Priscilla

Po předloňském Elvisovi přichází na řadu Priscilla! Film o/od/podle ženy Krále rock'n'rollu měl solidní námět a je škoda, že se výsledné zpracování drží vcelku na uzdě. Divák sleduje vztah Elvise a Priscilly od jeho de facto nahodilého počátku, přes turbulentní "práškový" průběh, až po hořkosladký závěr, přesto mě celkově dění na plátně nechávalo veskrze klidným. Cailee Spaeny neměla díky svému mladistvému vzhledu problém ztvárnit Priscillu napříč téměř patnácti lety; Jacob Elordi mi do role Elvise úplně moc nesedl, ale musím uznat, že měl skvělý přízvuk. Abych pravdu řekl, nějaké emoce se u mě dostavily až v závěru filmu - a to vlastně jen díky Dolly. (14.06.2024)

Věděl jsem, že je to natočeno podle vzpomínek Priscilly Presley, tudíž jsem se nedivil, že je na plátně více ona, než Elvis. Ale divil jsem se, že je film vzácně sterilní, neprovokativní, značně předvídatelný a audiovizuálně zcela standardní, jako nějaká nezajímavá televizní záležitost. Představitelka titulní role se velmi snaží, představitel Elvise nebyl vybraný moc dobře. (28.05.2024)

Kostýmově parádní, herecky nepřekvapivě kvalitní (Jacob jako Elvis jasná trefa), příběhově sterilní. Já vím, že se jedná o film již vyzrálé Sofie Coppoly, ale přeci jen... možná, že jsem čekal návrat do kapku divočejších vod za dob Marie Antoinetty? Pokud člověk viděl pár romancí, tak vývoj vztahu Priscilly s Elvisem pro něj bude poměrně předvídatelný, aniž byste kdy o této dvojici předtím slyšeli. Nezbývá proto než koukat na pěknou interiérovou výpravu. Vyloženě hluchá místa zde naštěstí chybí ale na to, že má tahle komorní podívaná necelé dvě hodiny, tak jsem se znatelně víc než minulý rok od Baze o vztahu Priscilly s králem rock 'n' rollu nedozvěděl. [Viennale 2023] (29.10.2023)

Príbeh Priscilly Presley je skutočne smutný. Ako mladé dievča sa nechala Elvisom zbaliť a oprávnene sa tešila jeho záujmu. Po pár rokoch sa ocitla v zlatej klietke zvanej Graceland, kde jej rola pripomínala skôr život život sultánových harem girls. Celé dni len sedela, čakala a dúfala. A keď prišiel "pán kráľ" Elvis, tak sa jej chvíľu povenoval, a potom zas kdesi zmizol. Samozrejme, žiadne výhrady a nároky si dovoliť nemohla, a namiesto toho musela znášať Elvisove manické nálady a romániky. Úprimne mi jej bolo fakt ľúto. Aj keď si treba uvedomiť, že celý príbeh je výhradne prostredníctvom pohľadu Priscilly, takže tam bude asi vysoká miera subjektivity. Ale tak či tak jej akosi dôverujem a mne osobne Elvis ako človek nie je vôbec sympatický (aj keď jeho hudobné aktivity uznávam). 3* (21.04.2024)

Dcéra s týmto zobrazením otca nesúhlasila, žiaľ potom zomrela, matka a skutočná Priscilla to ale produkovala, sú to jej memoáre a je to jej pohľad. Je pravda, že Elordi ma vo svojej role dosť sral, to bol skutočný Elvis fakt taký lenivo artikulujúci pobuda? V samotnom príbehu a celkovo historke je čosi nechutné, keď zrejme len kvôli sláve dali rodičia 14, potom 16 ročné dievča 26 ročnému... Samotný film je inak pomerne nevýrazný, nijaká efektná zápletka tu nie je, Spaeny ale za herecký výkon chválim, no hoci film bol hlavne o Priscille, tak mne skôr tkvie to, že Graceland bola zlatá klietka, kde sa konzumovali rôzne tabletočky u malátno-agresívneho pánka, čo nemal problém s maloletými. A ešte ho volajú kráľ. No našťastie si to nehovoril sám ako Rytmus. (03.01.2024)