Interstate

Milé, příjemné a hlavně nečekané překvapení, k němuž jsem se dostal prostě proto, že jsem si zapnul televizi a nikde nic nebylo, tak jsem zkusil HBO. A ono to vyšlo! Svěží námět, natočený jako poněkud netradiční road-movie, diváka snadno zaujme a už nepustí. Herecké obsazení je taky vyvedené, několik hvězd se blýskne v miniroličkách, které jim perfektně sednou, hlavní postavy pak předvádějí minimálně velmi solidní výkony. S klidným srdcem mohu jen a jen doporučit. (03.01.2004)

Přijměte mou srdečnou omluvu, ale toto je příšerný film. Za prvé - nuda. Za druhé - absurdní děj bez rozuzlení a sebeobhájení. Za třetí - dobrat se rozhodnutí, co se svým životem, se dá i úplně jinou a lepší cestou. Cesta po i60 pro mě představovala muka - nulový děj, nulové poselství, nulová komedie, nulový smysl. Za co tedy 1*? Já sám nevím. Mimořádně nekoukatelný film, u kterého snad ani sami tvůrci netušili, proč ho točí a o čem by vlastně měl být - o všem a o ničem. Splácanec nezajímavých situací, nezajímavých a nicneříkajících řečí, prostě film O NIČEM. K čemu všechny ty nesmysly o všem možném? Kroutím hlavou. Naprosto bezobsažný film, který si hraje na něco velice moudrého. A tohle nesnáším, proto se na filmy nedívám. Co mi ale vůbec nejde do hlavy, je to vysoké hodnocení na ČSFD. Asi jsem mimozemšťan...nebo něco horšího...jo a prosím vás, komedie byla kde? Čemu jsem se měl smát? Kromě úvodního setkání M. J. Foxe s náklaďákem jsem nepostřehnul ani snahu o vtip, natož vtip jako výsledný tovar. (11.04.2021)

"Je-li vesmír nekonečný a čas bez konce i začátku, stane se úplně vše. To znamená, že každá událost je nevyhnutelná, včetně těch, které jsou nemožné." Stejně jako učebnice dějepisu, fyziky či literatury svědomitě ignorují existenci Járy Cimrmana, tak i nejpodrobnější mapa USA zarputile odmítá zobrazit Dálnici 60. Jenže pouze na I60 lze potkat poťouchlýho vtipálka O. W. Granta, výbušnýho pana Codyho, právníky preventivně věznící své klienty, drogy ve službách města či podezřele kulatou odpověď na každou otázku. Je to zábavný i návykový a já se s radostí po imaginární dálnici několikrát v roce projedu. (27.09.2011)

Ráda bych, ale nedokážu to přesně popsat, čím mě tenhle film tak dostal. Ale má v sobě cosi nevyhnutelného a krásného. Scénář je velice originální a pohrává si s typicky člověčími otázkami co když ?, coby kdyby ? Poměr smíchu, romantiky, dobrodružství, iracionality a kouzelnosti je smíchán tak bravurně, že snímek působí jako živá součást podstaty vesmíru. Vím, že jsou to trošku nadsazená a možná pro někoho ulítlá slova, ale přesně takhle film působí, přesně takhle na vás jeho hrdinové mluví. (08.02.2005)

S odstupem času cca 5-ti let se mi Interstate 60 sice stále jeví jako jeden z nejoriginálnějších snímků počátku nového milénia, ale plné hodnocení mu musím sebrat. Hlavní hrdina hledá sám sebe v ‚pohádkovém‘ světě, kde nic není nemožné, ale nepomáhá si k tomu vlastním rozumem, nýbrž díky věštecké kouli, která na sebe vzala formu biliardové osmičky, a shodou náhod, které mají evidentní předurčenost, tudíž i samotná myšlenka, že by to mohlo dopadnout špatně, nemá prostor. V momentě, kdy se pak začne rozhodovat sám za sebe, už má to nejtěžší za sebou, asi jako kdyby princovy někdo zabil draka a na něm zůstalo už jenom vystoupat po schodech a odnést si z věže princeznu, takže závěr tak trochu vyšumí. Ale Euphoria, město právníků a Chris Cooper jsou i nadále na absolut. Chápu, jak to Bob Gale myslel (viz. nadšení po první projekci), jen už mi to nepřijde tolik chytré a duchaplné, jak se to tváří. Možná taky proto, že jsem ve věku hlavního hrdiny a vidím to trochu jinak. :) (24.10.2009)