Stalo se jedné noci

Nadějné vyhlídky, hluboký pád. Když dívka, který by dýchala z černobílé klasiky, Franka Capru a žánr screwball comedy, dvakrát u skvostu, který je řazen na 134. místo v žebříčku imdb a všeobecně se považuje za jeden z vrcholů žánru, dvakrát usne, znovu jí k vědomí proniknou dvě věci: 1. řídit se žebříčky je pošetilé i v případě zlatých pokladů kinematografie. Není všechno zlato, co se třpytí. 2. I báječný scénář a slušnou režii může dvojice nesympatických hereckých panáků roztrhat na nudné kusy. Odporný knírek Clarka Gablea a účes podle hrnce Claudette Colbert je to poslední, co mi vadilo,totální antipatie k hereckému projevu obou protagonistů mi nicméně výborně napsaný snímek znechutila. Asi v páté minutě filmu jsem pochopila, co cítil jeden milý člen redakce MovieZone, když řekl, že kdyby potkal Caryho Granta, musel by ho zabít...S Clarkem Gablem jsem to vnímala úplně identicky. A je mi to líto:-) (13.12.2007)

Pramáti všech romantických komedií. Model "nesnášela ho-poznala ho-milovala ho" podle mě pochází právě odsud a ve své době byl revoluční: filmová hrdinka dostala šarm, kuráž a osobnost. To je přínos filmu a je jen škoda, že v něm hraje bezkrká šeredka Claudette Colbertová. No, každý začátek je těžký. Jinak, Stalo se jedné noci stojí za vidění i proto, že obsahuje slavnou scénu s pokojem přepůleným dekou. Ta scéna se dočkala tolika parafrází v jiných filmech, že se vyplatí vědět, o co kráčí. 80 % (22.02.2003)

Clark Gable je fascinující, Claudette Colbert přesně naopak. Když je švihák Peter opilý, když provokuje nejbližší osobu, ale hlavně když stopuje (i po tolika desítkách let neskutečně vtipná etuda), nesleze mi úsměv z tváře. Když se herecky snaží jeho ústřední partnerka, je mi trapně, ať už se pokouší o humor nebo hrát na vážnou notu. Scénář mi navíc tuhle rozporuplnost moc neulehčuje, když dokáže předvést jednou za půl hodiny dokonalý gag, ale třeba poslední dvacetiminutovku natahuje doslova nesnesitelně. Tahle zlatá klasika zkrátka zůstala pořádný kus ode mě. (08.09.2010)

Romantická komedie, u které budete mít pocit, že jste ji, nebo minimálně j podobnou museli vidět. Jenže když si člověk uvědomí, že vznikla v roce 1934 a stále po osmdesáti letech je to film vtipný, zábavný a emotivní, je to přece jen něco, díky čemuž se Caprův snímek liší od ostatních, mladších kusů. Gable a Colbert jsou úchvatní. (05.08.2014)

Romantika prodchnutá sarkasmy a snahou svého vskrytu milovaného co nejvíc setřít jsou krásným poznávacím znamením doby. Dialogy ostré jak břitva tu teď v dobách Me too šokují snad víc jak sebevětší brutality Noci s nabroušenou břitvou. A fungují na výbornou, ony sarkasmy. Romantika ovšem už tolik ne, zvlášť když mezi Gablem a Colbertovou je viditelné chemie jen poskrovnu, dalece nedosahující na metu Prázdnin v Římě, které příběh o pár desítek let starší klasiky umě vykrádá/remakuje. Vadí to? Ani zbla. Tak jako je nejlepší verzí Casablancy ta s vesmírným barem Dinglebatové a Beardsleyho, nejlepší verze Caprova opus magnum je ta, kterou nenatočil Capra. Originál stojí pořád za vidění, ale vracet se do něj asi nebudete. Well... we'll always have Rome. 7/10 (04.09.2019)