Ztracený obzor

Frank Capra je neuvěřitelný snílek, o čemž jsem se přesvědčila právě u filmu Ztracený obzor. Mám moc ráda jeho rodinné komedie, které jsou tím pravým lékem na smutnou náladu, ale dělala jsem si iluze, že dobrodružnější žánr posune Capru někam jinam. V Caprových komediích je naivita na správném místě a dobře se na ni dívá, ovšem Ztracený horizont je jakási nesplněná touha malého dítěte žít někde jinde, než právě v tomto století a s těmito lidmi. Capra si vysnil svět uprostřed světa, kde je všechno dokonalé, všichni se mají rádi a každý tam chce zůstat. Velkým alibi je pro Capru fakt, že svůj film natáčel uprostřed druhé světové války a možná právě Caprův svět chtěli lidé vidět. U původní 132 minutové verze se zachoval pouze zvuk, a tak některé obrazy zůstaly statické. (24.03.2006)

Je tu podobnosť s mnohými filmami, či románmi o stratených svetoch, či civilizáciách ( námatkovo táka SHE z roku 1935 - román z roku 1887 ). Čím sa dostávam možno k najväčšiemu problému tohto snímku. Spieva sa - ´´nič nové na svete, dáme si repete´´, v tomto prípade ale repete technicky zdatné a rozhodne nie nudné a to aj napriek tomu, že sa vo filme vlastne nedočkáme žiadnej, vyslovene akčnej či dobrodružnej scény. Hollywood to pred 80timy rokmi vedel aj bez prestreliek a výbuchov. (22.02.2016)

Nejdříve jsem četl knížku Jamese Hiltona, vzápětí se podíval na krásně zrestaurovaný film. Nepřestává mě udivovat schopnost těch nejlepších hollywoodských filmařů jako byl právě Frank Capra vzít knižní námět a přetvořit ho tak, aby perfektně fungoval i v jiném médiu, tedy filmu. Kniha byla napsaná ve třicátých letech a slouží jako varování před válkou. Ve filmu jsem ale mnohem víc než v knize vnímal obyvatele Shangri-La jako určité eskapisty, kteří si žijí své skvělé životy uchráněny před hrozbami "civilizovaného" světa, ale zároveň dělají pramálo (nic?), aby nějaké dobro i aktivně šířili. A kromě toho jsou to takoví kolonialisté - běloši, kteří dají domorodým obyvatelům potrubí a kulturu... Dneska se tomu člověk musí smát, ale tenkrát na tom určitě nikdo neviděl nic špatného, to je mi jasné. (13.04.2021)

Frank Capra bol výnimočný režisér, jeho filmy ponúkali zvláštnu príjemnú atmosféru, mali svoje nezameniteľné vnútorné čaro a silu. V tomto príbehu poslal svoje postavy do záhadnej "krajiny" Shangri Lah, kde vládne čistota, spokojnosť a harmónia. Idealista Robert Conway ( výborný Ronald Colman ) je svojimi názormi náchylný k ídei slušnejšieho a lepšieho sveta, takže jeho posobenie v tajomnom svete "pozemského raja" je určitým zadosťučinením a dokáže tejto myšlienke veriť. Silné a pohodové dielo prebúdza v divákovi podobné pocity ako prežíva hlavný predstaviteľ a dokonale ho vťahuje do deja.. Lost Horizon je duchovne veľmi silný film. (04.09.2016)

Inu jo, každý má jiné požadavky na ráj. Co je pro jednoho rájem, může být pro druhého peklem. Taková intelektuálnější varianta příběhů typu "Lost Kingdom" . Jen namísto Oparu či země vládkyně Ayeshi je zde vzorový parabudhistický klášter a namísto hory pokladů zlata a klenotů a plnokrevné domorodé princezny nádavkem se zde dočkáme hory duchovních pokladů a intelektuálně založené zbloudilé čínské princezny. V první části je to pěkný dobrodružný příběh jak z Indiany Jonese (úprk před vraždící soldateskou, únos letadla, ztroskotání v pustinách Himaláje),který se následně láme do psychologického dramatu, ale na přitažlivosti tím tento film vůbec netratí. Pro mne osobně je okouzlující ta výtvarná stránka, práce se světlem, malebná tlupa horských nomádů zajišťující dočerpání paliva, ten nádherný a futuristicky pojatý klášter. A úžasný závěr, ten výraz, který se objeví na tváři zuboženého Conwaye, když uzří mezi sněžnou bouří hnanými vířícími vločkami záblesk svého ztraceného ráje. (31.10.2010)