Štyria malí dospelí

"Píchali jste spolu?" "Ne." "Ale penis má?" "Jo, má..." Tak trochu reklamní plakát na polyamorii. Ne, že by tu všechny chvíle a všechna slova byly hezké, ale vždycky je tu někdo, kdo je natolik pozitivně nabit, že všechno zlé stačí v dobré obrátit. Nejsem si zcela jistý, zda to tak spolehlivě funguje i v životě. Tak jednoduché to asi nebude - čím víc je vás na to, tím může být snazší někoho takového najít, ale na druhou stranu zase čím víc lidí v jednom svazku, tím hůř se slaďují... (04.02.2024)

SCANDI 2024: Škandinávsku tvorbu mám rád už vyše desiatich rokov, ale Fíni mi z tých štyroch (piatich) krajín rezali vždy najmenej. Toto bol však ďaleko najlepší fínsky film, aký som kedy videl. Polyamoria prišla do našich slovníkov len toť nedávno, niekedy spolu s covidom a ja som k tomu konceptu spolužitia zaujal apriori negatívny postoj. Mohol za to určite aj fakt, že ho komunikovali predvšetkým senzáciechtivé influencerky. Tie boli samozrejme happy, fresh a nad vecou - tak ako aj všetci ich polyamorní partneri. Štyria malí dospelí však geniálnym výberom postáv hovoria už o manželstve štyridsiatnikov, kde sa polyamoria stala z núdze cnosťou, keď už bola odhalená nevera. Tvorcom slúži ku cti, že ako hlavné postavy tu nie sú len spomínaní manželia, ale plnohodnotne sa venujeme aj ich partnerom. Film nazerá do vnútra všetkých štyroch postáv a to škandinávsky autentickým spôsobom. Scény - napr., kde sa všetci štyria navzájom zverujú, čo ich na takom spolužití trápi, alebo záverečná scéna spred kostola, kde svojich druhých partnerov predstavujú rodinnému známemu sú skutočné - nemáte pocit filmovej štylizácie, ale toho, že to je naozaj život. Film nadovšetko nesúdi - nehovorí svoj názor, či je polyamoria správna, alebo nie. Akurát nám hovorí, aké ťažké to pre dotyčných musí byť (a to je kontrast oproti tým hustým rečiam mediálnych propagátorov). Film nemožno neporovnať s dánskou Komúnou, ktorá niesla podobnú tématiku, no nebola tak realistická (ale skôr štylizovaná) (27.01.2024)

Pro fanoušky polyamorie a emocí, kde kněz je klasický oplzlý prase,který jednoduše začne podvádět svojí ženu (političku) se kterou má syna, než mu na to jeho žena přijde a odejde. Po nějakém čase navrhne s totálním brekem,ať se všichni tři spolu sejdou a dají si šálek čaje. V tu chvíli jsem čekal, že spolu budou všichni tři š*kat na všechny způsoby,ale to jsem se zmýlil. Žena kněze se optá jeho píchačky na klasických pár klišé otázek u kterých budou obě řvát,jak krávy a utvrdí si, že obě milujou dotyčného kněze. Po chvíli kněze žena navrhne,že to chápe a že nad tím přemýšlela a že ví,že o něj nechce přijít ani jedna,tak vymyslela podle nějaké knihy,že by mohli mít polyamorický vztah s čím zaskočí oba dva,ale nakonec s tím všichno tři souhlasí. Kněz pak lítá mezi kostelem, svojí ženou a svojí druhou píchačkou. Se svojí druhou píchačkou se sjížďí a buší do ní tak dlouho,až z ní vyskočí čípek (nebo ho někde prý ztratila ,to mě pobavilo nejvíc :D ) a čekají mimino,které si samozřejmě nechá i když byli na nějaké klinice skrz potrat, protože v ní samozřejmě začnou hrát všechny emoce a mateřské pudy! To,že se jim narodilo dítě těžce kouše kněze žena,protože ta je po přechodu,ale opět jak jinak než s brekem souhlasí se vším a přeje jim to nejlepší,protože mít dítě je největší zázrak! Samozřejmě, aby kněze žena nebyla pozadu,tak si udělá tinder a  začne chodit do klubu a do divadla (za mě dost extravagantního divadla,ale ok). Jeden večer v klubu uslyší zpívat Drag queen písničku,která jí totálně rozloží na sračku a ona se do něj nahned zamiluje. Po vystoupení hned jdou spolu na drink a bla bla bla.  A máme tady čtvrtého frajera,který je bisexuální a sám už nějakou dobu žije v polyamorickém vztahu,protože má někde v úplné prdeli svého šukače (gaye),který má ještě svého přítele! Samozřejmě jak jinak,než že se dá kněze žena a Drag,který se jmenuje Miska dohromady. Knězova žena to řekne doma a knězi se to vůbec nelíbí,udělá trochu rušno, že to dělá jeho žena schválně a bla bla bla a pak to přijme jako správnej chlap! Tak a máme tady totální kolečko vzájemných mrdačů,kde každej mrdá toho svého,akorát kněz se stará o svojí ženu,syna a o svojí druhou píchačku a mimino i když to moc dobře nezvládá,tak se v tom tak nějak plácá,co taky má jiného dělat! Ve finále u rodinného kruhu se kněz a jeho žena přiznají k polyamornímu vztahu i když kněz nechtěl,ale jeho žena to tam vyblila jen tak,protože proč ne. A na závěr filmu máme poselství ve smyslu, že polyamorie není špatná a že každý má právo být s kým chce a koho miluje,ale taky je tam ukázka toho,že čím více lidí je ve společném vztahu,tak se těžko slaďují a chápou. Ve filmu je taky poukázáno na jíné sexuality a odlišnosti,což je za mě ok,ale tento film mě nijak zvlášť nezaujal a finské obsazenstvo taky ne.(nemám nic proti Finům,ale jejich filmy mě prostě nebaví). Rozhodoval jsem se mezi 2* a 3*. Nakonec za sebe dávám 3* tudíž 60% a to jen proto,že nejsem homofobní kripl. P.S. Znovu bych se na film ale nepodíval! (10.07.2024)

Filmařsky bravurní, na 123 minutách i díky soundtracku stále nabušené, uchopeně provokativní, lidsky obyčejné. Film o obtížné a krásné touze milovat, důvěřovat a soubýt, odvaze vykročit a jednom z posledních velkých tabu takřečeně pluralitní společnosti. Jak říkal jeden Vašek: když proti tomu řeknete jen slovo, hned z vás udělají vyvrhele a odpůrce evropské integrace (čti existence společnosti). (22.01.2024)

Čtyři malí dospělí mě naprosto nadchli! Úžasný film o mezilidských vztazích ze současnosti. Perfektně vybraná ústřední polyamorní čtveřice - krásně jim to všem herecky ladí. Bylo to uvěřitelné, moderní a lidské. Citlivě a zároveň progresivně natočené. A ten soundtrack k tomu je famózní. Moc se mi to líbilo. (23.01.2024)