Stalo se jedné noci

Podľa filmovej ceny Oscar: najlepší film roku 1934.. Nato že nemám v láske romantické filmy a už vonkoncom nie romantické staršie filmy s tridsiatich rokov ma tento kúsok celkom zaujal. Boli tu príjemné, podarené vtipné scénky . Hlavne tá v autobuse a potom v moteloch. V ktorých došlo k stredom pohlaví a rôznorodých myslí medzi bohatou slečnou a obyčajným ale bystrím novinárom.. Ako som spomínal nato aký je to starý film sú tu vtipné momenty na ktorých sa zasmeje človek aj dneska napríklad pri stopovaní auta. Dalo by sa povedať že je to aktuálny film aj pre dnešnú dobu. Film končí Happyendom (04.03.2013)

Caprov film som videl vo Filmovom klube pred takmer 60 rokmi. Je pochopiteľné, že si ho už nepamätám,viem však, že som bol spokojný, ale nie ohromený. Preto sa nemôžem stotožniť s tým, že to bol prvý film, ktorý od Akadémie získal všetkých päť hlavných Oscarov. Neskôr to bol iba Prelet nad kukučím hniezdom a Mlčanie jahniatok, čo boli nepochybne filmy inej kategórie. Iba toľko k filmu, ktorý už pravdepodobne neuvidím opakovane. (19.02.2020)

Staronovou potíží filmové klasiky ať počátků němého nebo zvukového či barevného hraného filmu je, jak se na ni dívat. Film není jen umění, ale také řemeslo a - řeklo by se - kusová výroba svého druhu. To řemeslo objevit, vymezit, naučit se mu a integrovat ho do palety vlastní poetiky jako základu původního uměleckého typu a občas i převratné koncepce rozhodně není snadné. Pro současného diváka je celá věc ještě více znesnadněna. Není-li jaksi přirozeně vlečen svou opalizující nostalgií, v níž vše, co je starobylé a starožitné, je krásné už proto, že tu patinu zkrátka nelze přehlédnout, má na vybranou dvě možnosti. Tou první je relativně méně nesnadný a více dosažitelný technický prézentistický pohled, který do kvality zařazuje automaticky všechno, co vzniklo po r. 2000 (1990, 1980, 1965, zpravidla tak, že byl-li jsem v té které době mladý, znamená to, že s mým životem začaly i lidské dějiny, mezi tím i žbrblavá drobnost zvaná film), tou druhou snaha více vidět film jako dílo, které je produktem doby svého vzniku, jež čas od času a případ od případu tuto hranici určitým způsobem překonalo. To je i případ rozkošné patiny STALO SE. Červenoknižní téma má slibnou, na svou dobu téměř avantgardní psychologii postav, pojednává o skutečném tématu a usiluje - i podle mě - s úspěchem o prolomení tohoto svazujícího korzetu dobové machy a konvence. V továrně na sny šlo tehdy jako dnes o doslova snový úspěch. O sen, který stále zůstává pozoruhodným diváckým zážitkem. (31.03.2008)

Tak tohle si mě získalo o fous víc než Caprovo "It's a Wonderful Life". Příjemně jednoduchá road movie s trochou sociálního patosu v reakci na Černý Pátek. Tenhle přehnaný optimismus mi je trochu proti srsti, ale přiznávám, že když začala autobusová zpívací scéna, dostalo to i mě. Gablea nemám rád a Colbertová byla většinou protivná, ale dohromady jim to šlapalo. Myslím, že si to někdy pustím znova... ----- Po druhém zhlédnutí (po letech letoucích) odvolávám, co jsem odvolal, a dávám plnou palbu. (26.06.2009)

Jeden čas jsem uvažoval o udělení maxima, ale nakonec jsem odolal. Důvodem byl námět, který je na celém filmu nejslabší - v podstatě za 5 minut víte, jak to celé skončí. Stalo se jedné noci mně tento nedostatek vynahradilo výborným hereckým obsazením (sarkastický Gable vs. spratek Colbertová), na kterém stojí úspěch a obliba filmu. Pokud jsou oba dva spolu na plátně, je o zábavu postaráno. Většina filmu je vlastně výbornou roadmovie, která má spád a nenudí. Jakmile však vyprávění tento žánr opustí (či ústřední herecké duo rozdělí), celý film ztrácí energii a nápad, což je patrné především v posledních desítkách minut. 8/10 (02.09.2009)