Longlegs

Od začátku až do nějaké 80. minuty perfektní - vše funguje, jak má - těžce znepokojivá atmosféra, pomalé tempo správně těžící, žánrově šlapající, bezchybná taktika sebevědomého tahu na branku, vydržel bych u filmu klidně další hodinu - kdyby - až se k té brance přiblíží a má jí ve finále plně odkrytou, neselhal v tom nejdůležitějším a nevystřílel všechny rány naprosto vedle - takže veškerá předešlá snaha a úspěch ve výsledku úplně k ničemu, velká, velká škoda. 6/10 (26.08.2024)

Facku tomu, kdo tohle přirovnal k Mlčení jehňátek nebo k videohře Alan Wake 2 a facku mě, že jsem se na tenhle film nechal tak moc nahypovat. Bohužel se jedná o největší zklamání roku, protože moje očekávání byla až nesmyslně vysoko. Možná si od filmu dám měsíc pauzu a zkusím to znovu, třeba tomu konečně přijdu na chuť. (26.08.2024)

Zprvu velká divácká natěšenost, zvědavost a nadšení, že po dlouhém čase zase spatřil světlo světa nějaký příjemně vážný, temný až horrorový krimithriller, který je zároveň i lehce halucinační a psychedelický, prostě thriller toho druhu který mám tolik rád a jakých se točí jako šafránu. Ale jenom do chvíle, než na scénu vstoupí šašek-satanista Longlegs, kreatura tak nekonečně hovadská, že s atmoškou je nenávratně šmytec. A nemůže za to chudák Nico, může za to rejža/scénárista Perkins. Absurdní fakt, že by FBI zaměstnávala v terénu takovou schizoidní mimoňku jakou hraje Majka bych blahosklonně skousnul, na realističnost se holt v tomhle filmu moc nehraje. Ale kašpar Longlegs je fakt přes čáru a z thrilleru je rázem nějaká nepodařená pitomá groteska. Jediný důvod ke třetí hvězdě je skvostná Majka s výrazem pološílené zfetované sfingy, tahle její postava je skvělá a zasloužila by si umístění v mnohem hodnotnějším bijáku. // Ano, a jak tady kolega Psychor poznamenal, tak primitivní substituční "šifra" a la "tajná abeceda" budí posměch, polopatický návod k jejímu řešení nabídl třeba už E. A. Poe ve Zlatém broukovi a já sám jsem si podobné vyráběl dávno v předpubertálním věku. (23.08.2024)

Tak jo, viděl sem Longlegs a vážně mně baví číst, ty rázné jednovětné recenze, typu "Nejděsivější film roku" a nebo "Obsulutní zlo" a podobné jasně dané verdikty, které vám slibují teror, při kterém minimálně oplešatíte hrůzou. A ona je to přitom, více méně pohodová kriminálka, která vám už na začátku jasně řekne, jak to celé skončí a že se o hlavní hrdinku, vlastně ani nemusíte bát. Nevím čím to bylo, ale já sem se v podstatě nebál a to i v momentech, kdy sem se měl bát a to i přestože, Satan ve filmu občas vystrkoval své rohy. A za mně osobně, v tomhle směru vede Děsivé dědictví, které s podobným tématem také pracuje, ale mnohem lépe a děsivěji. Tady je sice komický Nicolas Cage, který z fleku strčí všechny peďáky do kapsy, ale že by on a nebo jeho činy, byli nějak děsivé, tak to ani náhodou. V tomhle směru, sekundární záporák, podstatně funguje lépe, jednoduše protože tenhle typ záporáka, vždycky funguje. Samotné vyšetřování je pohoda, agentka Lee někam přijede, tam má nějaké tušení a za tím tušením jde a všechno ji začne docházet a všechno vyřeší, bez nějakých problémů. Jo ještě je tady, agent Carter, agent Carter je křoví, něco málo pak ke konci, ale agent Carter určitě nevyvažuje agentku Lee. Sakra i ty případy, které řeší policajti v seriálu Zákon a pořádek, bývají kolikrát propacovanější a nebo zamotanější, než tenhle. A přestože je film hezky natočen a umí mít i dobrou atmosféru, to podzimní/zimní počasí, zde umí udělat svoje, tak tohle určitě neni horor roku. (13.09.2024)

Během uplynulého půlroku jsem absolvoval vysoce prestižní odborně-teoretickou stáž v USA, což mi zároveň umožnilo podstatně rozšířit svou síť kontaktů v rámci filmového průmyslu. Díky svým četným konexím se tak k vybraným zahraničním titulům dostanu o poznání dříve než masové publikum. V případě Longlegs však po hříchu nebylo o co stát. De facto se jedná o sotva průměrný krimi-thriller s nefunkčními hororovými prvky, jenž nezvládá pracovat s napětím a jeho budováním. Perkinsova dosavadní tvorba se povětšinou vyznačovala jasným vítězstvím formy nad takřka anihilovaným obsahem, takže od snímku rozhodně nikdo nemohl čekat vysoce rafinovanou psychologickou hru po vzoru žánrových klasik typu Se7en, nicméně takto tristní scénář s absurdně předvídatelným dějem by nejspíše dokázal sesmolit kdokoliv z diváků po jedné lekci strávené na kurzu tvůrčího psaní. Na rozdíl od agentky Harker sice nedisponuji jasnovidnými schopnostmi, leč vyústění snímku jsem přesto naprosto přesně anticipoval už v jeho samotném úvodu. Ani kriminalistické aspekty příběhu bohužel nepřinesly tolik potřebný vzruch, jelikož Perkins evidentně hrubě podcenil přípravu, kdy agenty FBI vykresluje jako nějaké venkovské ňoumy, kteří se kupříkladu zaseknou i na jednoduché substituční šifře. Ve výsledku se tak Longlegs jeví jako plochý, chladný a prázdný film, kterému jakožto zdejší hororový expert mohu udělit pouze dvě silnější hvězdy. (15.07.2024)