Pán veľrýb

Když jsem se dodíval na Pána velryb, byl jsem pořád ztuhlý jak sibiřský ježek. Tak silné a nabité drama a zároveň i rodinný film jsem už pěkně dlouho neviděl - a že jsem jich neviděl málo. Příběh duševně špatně vychovávané a ponižované dívky (ne v tom smyslu, že by ji spolužáci šikanovali, nebo měla neúspěchy ve škole), kterou psychicky ničí její dědeček. Zatímco ona touží po uznání, on ji chce ponížit tak hluboko, jak jen se dá. U obyčejného snímku tyhle pocity nezakusíte, ale Pán velryb je něco jiného. Režisérka Niki Caroová, která v té době byla prakticky amatérkou, podala neuvěřitelný výkon a společně s Keishou Castle-Hudghesovou vytvořila monumentální dvojici, která funguje stejně úžasně jako dvojice Depp - Burton, i když samozřejmě v jiném žánru a směru. Hudba je fascinující a poodhaluje vám tajemství a zvyky Nového Zélandu. Konec sice dopadne na jednu stranu dobře, ale z druhého pohledu pochopíte, že dopadl ještě líp - jelikož pravé přátelství, láska a uznání je silnější, než cokoliv jiného - a Pán velryb to dává jasně najevo. (04.03.2009)

K Pánu velryb mám zvláštní vztah, jelikož jsem ve vesničce Whangara kousek nad Gisbornem byl a lokaci, ve které se takřka celý děj odehrává, celkem znám. Je to zvláštní pohled dívat se na místa, na která jste se nedávno dívali ve skutečnosti a stylizace filmu je téměř nezměnila. Co se tedy týče autenticity, Pán velryb působí fantasticky. Co se týče příběhu, ten místy kazí přemíra sentimentu. Jinak je ale tenhle snímek vším, co potřebujete vědět o původní maorské kultuře Nového Zélandu, než tam vyrazíte poznávat ji osobně... ,,Když vypláznete jazyk, říkáte tím svému nepříteli: Sežeru Tě! Tvé oči se rozkutálí a tvá hlava skončí na konci mé tyče." (23.03.2011)

Na tenhle film jsem se podíval kvůli HUDBĚ - a musím říct, že skvělá Lisa Gerrard opět nezklamala. Krásný příběh na krásném místě....kdyby to skončilo trošku jinak, dal bych za pět... sice jsem často pociťoval mrazení v zádech, ale nejsem si jistej jestli to náhodou nebylo teplotou v pokoji než filmem :) ale vážně to bylo moc pěkný. Po třetím shlédnutí - nebylo to teplotou v pokoji, přidávám hvězdičku. (15.03.2007)

Smrst emoci, citu a ryzi cistoty sala z tohoto excelentniho filmu, ktery v zaveru zasadi divakovi tak mocny uder ze se dlouho jeste bude zpamatovavat. Jednoznacne jeden z nejlidstejsich filmu za dlouhou dobu s jednim ohromnym objevem, ktery se zrodil v jedne mladicke divence - Keishy Castle-Huges. Jeji vykon se neda ani snad popsat bez pouziti superlativ nebot je naprosto bezchybny a dokonaly. Za zmineni samozrejme stoji i hlubsi podton ve forme tradicnich zvyku, ktere jsou postupne chte nechte vytlacovany moderni civilizaci a boj a snaha o jejich zachovani a preziti. Jednoznacne se jedna o nevsedni a nezapomenutelny zazitek, ktery doporucuji shlednout vsem lidem, kteri jiz nestoji o neustale se opakujici klise hrnouci se ze vsech stran a uhlu. (25.11.2005)

Whale Rider zobrazuje život súčasných Maorov na Novom Zélande a približuje domorodú kultúru lepšie ako dokumentárny film. Tento niekoľkovrstvový príbeh ukazuje na troch generáciách vzťah komunity domorodých obyvateľov k tradíciám. Hoci najstaršia generácia (Koro) ich dodržiava, ďalšia generácia zostáva vlažná. Režisérka Niki Caro veľmi citlivo pristupuje k filmu. Rozbieha viacero paralelných línií deja. Mnohé z nich akoby len rozohrala a napokon nepoužila. Ale práve nimi naznačuje rodinné vzťahy a vzťah k tradíciám. (Vzťah otca a syna Hemiho, starého Koroa, Porourangiho a Paikei, život Maora v Európe, ako aj vzťah maorského muža a ženy). Nádherné prírodné scenérie a vynikajúce herectvo mladučkej Keishe Castle-Hughes a jej dospelých kolegov podkresľuje ladná hudba. Poznámka na záver: Keď distribútor napíše, že ide o "dojímavý príbeh o priateľstve 10-ročného dievčatka a stáda veľrýb", dosiahne dve veci. 1) Na film neprídu tí, ktorí by si film vychutnali (ako ja) a 2) prídu naň milovníci "Zachráňte Williho", ktorí môžu byť dosť sklamaní. Je to divné počínanie. (04.05.2005)