Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Uznávaný spisovatel Mortimer Brewster (Cary Grant) je čerstvě ženatý s půvabnou Elaine (Priscilla Lane), ale bojí se ji uvést do rodiny. Zjistil totiž, že jeho dvě zdánlivě neškodné tetičky Abby (Josephine Hull) a Martha (Jean Adair) vraždí staré pány - nabízejí jim otrávené bezinkové víno a mrtvoly pak odklízí Mortyho bláznivý bratr Teddy (John Alexander), který se považuje za prezidenta Roosevelta. Jako by to nestačilo, po letech se vrací domů další Mortimerův bratr, sériový vrah Jonathan (Raymond Massey), připravený pomstít dávné křivdy a srovnat s tetami skóre v počtu obětí... (Oskar)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (137)

Cimr 

všetky recenzie používateľa

Dvě pozitivní věci se téhle komedii nedají upřít - velice vtipné situace a gagy a vynikající obsazení. Co se týká prvního, chtěl jsem napsat nějakou dobrou hlášku, která ukáže, jak vtipný tenhle film je. Jenomže to všechno by se do tohohle komentáře nevešlo, tak snad jenom ,,Mortimere!! Tvůj bratr mě chtěl uškrtit!!" ,,Počkej Elaine, neslyším telefon, je to důležitý hovor." A co se druhého, tedy obsazení, týče, úžasný je nejen Cary Grant a jeho dvě tety, ale i blázen Teddy, doktor Einstein a zlý bratr Jonathan. Ten mi přišel asi ze všech nejlepší; na jeho hlášky pronášené záhrobním hlasem se jen tak nezapomíná (,,Nesahej mi na nos!"). Jediné, co trochu nechápu, je ta svatba na začátku, ta mi přišla jaksi navíc a kdyby se od sňatku Mortimera a Elaine upustilo a film byl o dvacet minut kratší, byla by to správně svižná podívaná. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Pre tentokrát idem s hodnotením trocha dole, čo mi je u F. Capru zvlášť ľúto, pretože on teda vedel točiť filmy. Humorne ladený krimi príbeh o roztomilej motanici okolo vrážd v jednom dome ešte ušiel, pár scénok ma dokonca aj trochu rozosmialo, avšak nepáčilo sa mi, ako to bolo po formálnej a hlavne tej hereckej stránke poňaté. Postavičky mi boli síce sympatické, ale tej naivity tu bolo na môj vkus až príliš, hlavne čo sa týka Grantovho umelého prehrávania, to už vážne bolo na mňa moc. Keby to točil W. Disney a bolo to určené predovšetkým pre deti tak nič nepoviem. Pretože tak to aj na mňa pôsobilo - naivne infantilne. Lepší priemer. 65/100 ()

Reklama

aLPaC 

všetky recenzie používateľa

Jsem udiven, že už ve 40. letech Capra točil crazy komedie. No a panečku jaké! Mám rád filmy zpracované podle divadelních her jako Kočka na rozpálené střeše nebo podobně laděný Oscar. Jezinky a bezinky však stavím ještě o něco výš. Humor je totiž opravdu výstavní, postavy skvělé (Grant, Karlof, tetičky, Einstein), režisérova práce se světlem a stínem vynikající (scéna, kdy Karlof stojí po tmě na schodech, půl tváře schovanou ve tmě a jedna z tetiček jde za ním nahoru je nezapomenutelná). Jen mě občas u těchto starých filmů mrzí ten konec, ty tehdejší cenzoři museli být pěkně zamindrákovaní dementi. ()

Babous 

všetky recenzie používateľa

Skvělá podzimní atmosféra, sympatické postavy, ale na můj vkus moc dlouhé a někteří - zvláště Cary Grant - ani tak nehráli, jako se spíš svíjeli v křečích a všelijak pitvořili. Pár vtipů (vypadá jako Boris Karloff!) však rozesměje, zápletka je originální, takže rozhodně nelituju, že jsem si to pustil. ()

sedm.1 

všetky recenzie používateľa

S ohledem na stáří filmu dávám hvězdičky s vyšším počtem,než bych dal jinak.Film postavený především na hercích a jejich hereckém umu.Zde samozřejmně exceluje Cary Grant(Morthy) a jeho vyjevené výrazy,dál představitelé dvou záporáků a výborný Mortyho bláznivý bratr Teddy (John Alexander).Ti prodávají svůj herecký um naprosto dokonale a být takový i ostatní,je to nářez.Ovšem,obě představitelky Mortyho tetiček a věsměs všichny policisté,mi přišli tak hrozní,že to opravdu této klasice dle mého skromného názoru velmi ubírá.Přesto jeden z nejlepších filmečků své doby! ()

Galéria (51)

Zaujímavosti (24)

  • Když Cary Grant sedí na hřbitově, jeden z hrobů nese jméno Archie Leach, což bylo jeho pravé jméno. (Kulmon)
  • Film byl natočen již v roce 1941, ale do kin šel až o tři roky později, kdy skončilo uvádění původní jevištní verze na Broadwayi. Důvodem byla klauzule ve smlouvě mezi tvůrci a studiem Warner Bros., která premiéru zakazovala dříve, než bude uvedeno poslední představení. Carymu Grantovi to nevadilo, dokonce doufal, že se film ztratí. (Pavlínka9)
  • Cary Grant věnoval celý svůj honorář ve výši 100000 dolarů Americkému válečnému fondu. (Kulmon)

Reklama

Reklama