Interstate

Zajímavá filmová hříčka se spoustou vtipu i moudra. Vzhledem k poněkud absurdnímu tématu jsem měla trochu obavy, naštěstí se ukázaly být zbytečnými. "Interstate 60" příjemně zabaví, rozesměje, nabídne několik podobenství na téma lidstvo (např. kuřáci a právníci) a vše dovede do morálně korektního závěru. V hlavní roli bych preferovala nějakého méně přeslazeného herce než je James Marsden (ikdyž se snažil), Garry Oldman byl se svým skřítkovsky škodolibým, vědoucím úsměvem naprosto přirozený, potěšila všeříkající scénka s Chrisem Cooperem "I WILL WORK FOR FOOD" a zrovna tak mě rozesmála chvíle setkání s dívkou snů ve věznici. Zkrátka příjemný, chytrý film, byť mě neokouzlil na 5*. 78% (01.09.2009)

Se scénářem si Bob Gale opravdu vyhrál. Jako ostatně se vším, co dělá. (Všechny ty perfektně skloubené časové paradoxy v BTTF jsou jeho.) Hraje si s divákem jak kočka s myší a vždy vás něčím překvapí. Vyústění snímku (poučení životní) je sice vcelku lehce odhadnutelné, zato bych vypíchnul scénu matka&droga. Ještě nikdy mi při smíchu ve filmu neběhal mráz tak mocně po zádech... (06.12.2004)

Teď, když jsem konečně Interstate 60 viděl podruhé, pochopil jsem pravdou sílu tohoto geniálního díla. Je to klasická pohádka přepsaná do poněkud dospělejší formy, jak již přede mnou napsal kolega Eodeon, můžeme si všimnout jisté návaznosti a inspirace s klasickými knižními díly, kde hrdina vstupuje do vesmíru, který ačkoli se zdá stejný jako ten odkud přichází, dost se od toho výchozího liší. Návštěvník je v novém světě podroben konfrontaci se zdejšími obyvateli, přičemž si navzájem připadají velice odlišní a nedokáží jeden druhého pochopit, zažívá různé příhody, které by se mu v normálním světě stát nemohli a nakonec si ze své návštěvy odnáší hluboké morální ponaučení. Díky skvělé režii Boba Galea máme možnost se do tohoto světa vydat také a rozhodně bychom ji měli využít. (15.02.2006)

"Já jsem sám sobě největším fandou" říká O. W. Grant poté, co Neilovi vysvětlí, že plní přání, každému však jenom jedno a to ještě podle svého uvážení. Následné příklady splněných přání obsahují takovou dávku cynismu, jakou mne ještě v žádném filmu nikdo neoblažil ("chtěli se vzít a žít šťastně až do smrti, tak jsem jim nechal vybouchnout auto před kostelem"). Neil podepíše standartní formulář (Beru tuto práci - podpis) a rychle se svým přáním "znát odpověď na všechny otázky" (a filozofující koulí k tomu) vyráží na neexistující dálnici I60, kde vše funguje jen a jen podle nálad jejího stvořitele. A tak si Neil může vsadit na bezedného žrouta, potkat "nejlepší šukačku" svého života, poznat drogu vzbuzující závislost již po prvním požití (vzorek zdarma), nechat se zavřít ve městě právníků nebo se jen tak bavit nad vzdělanými kritiky v Muzeu uměleckých podvrhů. Je to všechno ukrutná zábava, ale ještě o třídu výš je pan Cody, který jako bývalý tvůrce reklam nesnáší lež ("Mám rád cigarety, píšou tady, že způsobují rakovinu a je to pravda") a má prst neustále nebezpečně blízko odpalovače výbušniny na svém těle. Taková cesta může být poučnou (určitě nejen pro nerozhodného Neila), neboť zpod hromady hlášek nenápadně vykukují různá řešení (často divoká, ale vždy zajímavá) současných problémů světa. Mě po několikanásobném zhlédnutí tohoto snímku nezbývá než poslat tento vzkaz: "O.W. Grante! Nic si nepřeji a kdyby se ti zdálo, že ano, tak na to zapomeň. Kdyby si však něco přál někdo z mého okolí, tak mi zavolej, musím vidět, jak mu to splníš. Já se budu bavit a on to možná i přežije". (16.04.2009)

INTERSTATE 60 = skvělé řešení, když nechci přátele prudit nějakým extrémně těžkým a filozofickým kusem... a zároveň nechci skončit u nějaké "pop-cornové" blbosti. Film, který je zábavný, ale současně se dotýká a "řeší" kopu filozofických otázek; ty už sice byly řešeny v řadě jiných filmů, ale dosti složitou, těžkou a jaksi "uměleckou" formou. Toto je prostě šíleně odlehčené - je to taková "škola hrou". Shrnuto a podtrženo: velmi dobře zpracovaná pohádka pro dospělé, které vás pobaví i poučí. (31.05.2004)