Garderobiér

Nejdramatičtější film z divadelního prostředí, který jsem kdy viděla. Ochotný, obětavý a pohotový garderobiér Norman, který dělal skoro více než bylo v jeho silách pro divadelního odsloužilého principála a nedostal za to od nikoho žádnou pochvalu - v takových chvílích se do něj dokážu perfektně vcítit vím jaké to je být nedoceněný a osamocený. Norman si uvědomil jak moc pro něj ten náladový a nemocný stařík znamenal i když mu nikdy neřekl vlídného slova a pokaždé na něj jen křičel. Za dobrotu na žebrotu. Nakonec také krásně propletená linie děje dramatu Král Lear s divadelním životem, všeobecnou nervozitou která k tomu patří, starostlivá inspicientka.. Brilantní!!!Velice oceňuji výkon Toma Courtenaye! (09.02.2012)

Poslední dny života hvězdy významného divadelního souboru v době 2. světové války, kdy byla kamenná divadla Londýna vystavena riziku bombardování a řešením se stal výjezd souboru na venkov, kde v provinčních štacích trávil se svéhlavým pozérským a afektovaným mužem nejvíce času úslužný garderobiér. Mistrovi slouží už 20 let a má pocit, že jen díky jeho péči se mistr dostal tak daleko a jen díkvy servisu, který svému pánovi poskytuje, divadlo dosud funguje. Když se to vezme kolem a kolem, britské divadelnictví přežívá především díky práci garderobiéra a jeho oddanosti. Protože divadlo poskytuje podporu ducha britskému lidu a jeho válečnému úsilí, na garderobiérovi závisí vlastně osud celé monarchie. Snímek, který ukazuje studii lehce patologické vztahové závislosti, se mohl snadno posunout do roviny temného psychothrilleru, nakonec ale zůstává především přehlídkou velkého klasického herectví shakespearovského stylu. Celkový dojem: 80 %. (01.11.2013)

Možno že by to bola "iba" výborná dráma. Výborná sojím prostredím, zasadením, scenárom i spracovaním pod taktovkou Petera Yatesa. Ale. Je tu jedno veľké ale. Dokonca dve. Tým prvým je skvelý Tom Courteney ako mierne afektovaný, no oddaný titulný garderobiér. Tým druhým, omnoho silnejším ale je však famózny Albert Finney, posúvajúci tento film na úplne inú úroveň, ako starnúci herec, predvádzajúci životný výkon na javisku, i vo filme. Garderobiér ma zasiahol tak ako len málo snímkov. Finney si Oscara zaslúžil plným právom, a to, že ho nedostal, je veľká škoda. (29.05.2013)

"Dvíhaj oponu! , tie fašistické svine ma v žiadnom prípade zastaviť nemôžu..." 227-me predstavenie Kráľa Leara dáva poriadne zabrať najväčšej divadelnej hviezde, ktorej práve dnes akosi došiel dych. Neopustili ho len fyzické sily, ale zmätok a prievan nastal aj v jeho hlave a vypadli mu naučené texty. Z tejto situácie režisér ťaží humor i dramatické momenty. Albert Finney predvádza skutočne strhujúci výkon a jeho teplý poskok je mu minimálne rovnocenným partnerom. Napriek bombardovaniu Londýna nemeckým Luftwafe sa zdá, že starý Sir zo seba vydá na pódiu životný výkon. A to aj dal...Zaslúžené oscarové nominácie, pre pána Finneyho zvlášť. 80%. (28.10.2012)

Šokující poznání, že při současných komediích se můj smích podobá vynucenému skřehotání a u třicet let starého dramatu se doopravdy směju, vede k neomylnému svědectví o brilantním, téměř vyhynulém herectví na malém prostoru, jehož užaslým divákem jsem měla štěstí se stát. Poklona Shakespearovi, hercům i neviditelnému soukolí zákulisních profesí má jediného jmenovatele - lásku k divadlu, která každý rutinní úkon povyšuje na umění - jen sledovat samotné líčení krále Leara byla slast, v kombinaci s dialogy a asynchronním splýváním garderobiéra a herce trojnásobná. A jelikož má láska mnoho podob i mnoho projevů, neděste se, když těsně po vaší smrti někdo blízký prohlásí, že jste byl starej, sobeckej a hnusnej parchant, vyrovnává se tak se svou bolestí, protože vás přese všechno miloval... (21.05.2013)