Priepasť
The Abyss
The Abyss
The Abyss
The Abyss
Réžia:
James CameronScenár:
James CameronKamera:
Mikael SalomonHudba:
Alan SilvestriHrajú:
Ed Harris, Mary Elizabeth Mastrantonio, Michael Biehn, Leo Burmester, Todd Graff, John Bedford Lloyd, J.C. Quinn, Kimberly Scott, Jimmie Ray Weeks (viac)Obsahy(1)
Americká jadrová ponorka Montana zaznamená v Kajmanskej oblasti neďaleko Kuby silný podmorský pohyb. Po strate energetických zdrojov sa potopí do hĺbky 200 stôp. Vojsko požiada o pomoc posádku podmorskej vrtnej veže Deepcore. Veliteľ veže Bud Brigman (Ed Harris) nie je nadšený, pretože záchranná operácia sa má realizovať pod vedením poručíka Coffeyho (Michael Biehn) a s účasťou Budovej manželky Lindsey (Mary Elizabeth Mastrantoniová). Na hladine je hurikán. Padajúci žeriav lanom stiahne aj vrtnú vežu na okraj podmorskej priepasti. V nej svetielkujú inteligentné mimozemské bytosti žijúce na dne oceána. Môžu sa prejaviť ako dlhý had vody, schopný nabrať podobu jednotlivých členov posádky, s ktorými sa pokúšajú komunikovať. Vojaci proti nim použijú jadrovú zbraň. Výskumníci chcú naopak znefunkčniť naprogramovanú jadrovú nálož, ktorá spadla až na dno podmorskej priepasti do hĺbky 17-tisíc stôp, kde človek nikdy ešte nebol. Bringman už nemá dosť špeciálnej dýchacej kvapaliny, aby sa z dna priepasti vrátil... Mierumilovní mimozemšťania z mamutej kozmickej lode mu zachránia život. (TV JOJ)
(viac)Videá (3)
Recenzie (662)
Evergreen mého zasněného dětství. Velký manivest míru a lásky reflektující konec studené války. Pohled do zrcadla temné propasti, která naši pozornost opětuje. Přelomové efekty (celý snímek je vlastně symbolickým setkáním moderních technologií, tedy morfingu a tradičních postupů výroby filmových efektů na prahu digitální revoluce), dokonalá práce s napětím, výtečná atmosféra, skvěle napsané postavy, maximální řemeslná preciznost. Propast ztělesňuje to nejlepší na vysokorozpočtové hollywoodské produkci, je esencí sofistikovaného blockbusteru, který je stejně opojný pro davy i kritickou obec. P.S. SE verzi doporučuji všemi deseti. ()
V roce 1990 mě tenhle film v kině naprosto fascinoval ( jak by řekl pan Spock). Mám slabost pro podmořské filmy, dokumenty od Jacquesa-Yvesa Cousteaua jsem hltal odmalička. Tajemný svět hlubin, neprobádaný, čarokrásný. A Cameron dokázal svůj napínavý příběh zasadit právě sem. Akční honička podmořských člunů byla na filmovém plátně velkolepá. A což teprve, když režisér použil poprvé ( ještě před Terminátorem 2) počítačové 3D efekty! Vodní had jakoby přišel opravdu z jiného světa.... Občas se film dostává až do jakési polodokumentární polohy, například když sledujeme, jak lze dýchat ve vodě pomocí speciální tekutiny. Musím říci, že já se rozhodně nenudil ( asi za to může trénink na klubových filmech náročného diváka, a nebo okouzlení podmořským světem, nevím) a nakonec mi ani moralizující a výchovný závěr až tak nevadil. Rozhodně nemohl přebýt to, co se vše před ním odehrálo. Ostatně podobné konce mají i Spielbergovy sci-fi počiny. Kdysi byla doba tzv. happy endů, pak se jako protiklad začaly prosazovat tragické konce filmů. Jeden ze spisovatelů prohlásil: proč by měly mít knihy šťastné konce? Vždyť život končí taky blbě - smrtí....a filmy se začaly opičit. Kdysi mi to bylo sympatické, neboť slaďáků bylo přespříliš...A dnes? Je to nějak vyvážené, což se mi líbí. Někdy pořádně nevíte, jak příběh skončí, a to je přece fajn, ne? Propast holt nejsou ani Vetřelci, ani Terminátor, ale mám je rád všechny stejně. ()
Terminátor, Vetřelci, Terminátor 2, Pravdivé lži, Titanic, Avatar. Při zmínce jména James Cameron většině na paměti vyvstane právě zmíněná šestice filmů, které vyšli z dílny Jamese Camerona, právě díky těmto filmům se částečně zapomíná na Propast. Ta se při shrnutí Cameronovy tvorby nemůže svým sourozencům rovnat, zapadlá je ovšem prakticky neprávem. Právě Propasti z roku 1989 totiž James Cameron opět dokázal, že se vždy pokouší posunout možnosti vizuálních efektů a zároveň se vždy pokouší, aby jeho bijáky měli nějakou tu hloubku. I proto, že se v Propasti do jedné hloubky nahlíží. Propast, kterou Cameron realizoval mezi Vetřelci a druhým Terminátorem, si prošla velmi obtížným natáčením, kdy šlo několika hercům o život. I proto, že se Cameron rozhodl film natáčet ve skutečné uměle vytvořené nádrži, kdy se herci museli naučit fungovat 12 metrů pod vodou. Natáčení to nebylo příjemné, perfekcionista James Cameron přispěl těm, kteří zpochybňovali jeho psychické zdraví a například Ed Harris, který se málem při natáčení utopil, o Propasti dodnes odmítá mluvit. Až thrillerovou atmosféru na natáčení se ovšem výtečně podařilo přenést i do výsledného filmu. Cameron vždy uměl psát postavy a jím určené dialogy, z tohoto filmu vyčnívá především Michael Biehn, který v poručíkovi Coffeym objevil svůj pravděpodobně nejlepší výkon ve své kariéře, zároveň také rozvedený pár Lindsey a Virgil Brigmanovi v podání Mary Elizabeth Mastrantonio a zmíněného Eda Harrise. Víceméně ideální vztah rozvedených manželů je v jádru srdcem celého filmu, kdy se tak trochu nepříjemné peklo, které museli Harris i Mastrantonio kvůli perfekcionistickému a psychickému nátlaku Camerona zažít, neodrazilo na výsledných kvalitách hereckých výkonů. Zásadním milníkem speciálních efektů se stala sekvence s vodním chapadlem, bez ní by nemohl vzniknout T-1000 v Terminátorovi 2 a Steven Spielberg by si neřekl, že je již ideální čas realizovat Jurský park. V záplavě filmů o návštěvnících z vesmírů dodala Propast sympatickou svěžest, kdy jen bravurně budovanou atmosféru krapet kazí vyvrcholení filmu, které jede až příliš na jistotu. Propast tak trochu právem v rámci Cameronovy kariéry zapadla právě především proto, že není tak vyvážená jako jeho jiné projekty, Cameron se ovšem opět projevil jako tvůrce s jasnou vizí, kterou dotáhl do funkčního celku. Herce a štáb sice jeho přístup může sebevíc deptat, divák z jeho přístupu ovšem jen těží. I Propast je filmem, který se později dočkal prodloužené verze (ze 139 minut upgrade na 171 minut), která pokládá odpověď na některé nevyřčené otázky, nedoslovnost a záhadnost kratší verze má ovšem nadále svoje kouzlo a to především proto, že je nové finále v prodloužené verzi krapet přitažené za vlasy. Kratší verze dostatečně funguje sama o sobě (i Vetřelci, Terminátor 2 či první Avatar prodlouženou verzi k lepšímu zážitku nepotřebují) a především v ní ideálně fungují emoce. Jen nejde o dvakrát ideální film pro klaustrofobiky, kdy sice Cameron střídá jeden poutavý záběr za sebou, zároveň ovšem dokáže přenést i nepříjemnou stísněnost prostoru. Cameron nepletoucí si kvantitu s kvalitou v životě sice natočil pamětihodnější milníky, na Propast by se přesto zapomínat nemělo. I u ní se totiž Cameron projevil jako jasná hračička, která svou vášeň pro vodu dokáže jasně projevit. To ostatně za pár měsíců velmi pravděpodobně ukáže i druhého Avatara.... () (menej) (viac)
ž pri dokončovaní svojho komerčne najmenej úspešného filmu mal Cameron pri strihu voľnú ruku. Pod jedinou podmienkou - musí dodržať stanovenú dĺžku. Za obeť krátenia tak veľmi prekvapivo padla hlavná myšlienka a pointa jeho vysnívaného projektu. Z dnešného pohľadu nepochopiteľne nepríliš priaznivo prijaté sci-fi však „železnému Jimovi" nedalo spať a v roku 1993 bola uvedená jeho pôvodne zamýšľaná podoba. Po navrátení vyše pol hodiny materiálu sa vyznenie filmu kompletne zmenilo. Nebudem spoilerovať, pretože mnoho z vás tento skvost v tejto podobe nepozná, takže napíšem iba, že vďaka novému koncu získal film na naliehavosti a zmysluplnosti. Rozpracovanie vzťahu dvoch hlavných hrdinov zase pomohlo pri diváckom sympatizovaní s postavami. Priepasť sa tak okamžite v očiach diváckej aj kritickej obce rehabilitovala a kinoverziu bez problémov prekonala. Cameron sa po tomto úspechu rozhodol aj pre rozšírenú verziu svojho druhého Terminátora. Zmeny v ňom však nie sú tak zásadné a rozšírenie občas zbytočne brzdí tempo rozprávania. Za pozornosť ale takisto stojí. Rovnako ako režisérska verzia Avatara. ()
Tady už nejspíš Cameron pomaličku trénoval na ty svoje Avatary. Mělo to našlápnuto na něco ve stylu Vetřelců (nicméně já nějak nemusim ani tu vetřeleckou sérii) a vylezla z toho taková sluníčková stupidita. Na můj vkus to je moc pohádkový, mimozemšťani vypadaj jak z kreslenýho filmu od Disneyho a ten závěr, ve kterym je všechno růžový, je kravina, že to nemá obdoby. Hvězdy dávám za herce a na svou dobu slušný triky. ()
Galéria (57)
Fotka © 20th Century Fox
Zaujímavosti (54)
- Protože má mít voda ve filmu jen několik stupňů nad nulou, musí být i okolní vzduch velmi chladný – např. v zatopeném vraku miniponorky. Přesto se nikdy nikomu nekouří od úst. (pjotri)
- Na úplným závěru, při vynořování mimozemské lodě, je podmořská základna na útesu a loď se vynořuje u příkopu. Když se vynoří, je základna na jejím povrchu. To by musela loď být i pod útesem a útes vzít sebou. Avšak zbytky útesu na povrchu lodě nejsou. Nebo by musela loď „podebrat“ základnu, a to není možné, protože stála na dně. (Ace.A.T.L.)
Reklama