Réžia:
James CameronKamera:
Adam GreenbergHudba:
Brad FiedelHrajú:
Arnold Schwarzenegger, Michael Biehn, Linda Hamilton, Paul Winfield, Lance Henriksen, Rick Rossovich, Earl Boen, Dick Miller, Franco Columbu, Bill Paxton (viac)VOD (5)
Obsahy(2)
Roku 2029 ovládajú takmer celú Zem stroje, ktoré sa vzbúrili. Partizánskym spôsobom proti nim v takmer zničenom Los Angeles bojuje hŕstka ľudí, ktorí sa nemienia vzdať. Superkomputer Skynetu sa pokúsi zvrátiť výsledok vojny a rozhodne sa poslať do minulosti kyborga Terminátora T-800 (Arnold Schwarzenegger), spolovice stroj, spolovice človek, aby zabil mladú ženu Sarah Connorovú (Linda Hamiltonová), skôr než otehotnie a porodí hrdinu a vodcu hnutia odporu. Ľudia úmysly strojov odhalia a rozhodnú sa, aby sa do roku 1984 vrátil aj bojovník Kyle Reese (Michael Biehn). Jeho úloha znie – zachrániť Sarah. Mladá žena netuší, čo sa deje, kto ju prenasleduje a prečo ju chce zabiť. Keď Terminátor najprv „eliminuje“ dve ženy rovnakého mena, napokon natrafí na tú „správnu“! Sarah sa mu musí aj s pomocou Kylea, do ktorého sa zaľúbi, postaviť na odpor. Napokon sa jej podarí zvíťaziť – cena je krutá, Kyle pri poslednej bitke v továrni zomiera... (TV JOJ)
(viac)Zaujímavosti (285)
- Když James Cameron najal kameramana Adama Greenberga, podívali se spolu na dva kvalitní sci-fi filmy z doby tehdy nedávné, Blade Runnera (1982) a Šíleného Maxe: Bojovníka silnic (1981), načež režisér řekl, že pro vizuální styl svého filmu "bych chtěl tyhle dva dát do mixéru". Greenberg se podivil: "Ale vždyť jsou úplně jiné!" - "Přesně tak!" Vytvoření vizuálního stylu bylo tedy zásadní výzvou. Cameron: "Jak najdete ten průsečík? Jeden film je velmi kinetický, s dynamickými záběry a pohyblivou kamerou, která co chvíli následujě nějaké auto nebo sviští před ním... a zároveň by to mělo mít tu skoro až expresionistickou náladovost: silné stíny, hluboká čerň, ostré hrany... k tomu potřebujete mít okolnosti pevně pod kontrolou. Strávili jsme mnoho času přemýšlením o tom, jak toho dosáhnout." Dlouho tedy jezdili po městě a vybírali lokace podle toho, jaké jim skýtaly možnosti už existujícího osvětlení. Velmi se jim přitom osvědčila především veliká parkoviště a prodejny automobilů, které byly z důvodů bezpečnostních i propagačních vydatně nasvíceny z výšky. (NIRO)
- Film byl natočen za 42 dní, ale James Cameron brzy zjistil, že byť má všechno důležité, ještě by k doladění určitých scén potřeboval něco záběrů navíc. Narychlo tedy seskládal miniaturní (konkrétně jen pětičlenný!) štábeček a na týden s ním vyrazil do ulic. Všechny tyto záběry sám nasvítil a osobně stál i za kamerou. (NIRO)
- Když se James Cameron pokoušel získat pro film investora, požádal před schůzkou ve společnosti Hemdale Pictures o pomoc Lance Henriksena, s nímž si rozuměl při natáčení Piraňi II: Létajících zabijáků (1982) a který byl v této době největším (resp. jediným) kandidátem na titulní roli. Henriksen tedy přišel do budovy Hemdale ještě před Cameronem, a to rovnou v zamýšleném kostýmu - s koženou bundou a roztrhaným tričkem, ve vysokých kanadách, s nakreslenými šrámy na obličeji a se staniolem z cigaret v ústech. Doslova rozkopl dveře, takže recepční s vyděšeným jekotem vyskočila ze židle. Příští čtvrhodinu na zaměstnance jen strnule a mrazivě zíral. Pak dorazil sám Cameron a jeho prezentace, společně s oním působivým kouskem, který si vymyslel, přesvědčila investory, že má jasnou vizi. (NIRO)
- Původní plány Jamese Camerona byly podstatně ambicióznější a nebylo je možné realizovat jednak kvůli tomu, že tvůrce v Hollywoodu ještě "neměl jméno" - a také ještě dost možná neexistovaly příslušné trikové technologie (a použití těch tehdy běžných by nepřineslo kýžený výsledek). Příběh měl totiž obsahovat hned dva Terminátory. Jednoho v podobě, jakou známe z výsledného filmu v podání Arnolda Schwarzeneggera. Ten druhý měl být z "tekutého kovu", prakticky nezničitelný žádnou běžnou zbraní a schopný poskládat se dohromady třeba i po zdánlivém zničení výbuchem. Režisér zvažoval, že by pro jeho realizaci použil plastelínovou animaci, ale nakonec se rozhodl, že scénář upraví a postavu úplně škrtne. Samozřejmě ji ale nepustil z hlavy a myšlenku později oprášil při práci na pokračování, v němž pobíhal T-1000 s podobou Roberta Patricka, přivedený na svět s pomocí mimořádně kvalitních "praktických" triků z dílny Stana Winstona i těch revolučních digitálních od společnosti Industrial Light and Magic. (NIRO)
- Jamesi Cameronovi původně byla myšlenka na obsazení Arnolda Schwarzeneggera do role Kylea Reese (nakonec Michael Biehn), či kterékoli jiné, docela cizí. Na schůzku s ním šel v podstatě jen ze slušnosti a z respektu vůči studiu, které si tehdejšího slavného kulturistu a začínajícího herce přálo. Režisér měl v úmyslu vyvolat během oběda rozepři, se Schwarzeneggerem se pohádat, a pak ve studiu říct, že se s ním nedá pracovat. Jenže Arnold na něj velmi zapůsobil. Jak svým osobním šarmem, tak i tím, jak zapáleně komentoval nikoli postavu Reese, ale Terminátora. V určitou chvíli si Cameron všimnul jeho lícních kostí a brady, a uvědomil si, že by z něj byl vynikající vraždící kyborg. Namísto zamýšlené hádky se tedy z těch dvou stali spolupracovníci a brzy i osobní přátelé. (NIRO)
- Když se ještě zcela neznámý scenárista a režisér James Cameron zmínil svému agentovi - kterého získal díky práci na průšvihu jménem Piraňi II: Létající zabijáci (1982) - o svém nápadu na příběh o vraždícím kyborgovi, který přicestoval z budoucnosti, agent mu řekl, že je to nesmysl, ať radši začne vymýšlet něco jiného. Cameron, který byl tehdy zcela švorc, ho vyhodil. (NIRO)
- Podle původního scénáře měl s Kylem Reesem (Michael Biehn) do roku 1984 cestovat ještě jeden voják, ale kvůli chybě stroje času se měl zhmotnit pod chodníkem v zemi a zemřít. (Jan.Kanak)
- Jedná se o jediný díl série, kde byla ještě použita stop-motion animace. Všechny ostatní díly už měly animaci počítačovou. (Jan.Kanak)
- Režisér James Cameron si na snímku vyzkoušel i leccos, co chtěl později využít ve svém dalším filmovém počinu – Vetřelcích (1986). Příkladem prý může být scéna, v níž se Sarah Connor (Linda Hamilton) plazí mezi stroji. (Azurovydrak)
- Tvůrce speciálních efektů Stan Winston a režisér James Cameron strávili hodně času na vrakovišti hledáním částí strojů s podivnými tvary, které byly následně využity v návrhu postavy robota T-800. (TheSlezy)
- Industriálně metalová kapela Fear Factory uvedla, že album „Demanufacture“ je inspirováno filmem Terminátor. (Fenk)
- Na začátku filmu ukradne Kyle Reese (Michael Biehn) v obchodě tenisky. Jednalo se o Nike Vandal High v černo-stříbrné barevné kombinaci. Stejná reedice se poté objevila i v Terminator Genisys (2015). (Eldrick)
- Randall Frakes a William Wisher Jr. jsou autoři knihy „Terminátor“, která je knižním přepisem filmu Jamese Camerona. (Rominator)
- V přestávce natáčení si Arnold Schwarzenegger (Terminátor) odskočil do restaurace v centru Los Angeles. Obsluha působila dost vyděšeně. Pak mu došlo, že je namaskovaný – s chybějícím okem, opálenou kůží a železem na půlce tváře. (ČSFD)
- Šéf marketingu filmové společnosti Orion nenáviděl film tak moc, že ho nechtěl ani pustit recenzentům. V podstatě řekl: „Stydíme se to vydat. Je to ubohé laciné béčko. Jakmile se to roznese, zmizí to z kin po prvním víkendu. Nevydržíte do druhého víkendu, takže nebudeme na ten víkend chystat žádnou reklamu,“ popsala producentka Gale Anne Hurd tehdejší paniku ve studiu. (Duoscop)
- V časopise Time se film probojoval na seznam 10 nejlepších filmů roku 1984. (asdfasdf)
- Terminátor měl premiéru týden před Halloweenem, ale na prvním místě žebříčku nejnavštěvovanějších filmů se udržel celých 6 neděl a málem jen v USA vydělal celých 100 milionů amerických dolarů. (asdfasdf)
- Arnold Schwarzenegger si myslel, že film není moc zábavný, proto chtěl v záběru, kdy jde Terminátor kolem ledničky, aby ji otevřel, vyndal z ní pivo, ochutnal a pár vteřin se choval divně. Režisér to ale zatrhl a řekl mu, že Terminátor není lidská bytost, a proto se nemůže opít. (asdfasdf)
- Když se měla natáčet scéna, kdy Terminátor (Arnold Schwarzenegger) ukradne auto, tak štáb neměl dost peněz a času na to, aby si vyžádal od města povolení pro uzavření ulic, a tak musel scénu natočit bez povolení. (asdfasdf)
- Během psaní scénáře k Terminátorovi byl James Cameron bezdomovec. Práva prodal za jeden americký dolar producentce Gale Anne Hurd s podmínkou, že bude moci snímek režírovat. (Duoscop)