Priscilla

V současném klimatu je samostatný film věnovaný vzpomínkám Priscilly na život s Elvisem zřejmě logickým krokem. Elvisův životopis nelze vyprávět bez přítomnosti jeho dětské nevěsty, u které se čekalo až dozraje a dodělá školu, aby se mohla stát matkou... A teď dozrál čas, aby tato bývalá dětská nevěsta promluvila. Jistě, na dnešní poměry byl jejich vztah mírně řečeno "jiný", ale prakticky nic, co by se odehrávalo za zdmi Gracelandu nebylo "normální" nebo jakkoli standardní. Priscilla napsala svou knihu Elvis and Me v roce 1985 a o dvacet let později přidala další, tentokrát sepsanou společně s dcerou Lisou Marií, Elvis by the Presleys. Je otázkou, zda si Coppola skutečně vybrala dobře a našla vhodnou následovnici své Marie Antoinetty. Protože Priscillin příběh je zajímavý, ale svůj vlastní život bez Elvise našla velmi brzy a nikdy jí nic nechybělo. Není to nositelka příběhu, který by se měl díky filmu přepsat. A to je zřejmě největší problém výsledného filmu. Není pro jeho existenci dostatečné opodstatnění. Navíc Coppola nedokázala získat práva na skutečného Elvise a tak se z filmu o jeho ženě stala laciná televizní podívaná připomínají dramata televize Lifetime. (29.07.2024)

Pozerateľný, oddychový kúsok, ktorý neurazí, kĺžuci sa viacmenej po povrchu, nezachádzajúci do prílišných detailov alebo do hlbšieho ponoru v rámci života hlavných protagonistov, ktorí miestami pôsobia ako dvojica nesúrodo. Film akoby naznačuje isté emócie, charakterové vlastnosti postáv ale bojí sa ich rozvinúť - a keďže ide o film, ktorý sa týka vzťahu s Elvisom (aj vzhľadom na jeho búrlivý život) by som očakával väčšiu živelnosť. Najviac ma však asi prekvapil koniec, ktorý sa zjavil tak náhle a nečakane ako sa následne rozplynul v záverečných titulkách. (05.09.2024)

Kostýmově parádní, herecky nepřekvapivě kvalitní (Jacob jako Elvis jasná trefa), příběhově sterilní. Já vím, že se jedná o film již vyzrálé Sofie Coppoly, ale přeci jen... možná, že jsem čekal návrat do kapku divočejších vod za dob Marie Antoinetty? Pokud člověk viděl pár romancí, tak vývoj vztahu Priscilly s Elvisem pro něj bude poměrně předvídatelný, aniž byste kdy o této dvojici předtím slyšeli. Nezbývá proto než koukat na pěknou interiérovou výpravu. Vyloženě hluchá místa zde naštěstí chybí ale na to, že má tahle komorní podívaná necelé dvě hodiny, tak jsem se znatelně víc než minulý rok od Baze o vztahu Priscilly s králem rock 'n' rollu nedozvěděl. [Viennale 2023] (29.10.2023)

Ze začátku jsem byla jako "doprčic, ten film nemá žádnou osobnost, proč je každý záběr tak bez chuti", a jen se to přehouplo za hodinu stopáže, tak jsem celá "no sakra, že by to bylo naschvál". Škoda, ale možná by to bylo až moc trápení jen kvůli filmu, že se v hlavní roli neobjevila mladší herečka. (28.03.2024)

S přihlédnutím k jejím předchozím filmům chápu, co na tématu režisérku zaujalo. Jen nechápu, proč neudělala nic proto, aby zaujalo i diváky. Navíc film kopíruje náladu hlavní postavy, takže všechny režijně nápadité a hravé scény jsou na začátku a závěr je už jen nuda o ničem. Nemusíte se bát vidět Elvise tak, jak si ho stejně nechcete pamatovat, protože z tohoto filmu nezůstane v hlavě nic. Cailee Spaeny je mladá a talentovaná, takže ji ještě uvidíme v příbězích, které stojí za to vyprávět. (24.05.2024)