny dovod, preco to neurobili. Ak by si tam nezahrala Mary E. Mastrantonio, ktoru som spoznal v ROBINOVI HOODOVI (1991) s Kevinom Costnerom, asi by bol film o trosku nudnejsi, ale Cameron vzdy vedel, ako ma dostat divaka do deja filmu. Priznam sa, ze psychopatickeho a fuzateho Michaela Biehna som v minulosti v tomto filme nikdy nespoznal a nikdy mi ani vo sne nenapadlo, ze je to ten Kyle, ktory ochranoval Lindu Hamilton v prvom TERMINATOROVI (1984). V kazdom pripade je zaver filmu v Sp.Edition aj vdaka krasnej hudbe Alana Silvestriho tak nadherny, ze ma u mna plne hodnotenie a vidiet vo filme podobnost Spielbergovych filmov, preto su u mna tito dvaja reziseri na prvych miestach v topke najoblubenejsich reziserov. ________ Ed Harris - (Virgil 'Bud' Brigman) +++ Mary Elizabeth Mastrantonio - (Lindsey Brigman) +++ Michael Biehn - (Poručík Hiram Coffey) +++ Leo Burmester - (Catfish De Vries) +++ Todd Graff - (Alan 'Hippy' Carnes) +++ John Bedford Lloyd - (Jammer Willis) +++ J.C. Quinn - ('Sonny' Dawson) +++ Kimberly Scott - (Lisa) +++ (10.07.2011)

Již předchozí Cameronovy filmy nesly jeho rukopis a zrcadlily jeho talent a řemeslnou bravuru. Ale až "Propast" představuje první plnohodnotně cameronův počin. Jednak zde nebyl limitovaný rozpočtovými kompromisy (jako v "Terminátorovi") ani návazností cizí franšízy (jako ve "Vetřelcích"). Hlavně ale už zde vidíme klasické atributy celé jeho nadcházející osobní tvorby v čele s prostými, až banálními příběhy o jasných stranách dobra a zla, ambicemi posouvat realizační možnosti média i osobní fascinací podmořským světem. Vedle toho "Propast" opět nadchne propracovanými a dobovým normám vzdálenými ženskými figurami, ale stejně tak i jejich mužskými protějšky. Cameron je mistr vytváření iluzí, protože dokáže před diváky rozprostřít a zpřítomnit do nejmenšího detailu promyšlený svět. Byť v něm vypráví veskrze tradiční příběh o znovuustanovení ústředního páru, díky neschematické dynamice obou ústředních postav a poutavým peripetiím se mu daří držet diváky zainteresované až do samotného kýčovitého finále. V jistém ohledu představuje neprávem upozaďovaná "Propast" absolutní vrchol Cameronovy filmografie. Jelikož počítačová grafika tehdy byla ještě v plenkách, nemohl se spolehnout jen na "berličku" animace jako v případě svých nejnovějších počinů. V nich jeho fantazie už nemá mezí, zatímco tady vynaložil vše na to, aby ve zdánlivě omezujících mantinelech natáčení na film, s herci a na lokacích vytvořil co možná nejméně kompromisní ekvivalent svých vesmírných vizí. Díky tomu a ambicióznímu natáčení disponuje "Propast" fascinujícím realistickým rozměrem, který žádná digitální technologie nezprostředkuje. Hlubinná temnota obestupuje postavy na plátně a slívá se s temnotou sálu, čímž vtahuje diváky a nechává na ně dolehnout fascinaci i všudypřítomné ohrožení světa za hranicemi naší každodenní zkušenosti. Podobně jako "Ponorka" také "Propast" díky své bravurní symbióze všech výrazových prostředků filmu dokáže i ve velkém sále, navíc osazeném jen hrstkou diváků, navodit neskutečně klaustrofobní atmosféru. Při tom můžeme říct, že celý film vlastně existuje kvůli tomu, aby maximálně fungovala jeho vrcholná sekvence. Ta představuje jeden z nejdramatičtějších a fyzicky nejintenzivnějších momentů v historii média právě díky tomu, že se v ní sbíhají a zužitkovávají všechny elementy, vyprávěcí linie tohoto vyprávění, filmu i vize. Cameron není žádný Bergman či Tarkovský a jeho sestup do propasti nevyjevuje velké pravdy o lidském bytí či zneklidňující zákoutí našich myslí. Všechna jeho vyprávění jsou ryze prostinká a vlastně až naivní. V jejich jádru stojí vztahy a pouta mezi lidmi. Cameron ale využívá veškeré své řemeslné mistrovství k tomu, aby nás znovu dostal do kolen a přesvědčil o platnosti onoho pojmu láska. (08.01.2023)