Réžia:
Takaši ŠimizuScenár:
Takaši ŠimizuHudba:
Gary AšijaHrajú:
Čiaki Kurijama, Taró Suwa, Júko Daike, Takako Fudži, Makoto Ašikawa, Denden, Hitomi Miwa, Kaori Fudžii, Širó Namiki, Júrei JanagiObsahy(1)
Učitel Shunsuke Kobayashi se rozhodl navštívit rodiče malého Toshia, který se dlouho neukázal ve škole, aby zjistil důvod jeho dlouhé absence. Kobayashi v domě nenachází nikoho kromě samotného Toshia, od kterého se nepřímo dozví, že rodiče odešli společně na nákup. Teprve až po chvíli čekání si všimne, že okolní místnosti jsou ve velkém nepořádku a s Toshiem taky není něco v pořádku. Navíc se pod střechou domu začíná uvolňovat smrtící kletba… (Pumiiix)
(viac)Recenzie (85)
Tak tohle je prvopočátek toho bílýho chlapečka z hůry, kterýmu už pak nikdy nedali pokoj? No na nízkorozpočťák určitě pozoruhodné a po remaku volající, protože zpracování opravdu za nic nestojí. No vzhledem k tomu, že jsem se nikdy z Nenávisti na prdel neposadil, tak zůstávám na průměru, stejně jako u většiny pokračovatelů. V téhle sérii už aby se pomalu jen čert vyznal....65% ()
Na JU-ON jsem byl dost zvědavý - ódy na originalitu, parádní lekačky atd. se pěly široko, daleko. A jak jsem s JU-ON dopadl? Mé pocity? 1. Zážitek z filmu mi nepokazilo nadměrné očekávání. 2. Bez ohledu na bod 1 se dostavilo mírné zklamání. JU-ON není špatný film - je zajímavě natočený, má hlavu a patu... ale když já se u něho taaakhle nudil. Byl táhlý a nudný; a bohužel to nezachránilo ani těch pár lekaček, které navíc a bohužel taky nepatřily k těm infarktovým. Shrnuto a podtrženo: Není to špatný film, ale imho nevýrazný, chvílemi táhlý a bez pořádných lekaček. Výsledný ortel: 70%. ()
„Doteraz som sa o vaše dieťa staral ja. Teraz sa vy postaráte o moje. Vaše dieťa sa práve narodilo. Je to dievčatko.“ Fuj, to bolo! Najmrazivejší diel ságy. Tušil som, do čoho idem, tak som si ju pozrel za bieleho dňa. Vonku snežilo a na stole rozvoniavala káva. Napriek dennému svetlu som bol znova rozklepaný. Pri hororových knihách a poviedkach zažívam len v minime prípadov pocit strachu. Pri filmoch ho zažívam oveľa častejšie, ale tiež nie príliš často a ak sa reálne bojím, je to skôr rarita. U tohto filmu som sa bál, dokázal vo mne vyvolať znepokojenie a nervozitu. Určite jeden zo 100 najdesivejších hororov, aké som kedy videl. P.S. - Viete, na čo slúži saké? ()
Vata, vata, vata, pak příjde něco velice, ale velice strašidelného, a znovu : vata, vata, něco strašidelného... a pak to skončí. Na rozdíl od jiných na mě filmařský styl, jakým je původní Ju-on natočen, nepůsobí vůbec amatérsky - myslím, že Shimizu dobře věděl co dělá, a měl to pod kontrolou. Působivost horrorových scén je tak veliká, že téměř zastíní celkovou prázdnotu snímku. Téměř. Mám rád horrory, ve kterých je něco navíc, které můžou fungovat také v jiných rovinách, a dokážou zaujmout i přemýšlivého diváka. Ty nejlepší horrory takhle většinou fungují. Tady bohužel není nic navíc; zbývá jenom čirá hrůza, která (když už na ni občas dojde) je hodně kvalitní, a v mém případě nakonec Ju-onu ty tři hvězdičky zajistí. ()
I když film měl pouze 70 minut, tak se solidně táhnul a to je největší slabina jinak skvělého hororu. Scény, kdy se objeví malý kluk jsou stejně jako v předcházejicích dílech naprosto šílené a málem jsem se strachy posral a o to u duchařin jde. Bohužel můj zažitek kazilo to, že jsem viděl asi přechozích sto dílu, které byli přetáčené, remakované a bůh ví co ještě. ()
Galéria (9)
Fotka © Toei Video Company
Zaujímavosti (13)
- Podivné vokální zvuky nadaboval režisér Takashi Shimizu. (LUKICKK)
- Niektoré postavy vo filme telefonujú z neznámeho čísla, ktoré je 4444444444. Číslo 4 sa v japonskej kultúre často považuje za znak smoly. (Pat.Ko)
- Kayako, Toshio a Takeo Saeki, patří mezi tradiční japonské mýtické postavy zvané onryō, což jsou pomstychtiví duchové, kteří zůstávají ve světě živých, aby napravili křivdy, které se jim staly za života. (Keisuke)
Reklama