Život je krásny

Jeden z mála filmů, u kterého mi na konci začaly naprosto nepochopitelně téct slzy, i když k pláči rozhodně nebyl důvod... Je fascinující, jak výborně dokázali Američané zejména ve 40. letech vyprávět příběh. Už sám život George Baileyho by byl pro film ideální, zkombinovaný ale s geniální zápletkou anděla Clarence, který touží hlavně po tom získat konečně křídla, nezbývá nic jiného, než si užívat každou minutu filmu.. Jsem strašně ráda, že jsem se k filmu dostala, hlavně proto, že jsem si ho vlastně spletla s Benigniho stejnojmenným:) (02.07.2010)

Schopnosť dojať diváka poukázaním na Charakter je zjavná a tak populárna, že Život je krásny patrí k americkej rodinnej televíznej Vianočnej pohode. Čosi ako v našich geografických šírkach Tri oriešky pre popolušku, Perinbaba alebo Mrazík. Nuž ale, ak sa na zápletku pozriem podrobnejšie, čo spôsobí hlavný emočný zlom? Nuž: nedostatok peňazí. Rodina plače, tata zúri, demoluje zariadenie domu a ide sa o Vianociach hodiť do rozbúrenej rieky. Všetko len pre stratené prachy. Áno, uvedomí si, že nie sú všetko. No scenár pod rafinovanou tézou: "V núdzi spoznáš priateľa" ťahá myseľ diváka záverečnými výjavmi práve k tomu, že mať peniaze = šťastie, rodina, pohoda. Takže, hoci naozaj dojímavý a slzopudný film, stále pevne ukotvený v propagácii najsilnejšej drogy a jej hromadenia - peňazí. S pridaným morálnym imperatívom: správne zarábajúci podnikateľ je zároveň humanista, ľudský, pozorný, vnímavý, nápomocný a citlivý. Hodnotenie by teda malo oscilovať kdesi v priemere. No za okúzľujúcu vetu černošskej darkyne v závere: "Tu máte peniaze, čo som sporila na rozvod, keby som sa niekedy do budúcna vydala.", dávam vianočnú hviezdu navyše. (26.12.2021)

I díky hrátkám s flashbacky a fantaskní představou paralelního vesmíru, v němž George nikdy neexistoval, působí vyprávění filmu dodnes zcela svěže a 130minutová stopáž rychle utíká. Jistě též kvůli této tvůrčí odvaze se snímek v poválečných kinech velkého úspěchu nedočkal, což podtrhly i rozpačité kritiky. Na svou slávu si musel počkat až do poloviny 70. let, kdy se z něj kvůli propadlým licencím stalo volně šiřitelné dílo – na což televizní stanice zareagovaly stovkami repríz ve vánočním čase. Dnes si už zámořské Vánoce bez Caprovy klasiky nelze ani představit, ale připomenout si tento neustále skvěle fungující a žánry překračující snímek se vyplatí v kteroukoli roční dobu. Více zde. (28.08.2022)

Velice dobrý film s krásným příběhem. Je tam spousta podařených vtipných momentů i chvil, které působí spíše melancholicky až vyloženě smutně. Celý snímek je také prodchnut úžasnou starosvětskou atmosférou. Ke konci se mi ale zdálo, že film poněkud ztratil spád a zbytečně se protahuje a navíc si myslím, že ne každý (rozuměj dnešní cynický a protřelý divák) skousne ten přelazený dojímavý konec. (30.11.2006)

Měla jsem výhrady... možná až přes půlku stopáže, příliš mi neseděla hlučná pojatá idealizace, přesto jsem doufala, že na tom filmu něco musí být, i přes jeho vysoký věk. Nu, dočkala jsem se - teď mohu ocenit skvělou zápletku a v skrytu duše si neskromně pohrávat s myšlenkou, o co všechno by svět mohl přijít, kdybych se nenarodila :-). NEJLEPŠÍ SCÉNY: Poznávání města a jeho obyvatel v paralele bez Georgeovy existence. (23.03.2012)