Prízrak v Benátkách

Klasické „baf -> lek“ se zas až tak často nekoná, takže film přežijí i slabší povahy. Z určitého úhlu pohledu se jedná o „komorní divadelní detektivní představení“ podobné, jako byla Vražda v orient expresu či Smrt na Nilu. Schéma jedna lokace (vlak, loď a nyní jedna budova), podezřelá úmrtí a nejchytřejší detektiv, se zde opakuje. V tomto ohledu nečekejte nic převratného. Nyní je to okořeněno trochou duchařiny, okultismem a lokací, kde se pocit historických reálií prakticky nemusí navozovat. Benátky, jsou totiž polorozpadlé neustále.  Pozor spoiler:  🇮🇹🚢👩🕵️‍♂️🚢🏟️🎭👩🏼‍🎤😢🫖🕵️‍♂️🏟️🚢🧙‍♀️🔮🪟👻😱👨‍👦👩🏼‍🎤😱🕵️‍♂️🤔👻🧙‍♀️⚰😱🚪🔪🤷‍♂️⚰️🚪🕵️‍♂️🤯🤔👦🕵️‍♂️ (20.09.2023)

Kenneth Branagh potřetí mrská svým mohutným knírem coby Hercule Poirot, neboť i v penzi ho v Benátkách z klidu vytrhl nesnadno rozluštitelný případ mrtvé dívky. Přijímá pozvání na spiritistickou seanci, kde se duch mrtvé dívky bude vyvolávat. Jak se ukáže, medium je podvodnice a vrah je mezi účastníky. Svého zpracování se tentokrát dočkal méně známý detektivní román Agathy Christie nesoucí název Halloweenský večírek s mysteriózním nádechem. Ve filmu to moc nefunguje. Film celkově působí bez energie a kupodivu hodně lacině. Jak kdyby se šetřilo úplně na všem. Na castingu, druhou hlavní roli hraje Tina Fey, což není zrovna herečka se zajímavým herectvím. Jamie Dornan se snažil do filmu vnést něco extra, ale i on tak nějak zaniká. Michelle Yeoh zmizí ze scény hned po počáteční fázi. Kelly Reilly také patří do kategorie hvězd nižší svítivosti. Vůbec nejhorší je ošklivý vizuál. Šero střídá tma tmoucí, to se děje celý film, jen konec a začátek je prosvětlený. Většinu filmu je každou chvíli někdo jiný podezřelý a odhalit pravého vraha dá celkem práci. To samozřejmě do poirotovek patří. Jenže nulový spád a přemíra nudných pasáží, málo zajímavé režie vyvedené v obyčejném televizním formátu, scénáře, co nemá cit pro gradaci, to vše podtržené hnusnou kamerou, dělají třetí detektivní pátrání v trilogii tím nejslabším. 5/10 (13.03.2024)

Jednota místa, času a děje, velmi dobrá výprava a kamera, a ani ty strašidelné scény (zde v podstatě ve druhém plánu, neb nejde primárně o horo) nebyly od věci, docela mě bavilo, jak byly natočené. Jen se to jisté chvíle táhne jako ten med (to jsem netušil, že na říznutí se je nejlepším antiseptikem právě med) a už se jen čeká na to, na koho Poirot ukáže svým neomylným prstem. Ale líbil se mi podtext o snech, plánech a o životním vyhoření a potřebě mít nějaký smysluplný cíl i ve stáří. Dal bych i slabé čtyři, ale zhruba třetina filmu mne po dost dobrém začátku vůbec netáhla. (11.11.2023)

„…JE PŘEDVEČER VŠECH SVATÝCH. MRTVÝ K NÁM UŽ NEMOHOU MÍT BLÍŽ. TAKÉ JSTE BYL MRTVÝ, PANE. I KDYŽ JEN NA CHVÍLI. MYSLÍ, ŽE PATŘÍTE K NIM…“  Začíná to trochu pitomě (sic možná mám jen k Branaghovi podvědomou nedůvěru…), ale za chvíli to nabere celkem fajn hororovou atmosféru. Hlavní příběh se odehrává v noci, v loučemi osvětleným starým baráku, občas se objeví přízrak. Nebo mrtvola. A já – neznaje předlohu, se tím bavím, páč to má fakt zajímavý rozuzlení! Vážený pane Branaghu, tak tohle jsem opravdu nečekal… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Příběh je volně založený na románu Agathy Christie z roku 1969 „Hallowe'en Party“. 2.) Film je údajně lepší než kniha. Díky scénáristickým vylepšením… 3.) Thx za titule „Jakub Doležal“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (01.11.2023)

„Zábava nie je nič pre mňa.“ Chvíľu som si myslel, že by z toho mohol byť najvydarenejší Kennethov Poirot, ale napokon to tak úplne nedopadlo. Bolo to zrovnateľné so Smrťou na Níle  (ktorá sa mi dosť páčila), ale na Vraždu v Orient exprese (ktorá sa mi páčila veľmi, hoc na verziu so Suchetom nemala) sa to predsa len nechytalo a to napriek ladeniu do hororového hávu, ktorý je mi od detstva najbližší. Bál som sa, že to Branagh nezvládne a ponúkne klišé a zastaranú formu hororového strašenia, ono ale napokon našťastie o žiadne veľké strašenie nejde. Film určite ale disponuje skvelou, temnou atmosférou rozľahlého starému domu s nepeknou povesťou. Pritom samotný dom nie je nijak extra vizuálne interesantný. Kameraman Haris Zambarloukos (Thor) sa s jeho chodbami, záhradami, komnatami atď. pekne pohral, ale aj tak vidno, že Branagh musel pracovať s o čosi nižším rozpočtom, než je bežne zvyknutý a tak si takúto zápletku možno nevybral ani tak preto, že by ho lákala, ale preto, že bola lacná. Môžeme argumentovať tým, že Benátky 40. rokov 20. storočia nie sú práve najlacnejšou záležitosťou, ale v ich kanáloch (a na strechách) sa odohráva 5% stopáže. Rovnako kasting poľavil, slávne tváre by ste tu temer nenašli, ale to nevadí, Poirot bol vždy o postavách. Branagh si to (do tretice) užíva, lahodne vychutnáva a labužnícky užíva. Jeho hašterenie o tom, prečo neverí na duchov, hoci by veľmi rád, patrí k (predčasným) vrcholom snímky. Najväčšou dynamikou sa sympatická a ponurá detektívka môže pochváliť v scénach vypočúvania, v ktorých Poirot skôr či neskôr (väčšinou skôr, než neskôr) odhalí slabiny jednotlivých podozrivých, ich traumy a vtedy je to príjemne ľudsky smutné a uveriteľné. Samotný zločin je trochu divný a finálne rozuzlenie ma nedostalo. Po stovkách detektívok, aké som v živote videl, som čakal v podstate všetko, vrátane toho, že vraždil papagáj, takže ma vlastne sklamalo, o akú banálnu, hoc realistickú pravdu napokon šlo. Ale bolo fajn. A taký je celý film. Fajn. (19.11.2023)