Iron Claw

Tohle je tak špatně uchopený příběh a film. Je to naprosto bez emocí, chladný a odtažitý. S žádnou z hlavních postav jsem si nevytvořila žádné pouto a abyste věděli, jsem plačka, hodně velká plačka a tenhle film mě nedokázal rozplakat. Navzdory tomu, co za tragédie si tahle rodina zažila, nedokázalo to ve mě hnout vůbec ničím a už to o tom říká, jak strašně špatně je to uchopené. Přitom herecky to není špatné, Zac teda celou dobu hraje, jak kdyby to neuměl, ale dejme tomu, třeba se tak jeho postava chovala. Navíc celkově i téma je spíš pro amíky než pro evropské publikum. (10.09.2024)

9/10. Pro nejlepší divácký zážitek si toho o filmu dopředu moc nezjišťujte, protože pokud o rodině Von Erichových nevíte nic a o wrestlingu víte jen to, že prostě existuje, budete dvojnásob zasaženi. Filmu se podařilo vše - ať už je to skvělá kamera, střih, dobře vybraný soundtrack, bravurní vykreslení všech zúčastněných postav nebo umění naprosto autenticky přenést atmosféru 80. let na americkém venkově. Vše se podařilo a já z filmu nemohl po celou jeho stopáž spustit oči. Spíš to na mě působilo tak, že měl film něco okolo 80 minut, strašně rychle mi to uteklo. Malou výtku mám snad jen u toho, že film mohl být o 10 minut delší a dát trochu více prostoru oběma ženským postavám. Dojemný, skvěle natočený a zahraný snímek, který skládá poctu celé rodině. Jako Češi rozumíme takřka všemu - fotbalu, hokeji, tenisu, basketu, boxu a po tomto snímku si troufám tvrdit, že budeme experti už i na wrestling. Poslední dobou se všeobecně točí neskutečně kvalitní snímky a tohle je jeden z nich. V žádném případě byste si neměli The Iron Claw nechat ujít! (08.02.2024)

Těšil jsem se, ale jsem zklamaný. Sportovní Dramata mívám obvykle hodně rád, jenže tohle mě minulo. Jde o divácky nevděčný Slowburn, který má jen 2 hodiny, ale pocitově má snad 3, protože jsem si v kině několikrát říkal, že to mělo už dávno skončit a furt to jede dál ( Co by se dalo shrnout do 10 minut, se tu řeší hodinu apod) a zkrátka mě to vůbec nebavilo a od půlky filmu jsem už vyhlížel hodinky. Herecky v pohodě, Efron i Allen White nejlepší, oba mám rád, ale to zákulisí wrestlingu mě bavilo o dost méně než jsem čekal. Fighty si tu divák neužije, takže veškerá ta show je nezáživná a ani to rodinné drama na mě nefungovalo, přišlo mi to emočně chladné. Natočeno je to navíc docela amatérsky a příběh dle skutečných událostí je to sice zajímavý, ale tak nějak jede bez výrazných překvapení a drajvu. Pozitivní obecné přijetí opět nechápu, čistá festivalovka pro okrajové publikum, která je až nepříjemně zdlouhavá a roztáhlá. 55% (08.02.2024)

Film, který ve své cca polovině brutálně změní náladu a pere do tebe velmi silný příběh. Čímž nechci říct, že první část stála za hovno, vůbec ne.  Režisérovi se v ní daří představovat celou rodinu byť někdy brutální střih není úplně nejlepší počin jak diváka dostat do sebe. Rodiče bratrů byli neskuteční asociálové a zajímalo by mě jak moc tady bylo realita a filmová fikce u sebe. Je to někde mězi 3-4, herecky kvalitní, ještě kvalitnější je kamera, tu jsem ocenil zejména v ringu při poslední rubačce a když byly "tiché záběry s obsahem". No já nakonec tu 4 dám. (26.02.2024)

Ten film se opravdu strašně snaží vzbudit zdání, že chvaty, které nasazuje a údery, které rozdává, jsou skutečné. Dokonce si s touhle meta-iluzí ran, jež film divákovi zasazuje, invenčně hraje díky motivu wrestlingu coby bolestivého divadla, které je jen na oko, přesto dokáže diváky i aktéry zcela pohltit a zjizvit. Jenže aby tahle iluze byla dokonalá, musel by být Durkin stejně zručný scenárista jako režisér. A to není. Rodinné vztahy se mu rozutíkají pod rukama, jednotlivé linky jsou nedotažené, postavy se trochu nahodile vytrácejí a velká slova ani doslovné symbolické scény iluzi plnosti nevytvoří. Efron nabral he-manovskou muskulaturu, ale jeho herectví je gumové a placaté. Svou tuřínovou hlavou prokletého dobráka, který je silnější, než si sám myslí, film neutáhne. Koncentrace tragédii vinou neuspokojivých elips může nakonec budit spíš cynismus než účast a celá tahle upocená sestava o křehké maskulinitě nakonec sama sebe pokládá na lopatky pitomoučkým závěrem. (07.03.2024)