Hráč

Tim slizouny a křiváky umí, když se k tomu ještě přičte jeho výška...Zpočátku to dost nudilo, jen se hodně tlachalo o ničem, nezávislost snímku jasně dominuje, ne každému to vyhovuje. Možná za to může i příšerná kvalita v TV nebo samotný problém, taky ne pro každého přijatelný. Je smutné vidět své hrdiny jako obyčejné lidi čekající a často marně na důležitý hovor, ne že bych o Mecce pohyblivých obrázků měla zkreslené iluze. Kde jinde platí víc ono pověstné: "Všichni se sejdem v jedné posteli." (nebo v hrobě z bahna☺) Mě osobně pošlapali sametový trávníček, ještě že je jaro a brzy všecko doroste. Líbila se mi jemná příjemná hudba a závěr taky neměl chybu. Hlavně ať to má šťastný konec! (27.03.2012)

Dokonalej obrázek společnosti, která žije na základě totálně pokřivených hodnot, ovšem hodnot, který bohužel vládnou v celým světě, ale málokomu je „dopřáno“, aby z nich opravdu těžil – sláva a prachy, který dohromady tvoří moc. Dokud ji člověk má, jde všechno jak na drátkách, ale ve chvíli, kdy se pod ním začne podlamovat větev, udělá cokoli, aby si ji udržel. Je fakt sranda sledovat, jak se to neskutečný množství lidí piňoží, aby dosáhla úspěchu – aspoň se dotknout hvězdy a říct jí, jak ji obdivujete – vždyť, kdo ví, třeba si vás zapamatuje a dostanete roličku. No prostě „Továrna na sny“ – my ass! Za tu sebekritiku a skvělýho Robbinse nejde netleskat, i když přímo unešená nejsem. Altman je prostě vždycky takovej specifickej... (16.02.2012)

Pan producent Mill by mě asi nepochválil za můj komentář, který je delší než pětadvacet slov, ale to snad nevadí... :-) Nabízí se určitá paralela se Sunset Boulevardem - stejně jako u Wildera vidíme odvrácenou stranu úsměvy zářícího Hollywoodu, jen s drobným posunem: uhnízdění ve vlastním světě nahrazuje tzv. máslo na hlavě a strach ze ztráty hřejivého pocitu. To je ale pochopitelné, tato svébytnost alespoň zaručuje snadější zapadnutí do mozaiky mého oblíbeného subžánru - filmařských autoreflexí. Oba filmy se mě dotýkají víceméně stejně, Hráče bych ale doporučoval více. (Billy, odvedl jste maximum, nicméně zobrazujete Zlatou éru, která už současným divákům není moc blízká, zatímco kolega Altman se svojí troškou do mlýna přichází v momentu, kdy se myšlení jeho současníků, zobrazujících především temnější stránky života, dokázalo plně aklimatizovat v mysli obecenstva.) Podobně jako u mého předchozího setkání s Altmanem platí konstatování, že "takhle to asi nějak bude" - množství hvězd, které se dostanou či dostaly do podobné šlamastyky jako zde náš Griffin, nevidí ani astronomové ve svých teleskopech. Není náhoda, že podobně jako ve výše odkazovaném snímku se účastnilo natáčení mnoho lidí z branže, vědomi si toho, že "proč by měli hrát, pro peněz pár", jak zpívala jistá socialistická rocková skupina. V tomto případě jsou právě herecké výkony silnou stránkou - především Tim Robbins v hlavní roli, ale také úsměvná camea - s ohledem na onen sarkastický hábit snímku byly prvotřídní výstupy Malcoma McDowella a Bruce Willise, kterého bych zde vzhledem k vývoji děje nečekal. Altman stejně jako jeho kolegové pojal Hráče coby prostor vyslovení se ke svým vzorům a pohrává si tak s vnímáním celku jako takového. Chvíli si tedy připadám jako ve světě Alfreda Hitchcocka (toho snímek připomíná asi nejvíce - stavbou děje nebo dialogy), mihne se tu i evropská artová kinematografie (Altman mi svým stylem přijde jako pokračovatel Felliniho, De Sicy nebo Formana, přesně v duchu jejich svérázu) a při erotických scénách prožívám stejné dusno jako v novějších thrillerech (nejen Základní instinkt, když jsme u té erotiky). Co více dodat? Fakt, že jsem si šetřil toto dílo na svůj jubilejní tisící komentář, sice zaváněl menším kalkulem, ale myslím, že tento významný milník v mém zdejším působení a vztahu, který jsem si za tu dobu ke kinematografii vypěstoval, je zde umístěn zaslouženě. :-) Sympatický komentář: lupucanis. 100% (16.01.2011)

Mená ako Whoopi Goldberg, Jack Lemmon(kde vlastne bol?), John Cusack, Julia Roberts, Louise Fletcher a mnoho ďalších s hlavne ešte vtedy nie úplne známym Timom Robbinsom v čele, to znelo lákavo. Film najprv rozohráva nádejný krimi thriller, s úžasne zúfalým Robbinsom. Nakoniec ale nečakane spadá k slabšej romantickej dráme a z tej už sa vyhrabe iba na pár svetlých minút. Pokusy o vytvorenie napätia s Newmanovou hudbou ma tiež bohužiaľ nejako minuli. Zakončenie s vypointovaným happyendom je naozaj dobré a tak ma ešte viac mrzí ten zvyšok. (08.01.2015)

Hráč je asi nejzajímavější v tom, že zde hraje spousta hollywoodských hvězd, které hrají sami sebe. Vedle toho se postavy (producenti, režiséři,herci, scenáristé) baví o různých, většinou skutečných filmech a různě na ně narážejí. Což, když jste filmový fanoušek a zajímáte se o filmy, tak je to čistá radost se na Hráče koukat. Příběh není zrovna dvakrát nejrychlejší a spíše si plyne vlastním trochu pomalejším tempem. Nechci tím říct, že bych se nudil. Zápletka mi přišla celkem zajímavá, jen to možná někdy až moc brzdily některé dialogy postav, když se bavili o něčem ně zcela důležitém. Hlavní hrdina se do situace v jaké je dostane trochu omylem. Ale pak se obrátí v podstatě v jeho prospěch a chvílemi jsem si říkal, že má z pekla štěstí. Což tak asi mělo být. Konec filmu mi přišel rovněž zajímavý a byla to příjemná třešnička na dortu. Škoda, že ten dort byl tak malý a už jsem jedl lepší. 7/10 (26.01.2021)