Příběh nindži

Ninja klasika, která zaujme hlavně svou temnou atmosférou. Syrovostí předčí lecjaké slavnější snímky z "cruel" jidaigeki subžánru. Skvěle natočeno (parádní exteriéry) a ještě lépe zahráno. Raizo Ichikawa na sebe svým výkonem nepřekvapivě strhává veškerou pozornost. Ač samostatně fungující, tak perfektně doplněno druhým dílem Zoku shinobi no mono. (30.08.2015)

V podstatě netřeba nic dodávat - skvělá klasika, která tvoří rozumný protipól béčkovým ninja filmům, prezentuje tyto "maskoty" japonské kultury ve výrazně reálnějším světle a ozřejmuje ninjutsu v jeho skutečném slova smyslu, tedy jako umění špionáže a diverze. V prvních třech snímcích se Raizo Ichikawa (za jehož nedávné zařazení do databáze děkuji Artranovi...už jsem ani nedoufal) představí v roli legendárního Goemona Ishikawy, prahnoucího po pomstě, jehož úhlavním nepřítelem není nikdo menší než Oda Nobunaga (Tomisaburo Wakayama). Jeden z nejlepších reprezentantů žánru jako takového! (15.10.2009)

Z filmu Shinobi no mono jsem hned z několika důvodů u vytržení. Hlavní role Goemona: zatím nejlepší Ichikawa z těch cca 15ti filmů, které jsem viděl. Itó jako vůdce nindžů, liška podšitá a velmistr manipulace. Krásná Fujimura jako Goemonova milá. A hlavně můj nej- herec Wakayama jako další z řady jeho monster: zde coby jeden z největších hrdlořezů historie mezi velkými knížaty, Nobunaga. Fantasticky zahrané. Ne, vůbec netlačí na pilu jako šílený vrahoun, naopak je tak věcný a civilní, až z něj jde o to větší hrůza. Wakayamovým postavám bych nejspíš šel z cesty skoro všem i neozbrojeným (i když normálně budím docela respekt). Krom těchto čtyř radostí má film kvalitní příběh, poměrně dost nepředvídatelný, zjevně i solidní rozpočet a přesvědčivou výpravu. A hlavně se nejedná o přepísklou pohádku o supernindža-nadlidech, ale o dost uvěřitelné podání. Jednoduše 100% ze 100. (27.11.2012)

Ako komentovať film, ktorý je starší ako môj tatko?? Dá sa hovoriť o klasike. Pekná zápletka, žiadne zbytočné efekty, realistické podanie. Jasná gradácia s epickou bojovou scénou na konci. Na danú dobu miestami odvážna kamera. Režisérsky veľmi svižne poňaté. Dialógy bez nejakých vážnejších zádrheľov. Výprava nejak neoslovila a trochu sklamala aj bojová choreografia. Taktiež som trochu čakal viac ukážok ninjutsu a rôznych techník boja so zbraňami. V konečnom dôsledku však veľmi pútavá klasika zo stredovekého Japonska. 3 z 5 ( Videné v kine Lumiére ) (19.11.2013)

Jedná sa o poctivý historický výpravný takmer až veľkofilm v klasickom slova zmysle. To som po dvoch samurajských filmoch japonského festivalu nečakal. Som rád, že Jamamoto nepoužíva ako barličku humor a namiesto toho servíruje odrezané uši, mučenie žien, masakre a odtrhnuté ruky. Paradoxne mi vôbec nevadilo to, čo obvykle pri tomto žánri, čiže zmatok v postavách vzhľadom na moju neschopnosť rozoznávať ázijské ksichty a pochopenie pre to, čo sa vo filme deje. To neviem poriadne ani tu, ale film je veľmi svižný, nápaditý a končí poriadnou akčnou sekvenciou, pri ktorej uznanlivo musel pritakávať aj Kurosawa. A aj po filme som schopný si spomenúť na japonské meno hlavného hrdinu. To sa mi už asi nikdy po japonskom filme nepodarí. (19.11.2013)