Prízrak v Benátkách

„Zábava nie je nič pre mňa.“ Chvíľu som si myslel, že by z toho mohol byť najvydarenejší Kennethov Poirot, ale napokon to tak úplne nedopadlo. Bolo to zrovnateľné so Smrťou na Níle  (ktorá sa mi dosť páčila), ale na Vraždu v Orient exprese (ktorá sa mi páčila veľmi, hoc na verziu so Suchetom nemala) sa to predsa len nechytalo a to napriek ladeniu do hororového hávu, ktorý je mi od detstva najbližší. Bál som sa, že to Branagh nezvládne a ponúkne klišé a zastaranú formu hororového strašenia, ono ale napokon našťastie o žiadne veľké strašenie nejde. Film určite ale disponuje skvelou, temnou atmosférou rozľahlého starému domu s nepeknou povesťou. Pritom samotný dom nie je nijak extra vizuálne interesantný. Kameraman Haris Zambarloukos (Thor) sa s jeho chodbami, záhradami, komnatami atď. pekne pohral, ale aj tak vidno, že Branagh musel pracovať s o čosi nižším rozpočtom, než je bežne zvyknutý a tak si takúto zápletku možno nevybral ani tak preto, že by ho lákala, ale preto, že bola lacná. Môžeme argumentovať tým, že Benátky 40. rokov 20. storočia nie sú práve najlacnejšou záležitosťou, ale v ich kanáloch (a na strechách) sa odohráva 5% stopáže. Rovnako kasting poľavil, slávne tváre by ste tu temer nenašli, ale to nevadí, Poirot bol vždy o postavách. Branagh si to (do tretice) užíva, lahodne vychutnáva a labužnícky užíva. Jeho hašterenie o tom, prečo neverí na duchov, hoci by veľmi rád, patrí k (predčasným) vrcholom snímky. Najväčšou dynamikou sa sympatická a ponurá detektívka môže pochváliť v scénach vypočúvania, v ktorých Poirot skôr či neskôr (väčšinou skôr, než neskôr) odhalí slabiny jednotlivých podozrivých, ich traumy a vtedy je to príjemne ľudsky smutné a uveriteľné. Samotný zločin je trochu divný a finálne rozuzlenie ma nedostalo. Po stovkách detektívok, aké som v živote videl, som čakal v podstate všetko, vrátane toho, že vraždil papagáj, takže ma vlastne sklamalo, o akú banálnu, hoc realistickú pravdu napokon šlo. Ale bolo fajn. A taký je celý film. Fajn. (19.11.2023)

Přiznám se, že Orient expres mě příliš nepřesvědčil, ale Smrt na Nilu jsem Branaghovi sežral i s navijákem. Chytrou práci s příběhem a návratnými motivy nezastínila ani spousta pastelového digitálního bordelu. U Přízraků v Benátkách byl Branagh uměřenější a spolehl se na tradičnější obrazové prostředky, které samy o sobě mohou chytřejšímu divákovi neznalému předlohy sloužit jako vodítko k vyřešení případu a které zároveň osvědčily svou účinnost na starších duchařských příbězích: podhledy, nadhledy, close upy, vychýlení rámu a rybí oka. Zkrátka všechny ty věci, které deformují prostor a budují tak strach, nejistotu, pocit vykloubenosti reality. A všechno to se do Christiina mixu gotického románu a detektivky perfektně hodí. Tu pátou hvězdu nedám snad jen proto, že je tohle drama příliš komorní, abych se k němu měl chuť vracet, a taky proto, že v samotném finále už to režisérovi s nadpřirozenem až příliš ujelo. Je jedno, zda jde o svět Sherlocka Holmese v Psovi baskervillském nebo o svět slavného kníratého Frantíka, ale existuje nezpochybnitelná jistota, které by se všichni adaptátoři měli v těchto fikčních světech držet: je v pořádku znejistit nejslavnější vyznavače racionality v samotném jádru jejich přesvědčení, ale na konci příběhu musí následovat obnovení racionálního řádu; nezpochybnitelné poznání, že svět je postavený na zákonitostech, které lze logicky dokázat. Přesto všechno: klobouk dolů, monsignore Poirot. (03.11.2023)

Po vyloženě trapné Vraždě na Nilu jsem s autorem nechtěl mít již nic společného. Nakonec si však myslím, že jsem udělal dobře, dát mu ještě šanci. Sice to opět trvá než se začne něco dít, ale stojí to zato. Detektivka je zajímavá a jistý nádech hororového mystična dramatu velice prospělo. Vzrostlo tak celkové napětí a řešení záhady tak pro mne bylo mnohem zajímavější. Finální dvojité odhalení nemělo chybu a já, přesto že stále nejde o můj oblíbený žánr, jsem velmi spokojen. 75% (10.03.2024)

Branagh je špičkový Herkules a môže ho hrať do konca života, alebo až kým na sklade nedojdú umelé poltvárové fúzy. Z tých troch filmov najlepší a asi aj menej známa detektívka, takže nie je všetko jasné od začiatku do konca. Čítam tu znepokojenie z politickej nekorektnosti, áno skutočne to pohlo aj mnou. Tak málo nebinárnej a tvrdo pracujúcej černošskej komunity? Chceme ich snáď vymazať z histórie? Potom mi to ale došlo. Pri tomto deji bolo lepšie nezaradiť postavy tohto najhodnotnejšieho ducha do deja. Prípadné úmrtie by totiž mohol znamenať útok na tých najzraniteľnejších, zraniteľných hlavne v oblasti hrubého čreva, no a keby sme to riskli a vrahom by nebol beloch/beloška a iné (pfuj!) svetlé odtiene, tak to by bol len poprask! Minimálne 3/4 amerických väzňov by vyhlásilo vzburu, že prečo zase paušalizujeme. Takže takto Kenneth z toho vyviazol z gráciou, pre mňa to síce nebudú nikdy tie pravé Christiovky, ale aj táto snaha sa cení a hoci netrpím syndrómom dokrmovania, kľudne nech točí tieto veci ďalej. Pozorne ale budem sledovať, či nejakú precitlivelú pospolitosť nemakačenkov neurazí, lebo len to je to, na čom vo filmoch dnes v skutočnosti záleží! 🧐 (01.11.2023)

Branagh režisér pojal třetí díl své Poirotovské série úplně jinak než první dva díly. Hororová, schizofrenií atmosféra koketuje s mysteriózním žánrem a nechá hrdinu zpočátku tápat a znejistět. Zambarloukosova kamera střídá netradiční úhly podmáčených pokojů a pohledy na sychravé Benátky úžasným způsobem a onu nejistotu dokonale podtrhuje. Práce se zvukem je úžasná a v Dolby Atmos opravdu vyniká. Zápletka, pro mě neokoukaná a rozuzlení nečekané. Tohle pojetí mi hodně sedlo a nadšeně vyhlížím pokračování. (14.09.2023)