Vlčica

Solidní příspěvek do škatulky evropského hororu. Rozhodně tenhle film nevnímám jako kult - kdysi jsem o něm věděl, ale nikdy jsem ho neviděl. Mám pocit, že s odstupem času je ještě lepší (ano, nabízí se srovnání se současnou hororovou produkcí, kde na pár slušných snímků vychází stovky děsivých slátanin). Temná hudba (Jerzy Matula) společně s kamerou vytváří nepříjemnou a tísnivou atmosféru. Ostrý svist nočního větru je pak snad ještě strašidelnější. Zimní krajina, pahýly holých stromů, mlha, luna se skrývá za mraky, vlčí vytí, kříže, přízrak a splašení koně... Několik scén funguje samo o sobě - pohřeb na hřbitově, cesta k hranicím či voodoo. V závěru dojde i na pár gore záběrů. Zajímavý je způsob naložení s mrtvolou prokleté. Člověk by si tipoval spíše upíra. Na druhou stranu není zcela jasné, zda jde o čistou lykantropii, nebo o skutečný vampirismus. Příjemně pochmurné s hezkým koncem. Ovšem chápu ty, co je snímek zklamal. Vhodnější pro artové diváky, kteří nikam nespěchají (byť mně přišlo, že film odsýpá jak dobře promazaný stroj). (31.12.2014)

Pokaždé, když se na scéně objeví Iwona Bielská - ať už jako Maryna nebo Julie - vyvolává mrazení svým dravčím profilem (nepříjemně evokujícím úvodní záběry na hostinu mrchožrouta) a zběsilostí, jež její postavy skrývají pod vnější slupkou. Kromě titulní šelmy a jejích ženských inkarnací jsou asi nejvýraznějšími prvky působivého snímku originálně nasnímaná zimní krajina, místy nervydrásající hudba a především využítí barev - zvlášť krajně morbidně působící kombinace červené, černé a bílé, v níž si libuje zejména postava Julie. Kromě toho, jak se říká - finis coronat opus a konec "Vlčice" je tedy opravdu výživný! (06.12.2008)

Tento polský horor patří po umělecké stránce k tomu nejlepšímu, co bylo v žánru vytvořeno. Ačkoliv, pokud je mi známo, sami Poláci si tohoto filmu nijak zvlášť neváží, předčí i mnohou západní produkcí (Corman, Fisher). Spojuje v sobě prvky gotického hororu a romanticko – povstalecké atmosféry 19. století s legendami o vlkodlacích. Je tu velmi dobře vytvořeno pochmurné prostředí i démonická postava neřestné svůdnice. Spolu s filmy SVETO MESTO a PJUSCHYE KROV řadím k nejlepším hororům produkce slovanských zemí. (26.02.2008)

Polská hororová legenda, která i dnes dokáže na několika místech obstojně strašit, ale většinu času jen nudí. Atmosféra 19.století, odlehlého zámku a zasněžené krajiny je slušná, ale využita mohla být jistě daleko lépe. Film mého mládí to nebyl, nemám k němu nostalgický vztah, dnešním pohledem tedy vlkodlačí raritka, až po okraj rozvleklého děje naplněna vatou. (16.01.2009)

,,NAZVAL SI MA SUKOU, TAK AKO SUKA ZDOCHNEM." __ Vo väčšine prípadov sa tu viem približne stotožniť s percentuálnym hodnotením filmu aj s názormi iných užívateľov, no práve Vlčica sa dá radiť ku známemu úsloviu: Výminka potvrdzuje pravidlo. Pamätám si ako tu ešte pred istým časom mal tento film hodnotenie okolo 86% s chválami dotýkajúcimi sa nebies, čo však už o niečo pokleslo no i tak sa pýtam: o čom to tu toľkí tak točia? Aká hrôza, zastavovanie srdca, ježenie vlasov a nedajbože ešte aj atmosféra - čo tí ľudia pozerali iný film? Môžem napísať, že som od Vlčice čakal hodne a bol som na ňu aj patrične naladený, vo výsledku som bol však značne sklamaný. V prvom rade film je polovicu stopáže vlastne dosť nudný, chýba mu poriadna atmosféra čo je možno do istej miery zapríčinené jeho viditeľnou lacnosťou. Čakal som nejakú zemitosť a naturalistickejšie spracovanie, krv, špinu a pod. Miesto toho sa mi skôr zdalo, ako by som sledoval nejaký film z poľského národného obrodenia obohatený o milostné hrátky. Myslím, že film má zbytočne obšírny dej, kde sa sem-tam nájde nejaká nepokojnejšia scéna aj to v najviac vydarenej poslednej polhodine. Ako už bolo spomenuté, ak by sa jednalo o poviedku, všetko mohlo byť o triedu lepšie zvládnuté. Z poľského vlkolačieho (?) ,,kultu" tak na poli nudy a priemernosti vyčnieva akurát výkon hlavnej hrdinky, občasne vydarená hudba a letmý náznak atmosféry. V budúcnu však tomuto filmu šancu na zlepšenie dám. (28.10.2009)