Hranica

Primárně se samozřejmě jedná o osvětové dílo burcující a nastavující zrcadlo. To je pojaté víceméně přiměřeně - ani citově ždímavě ani suše - a faktograficky korektně. Zároveň je to taky prostě skvěle natočené a fungovalo by to, i kdyby to byla čistá fikce. Kombinace fenomenální kamery a různých perspektiv (uprchlíci, hraniční stráž, aktivisté) vytahují atmosféru do první ligy. (29.08.2024)

Hranice ukazuje situaci na Bělorusko-Polské hranice z perspektiv různých postav. Hraniční stráže, psycholožky, rodiny uprchlíků nebo aktivistů. Tenhle film v žádném případě není bez názoru, ale nedá se navzat jako neupřímný nebo nekomplexní. Navíc ho dokážu nazvat na perlu kvalitní filmařiny. Před pár lety jsem kritizoval Nabarvené ptáče, jelikož šlo o film o "horké bramboře", které se všichni chtějí zbavit a postupně ji ničí. Tady to přirovnání není negativní, jelikož je to přesné popsání situace. Bělorusové se snaží vyhnat uprchlíky do Polska, ty je zpátky ženou do Běloruska. Dokud neumřou. Malé momenty vyprávění, které ukazuje Agnieszka jsou skvělé. Postava kluka z uprchlické rodiny například shodí brýle ženě v letadle, aby ho pustila sednout. Takové malé momenty lidskosti. Film také hodné řeší náboženství. Otec od rodiny utíká před Islámským státem poté, co ho napadly. Byl zmlácen když kouřil, to dělá konflikty s dědou rodiny, který je dodnes oddaným muslimem. Jiní utíkají kvůli obvinění z homosexuality, jiný pouze kvůli válce. Polská psycholožka dokazuje svůj původ tím, že na policista vyplázne celou křesťanskou modlitbu. Film kritizuje i aktivisty, kteří se za každou cenu snaží být v oblasti legality i když do ubližuje lidem. Jen ukazují zoufalé příběhy utečenců, zatímco polská veřejnost nad problémem zavírá oči. Je radikální, že film podporuje nezákonné jednání? Ano, ale někdy zákony na papíře prostě nejsou správné. Zákony by měli pomáhat lidem a trestat nespravedlnost. Nejde o to, že jsme dosáhli perfektní morality a nedá se nic změnit. Ano, film je v tomhle radikální. Zpátky k filmu: Jsou zde i zajímavé paralely - psycholožka Julia je svléknuta do naha policií, aby byla zhanobena. Poté, co člen hraniční stráže se rozhodne pomoci uprchlíkům, je odhalen on a dívá se na sebe do zrcadla. Na první zhlédnutí je film hodně dlouhý, ale pointa s kontrastem s uprchlíky z Ukrajiny je silná. Ti, co před půl rokem mlátili rodiny Syřanů, rozdávají nyní ukrajinským dětem hračky. Četl jsem názory na internetu a bohužel mi přijdou docela genocidní. Ano, i když jsou uprchlíci posíláni z Běloruska úmyslně, opravdu není morální je postřílet (top komentář na IMDB právě teď). Nejsou to vojáci, jsou to jen civilisti, kteří jsou nevědomky využiti a do Evropy by se chtěli dostat stejně. Ať už by jim Bělorusové pomohli či ne. A je to nacistická propaganda? Nejhorší na nacistické propagandě byla dehumanizace a tohle je naprostý opak. Nacistické propagandě se více blíží to, když řeknete všichni "A" nás chtějí zničit/jsou svině". Tenhle film naprosto odmítá absolutní řešení nebo to, že na světě jsou pouze "hrdinové" a "svině". Tenhle film je mnohem komplexnější, než někteří na této stránce či světě tvrdí. 9/10 A jebat lidi v těchto komentářích, kteří se doslova smějou, když uprchlíci jsou mláceni do ksichtu. EDIT: Jediná výtka - rapová scéna byla fakt cringe. Ať už úmyslný či ne. (21.10.2023)

Zásadní zpověď o současnosti, o nás především. Bolestně aktuální snímek z kategorie "současná společenská témata", u Agnieszky Holland s jasným přesahem na historii lidské civilizace přinejmenším tu moderní ve dvacátém století. Může to být nepříjemný pohled, ale to někdy pohled do zrcadla bývá. Dokud se někdy nekoukneme i sami na sebe, můžeme jen těžko hodnotit ostatní. Připomene Nabarvené ptáče. Nejen barevnými odstíny . (28.02.2024)

Nervydrásajúci film no zároveň veľmi lineárny a čiernobiely vo svojom ponímaní dobra a zla. Zvraty sú nahradené zmenami perspektívy, skutočná skúška charakterov sa tu vlastne nikdy neodohrá aj keď niektoré postavy naoko trpia výčitkami. Postavy majú jasno vo svojich hodnotách a tie pevne zastávajú, kričia a plačú, keď sa im to nedarí. Hollandová dojíma a zraňuje diváka, aby sa mu dostala pod kožu, čo sa jej aj darí, ale v konečnom dôsledku len vrství utrpenie. (20.01.2024)

To je těžké… Hranice patří k filmům, které reflektují něco palčivě současného a jako takový bude vyvolávat emoce, buď pozitivní, nebo negativní. A pokud stojíte, jako já, někde uprostřed, přiměje vás to ještě k většímu sáhnutí si do svědomí. Každopádně, ať už se rozhořčujete, že jde o sluníčkovou propagandu, nebo smutníte nad necitelným obrazem západní civilizace, pochybuji, že vám bude film lhostejný. Už jen proto, že Agnieszka prostě točit umí. (07.07.2024)