Réžia:
James CameronScenár:
James CameronKamera:
Mikael SalomonHudba:
Alan SilvestriHrajú:
Ed Harris, Mary Elizabeth Mastrantonio, Michael Biehn, Leo Burmester, Todd Graff, John Bedford Lloyd, J.C. Quinn, Kimberly Scott, Jimmie Ray Weeks (viac)Obsahy(1)
Americká jadrová ponorka Montana zaznamená v Kajmanskej oblasti neďaleko Kuby silný podmorský pohyb. Po strate energetických zdrojov sa potopí do hĺbky 200 stôp. Vojsko požiada o pomoc posádku podmorskej vrtnej veže Deepcore. Veliteľ veže Bud Brigman (Ed Harris) nie je nadšený, pretože záchranná operácia sa má realizovať pod vedením poručíka Coffeyho (Michael Biehn) a s účasťou Budovej manželky Lindsey (Mary Elizabeth Mastrantoniová). Na hladine je hurikán. Padajúci žeriav lanom stiahne aj vrtnú vežu na okraj podmorskej priepasti. V nej svetielkujú inteligentné mimozemské bytosti žijúce na dne oceána. Môžu sa prejaviť ako dlhý had vody, schopný nabrať podobu jednotlivých členov posádky, s ktorými sa pokúšajú komunikovať. Vojaci proti nim použijú jadrovú zbraň. Výskumníci chcú naopak znefunkčniť naprogramovanú jadrovú nálož, ktorá spadla až na dno podmorskej priepasti do hĺbky 17-tisíc stôp, kde človek nikdy ešte nebol. Bringman už nemá dosť špeciálnej dýchacej kvapaliny, aby sa z dna priepasti vrátil... Mierumilovní mimozemšťania z mamutej kozmickej lode mu zachránia život. (TV JOJ)
(viac)Videá (3)
Recenzie (662)
Hodnotím SE verzi (2 hodiny 43 minut). Film, který se podobně jako legendární Ponorka z roku 1981 odehrává valnou většinu pod vodou. Nemáme sice o potapěče takový strach, ovšem to nebrání tomu, abychom zažili neobyčejný filmový zážitek. Cameron prostě umí a triky jsou na tehdejší dobu dokonalé. Vidím v Propasti i některé věci z o 20 let mladšího Avataru (např. Bublina). ()
Dráždila mě ta myšlenka i při druhém sledování Avatara. Co mi na Cameronovi tak děsně vadí? U Propasti, kterou jsem zhlédl až poté, to bylo už zcela jasné: Cameronova snaha po předávání "poselství" je příliš primitivní, prvoplánová a nutně naprosto zbytečná a neefektivní. Podává ho totiž podle mého mínění přesně takovým způsobem, aby si lidi při jeho sledování řekli: "Ach můj bože! To je hrozné!" a poté se vrátili ke své večeři, aniž by to v nich zanechalo jakoukoli hlubší stopu. Přesně, jak to řekl Jack Daglish v Hotelu Rwanda... Vytvořením technicky dokonalého filmu s jednoduchým příběhem, černobílým a schematickým vykreslením postav a v závěru apelováním na lidi rychlým sestřihem záběrů z koncentráků podle mého názoru nemůže režisér dosáhnout žádného "morálního" úspěchu. Jen finančního... Je to jen zábava a to "poselství" je tam naprosto nadbytečné. Jenže kvůli němu ho režisér točil. Je tedy zbytečný celý film? Tento styl kinematografie mě docela míjí... ()
V roce 1990 mě tenhle film v kině naprosto fascinoval ( jak by řekl pan Spock). Mám slabost pro podmořské filmy, dokumenty od Jacquesa-Yvesa Cousteaua jsem hltal odmalička. Tajemný svět hlubin, neprobádaný, čarokrásný. A Cameron dokázal svůj napínavý příběh zasadit právě sem. Akční honička podmořských člunů byla na filmovém plátně velkolepá. A což teprve, když režisér použil poprvé ( ještě před Terminátorem 2) počítačové 3D efekty! Vodní had jakoby přišel opravdu z jiného světa.... Občas se film dostává až do jakési polodokumentární polohy, například když sledujeme, jak lze dýchat ve vodě pomocí speciální tekutiny. Musím říci, že já se rozhodně nenudil ( asi za to může trénink na klubových filmech náročného diváka, a nebo okouzlení podmořským světem, nevím) a nakonec mi ani moralizující a výchovný závěr až tak nevadil. Rozhodně nemohl přebýt to, co se vše před ním odehrálo. Ostatně podobné konce mají i Spielbergovy sci-fi počiny. Kdysi byla doba tzv. happy endů, pak se jako protiklad začaly prosazovat tragické konce filmů. Jeden ze spisovatelů prohlásil: proč by měly mít knihy šťastné konce? Vždyť život končí taky blbě - smrtí....a filmy se začaly opičit. Kdysi mi to bylo sympatické, neboť slaďáků bylo přespříliš...A dnes? Je to nějak vyvážené, což se mi líbí. Někdy pořádně nevíte, jak příběh skončí, a to je přece fajn, ne? Propast holt nejsou ani Vetřelci, ani Terminátor, ale mám je rád všechny stejně. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Technicky dokonalá a divácky strhující podmořská sci-fi od režiséra Titanicu. Tak jako má Spielberg svá Blízká setkání třetího druhu, tak Cameron odpověděl hlumokomořskou variací téhož - thrillerem Propast. Zatímco ve Spielbergovi mají mimozemšťané především nadpozemskou hudbu, Cameron jim přidal v pekelně hluboké mořské propasti andělská těla s křídly. Obě díla jsou antimilitaristická, u obou filmů hlavní hrdinové touží po kontaktu s jinou civilizací, u obou se jim ho určitým způsobem dostane. Největším kladem je, že naprostá většina filmu se odehrává pod mořskou hladinou. Je vidět, že Cameron si s podmořskou technikou opravdu vyhrál a že je mu blízká. Trailer: http://www.csfd.cz/film/1244-propast-abyss-the/videa/ ()
Ultimátní podmořský film. Zatímco béčkové pijavice DEEP STAR SIX a LEVIATHAN si hráli pod vodou na VETŘELCE, Cameron si pod ní hraje na BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU. Ty se mi nikdy nelíbily a neoslovila mě ani PROPAST. Přes všechny ty pěkné hračky, záběry a silné scény (padající jeřáb) to bohužel není ani zdaleka taková jízda jako TERMINÁTOR nebo VETŘELCI, obzvlášť speciální edice, která má ke třem hodinám, se vleče a finále s mimozemšťany se mi jeví krajně úsměvné (viz. MISE NA MARS). Filmy s hodnými mimozemšťany zkrátka nebrat. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (54)
- Z technického i praktického hlediska jsou svítilny v přilbách, namířené do očí potápěče, nesmyslné, protože potápěče jen oslňují a nijak nepřispívají k jeho práci. Spíš naopak. Oslněné oči jeví snahu propouštět méně světla, proto se zorničky zatáhnou, zmenší, jak je vidět na počátku napouštění kapaliny do Budovy (Ed Harris) přilby. V absolutní tmě ale potřebuje mít potápěč zorničky roztažené, aby lépe viděl. Stejný nesmysl by byl nasadit do prostoru očí oslňující svítilny astronomovi. Jakékoliv astronomické pozorování by bylo nemožné. (pjotri)
Reklama