Túžba smrti 2

Sequel vzniklý po osmi letech od prvního "Death Wish" představuje ještě horečnatější a radikálnější mocninu fašounské exploatačky legitimizující hraničářskou spravedlnost. Bronsonův mstitel je tentokrát v Los Angeles, které ale v očích tvůrců není o nic menší semeniště kriminality než New York prvního dílu. Hrdinův poklidný život s novou přítelkyní opět nemá dlouhého trvání, když si ho vyhlídne tlupa náležitě podbízivě démonizovaných grázlů. Na rozdíl od prvního filmu už tentokrát scénář nikterak neproblematizuje otázku uchopení spravedlnosti do vlastních rukou, naopak vyprávění zabydluje takřka výhradně postavami, a to i z řad strážců pořádku, které s hrdinovou biblickou odvetou souhlasí, pomáhají mu či přinejmenším konstatují, že systém oficiálního práva nefunguje. Jedinou figurou, která likvidaci divošských etnicky profilovaných chuligánů, je hrdinova nová přítelkyně, která je za to vykreslena jako nesoudná liberální slepice, která nedostává své tradiční roli opory hrdiny. Lze předpokládat, že pokračování v prvé řadě vzniklo jako kýžený příspěvek do portfolia šéfa společnosti Cannon Films, Menahema Golana. "Přání smrti II" představuje první z celé řady sequelů starších filmů jiných společností, které Cannon Films realizovali, a také přesně spadá do tendence oprašování starých hitů a angažování starých hereckých hvězd, které Golan coby filmový fanda dříve obdivoval v kině. Na druhou stranu se film svým tvrdě konzervativním tónem a radikálním přístupem k bující kriminalitě evidentně trefil do dobových nálad. Připomeňme že velká americká města se tou dobou potýkala se sílící kriminalitou, umocněnou záplavou lacinějších drog jako crack. Dnes nicméně víme, že k jejímu enormnímu poklesu na přelomu osmdesátých a devadesátých let, nepřispěly toliko radikální programy nulové tolerance jako mnohem širší součinnost sociálních a policejních programů. "Přání zabít II" se nicméně právě díky exploatačnímu hraní na dobové nálady stalo jedním z největších hitů Cannon Films, předznamenalo další tři sequely a udělalo z Charlese Bronsona akční hvězdu i ikonického obránce konzervativních hodnot USA na domácí frontě (oproti Chuckovi Norrisovi, který je bránil na misích v zahraničí). (28.08.2015)

Charles Bronson umí , Charles ví Charles zná, tento díl považuji za dost povedený, záminka opět stejná jako v jedničce, navíc přibyl jeden souboj v nemocnici, hlavní hrdina začal nosit převleky a rukavice, proti otiskům a ta úžasná věta " Věříš v Ježíše Krista ? - Věřím - Tak se s ním sejdeš" Paul Kersy má docela štěstí, že ho nikdo neudal a tak by to mělo být všude, když by se mi stalo něco jako těm dvěma v tom podchodu, tak také neřeknu jak vypadal ten co střílel. Zde se objevila opět další památná věta tentokrát ne z úst hlavního hrdiny, ale z úst okradených manželů. " Jak vypadal ten únosce? No já myslím, že to byl vysoký blnodák (odpovídá žena), ale né podle mě to byl vysoký černoch s knírkem ( odpovídá muž)" a nebo scénka v nemocnici. " Dávám vám 3 minuty" Je to fakt skvělej film uvidím co mi nabýdne trojka. (17.09.2010)

Je škoda, že je tu návaznost na konec prvního filmu celkem slabá, navíc se s postavami zachází trochu nešetrně, ale musím uznat, že Charles Bronson se mi tentokrát jako mstitel líbil o něco více než v prvním filmu. Také je fajn, že si to zachovalo svou explicitnost, i když se jede v podstatě jen podle jedné šablony. (25.03.2018)

Jednička byla mrazivý thriller a dvojka už spíš pokukuje po akčním žánru. Paul se možná až moc rychle vzpamatovává z další životní katastrofy a ztráty. Čas ve filmu ale někdy až nešikovným tempem chvátá kupředu, takže se na nic nečeká a jde se do akce. Z dnešního pohledu místy poměrně přísný násilí a maličko tupoučká naháněná šmejdů pro mě stále má svoje kouzlo sirové pomsty. 70 procent (19.08.2018)

Parťáci Golan/Globus produkujú niečo, čo vlastne mohlo, ale aj nemuselo mať pokračovanie. No ale keďže sme v béčkových vodách, tak si zarybárčime. Koncept podobný, Bronson podobne necharizmatický ( zrejme to fakt nebola rola jeho života ) a technické spracovanie na úrovni. Tak aspoň zaplať pánboh za to. (23.03.2020)