Réžia:
Takaši ŠimizuScenár:
Takaši ŠimizuHudba:
Gary AšijaHrajú:
Čiaki Kurijama, Taró Suwa, Júko Daike, Takako Fudži, Makoto Ašikawa, Denden, Hitomi Miwa, Kaori Fudžii, Širó Namiki, Júrei JanagiObsahy(1)
Učitel Shunsuke Kobayashi se rozhodl navštívit rodiče malého Toshia, který se dlouho neukázal ve škole, aby zjistil důvod jeho dlouhé absence. Kobayashi v domě nenachází nikoho kromě samotného Toshia, od kterého se nepřímo dozví, že rodiče odešli společně na nákup. Teprve až po chvíli čekání si všimne, že okolní místnosti jsou ve velkém nepořádku a s Toshiem taky není něco v pořádku. Navíc se pod střechou domu začíná uvolňovat smrtící kletba… (Pumiiix)
(viac)Recenzie (85)
Tak tohle je prvopočátek toho bílýho chlapečka z hůry, kterýmu už pak nikdy nedali pokoj? No na nízkorozpočťák určitě pozoruhodné a po remaku volající, protože zpracování opravdu za nic nestojí. No vzhledem k tomu, že jsem se nikdy z Nenávisti na prdel neposadil, tak zůstávám na průměru, stejně jako u většiny pokračovatelů. V téhle sérii už aby se pomalu jen čert vyznal....65% ()
Takmer prapôvodná ( ešte tu máme kraťasy z roku 1998 ) studňa fenoménu JU-ON, z ktorého čerpali svoju genialitu jak japonské kinoverzie, tak následne americký remake so svojími vlastnými pokračovaniami. A čerpali tak mohutne, že mnohonásobne zatienili tento celkom pôsobivý originál. Suma sumárom ostala z polovice nudná, z polovice bezútešná studnica ( tú studňu naozaj nespomínam len tak, veď vieme z akého zdroja sa všetok ten ázijský hororový kult vytvoril ), pri ktorej sledovaní nevadí ak ste v miestnosti sám ( čo pri nasledujúcich snímkach rozhodne nebolo dobré pre psychiku diváka ) a ktorá nepôsobí ktovieako okázalo ( beriem, že je to videofilm ). Avšak strašidelne trhaný zostup nasratého ducha Kayako po schodoch, je v každej verzii okázalý. Aj v tejto. ()
Ve své době jistě hodně působivá japonská duchařina, ale určená především týnejdžrům, navíc hlavně těm japonským. Průměrný našinec může tenhle film brát jako zajímavou alternativu k duchařinám euroamerickým, fajnšmekr na japonskou kinematografii ho může obdivovat coby filmovou klasiku, ale bát se u něj bude kdokoliv asi těžko, pokud tedy není vyložený srábek, nebo pohlaví ženského. Na mě osobně působí víc třeba Kruhy, i když jistou interessantnost i atmosféričnost filmu přiznávám a je v něm i několik příjemně mrazivých okamžiků. ()
Na JU-ON jsem byl dost zvědavý - ódy na originalitu, parádní lekačky atd. se pěly široko, daleko. A jak jsem s JU-ON dopadl? Mé pocity? 1. Zážitek z filmu mi nepokazilo nadměrné očekávání. 2. Bez ohledu na bod 1 se dostavilo mírné zklamání. JU-ON není špatný film - je zajímavě natočený, má hlavu a patu... ale když já se u něho taaakhle nudil. Byl táhlý a nudný; a bohužel to nezachránilo ani těch pár lekaček, které navíc a bohužel taky nepatřily k těm infarktovým. Shrnuto a podtrženo: Není to špatný film, ale imho nevýrazný, chvílemi táhlý a bez pořádných lekaček. Výsledný ortel: 70%. ()
Počátek Ju-Onovské série, který jsem viděl ale až po obou dílech remaků Ju-On: The Grudge 1 a 2. Ten film je opravdu hodně krátký, ale jako první z Ju-Onů co jsem zatím viděl, jsem ho celý pochopil. Film disponuje v některých místech až neuvěřitelně temnou atmosférou, kdy se hlavní hrdina dlouho pohybuje na nějakém temném místě a režisér se snaží gradovat napětí až do maximálních výšin.. A že se mu to daří! Příběh je vyprávěn vcelku chytlavým způsobem, kdy se zaměříme na jednu osobu, která je následně pohlcena kletbou...Tenhle způsob vyprávění je vlastně použit i v dalších pokračováních. Režisér si taky hraje s časovou smyčkou, kde se nejprve vydává o nějaký čas do budoucnosti a pak se zase vrátí, ovšem dá se to pochopit, v některém z dialogů je to všechno vysvětlené... Hodně, hodně slušný úvod! ()
Galéria (9)
Fotka © Toei Video Company
Zaujímavosti (13)
- Takako Fuji, která si zde podruhé zahrála roli ducha Kayako, objevil režisér Shimizu na divadelním představení, kde ho velmi inspirovala a úspěch Ju-on přisuzuje zejména její osobě. (Keisuke)
- Niektoré postavy vo filme telefonujú z neznámeho čísla, ktoré je 4444444444. Číslo 4 sa v japonskej kultúre často považuje za znak smoly. (Pat.Ko)
Reklama