Ztracený obzor

Vizuálne nádherné so skvelým námetom. Bohužiaľ hlavná časť filmu mi príliš nesadla. Namiesto toho aby sa v mestečku Shangri Lah niečo dialo, sa nudne filozofuje a aj napriek dobrým hercom a tradične výbornej réžii som strácal záujem, ktorý som získal späť až v poslednej dvadsaťminútovke. Predloha bola zjavne príliš málo filmová. Za mňa najslabší Capra, no na druhej strane môžme byť radi že sa film zachoval aspoň v takejto polepenej podobe. 7/10 (03.01.2016)

Je tu podobnosť s mnohými filmami, či románmi o stratených svetoch, či civilizáciách ( námatkovo táka SHE z roku 1935 - román z roku 1887 ). Čím sa dostávam možno k najväčšiemu problému tohto snímku. Spieva sa - ´´nič nové na svete, dáme si repete´´, v tomto prípade ale repete technicky zdatné a rozhodne nie nudné a to aj napriek tomu, že sa vo filme vlastne nedočkáme žiadnej, vyslovene akčnej či dobrodružnej scény. Hollywood to pred 80timy rokmi vedel aj bez prestreliek a výbuchov. (22.02.2016)

Věčné hledání ráje. A pak znovu hledání toho samého, když ráj opustíte. No jo, lidé neradi žijí v izolaci, ať jsou sebekrásnější. Já vím, já vím. Všichni tam chtěli zůstat, a to mi přišlo trošku znepokojivé. Jinak nádherná klasika. Mimochodem o nějakých 70 let později se Shangri Lah znovu vyskytuje v paskvilu Mumie: Hrob dračího císaře, ač v úplně jiné podobě. (29.04.2009)

Frank Capra je neuvěřitelný snílek, o čemž jsem se přesvědčila právě u filmu Ztracený obzor. Mám moc ráda jeho rodinné komedie, které jsou tím pravým lékem na smutnou náladu, ale dělala jsem si iluze, že dobrodružnější žánr posune Capru někam jinam. V Caprových komediích je naivita na správném místě a dobře se na ni dívá, ovšem Ztracený horizont je jakási nesplněná touha malého dítěte žít někde jinde, než právě v tomto století a s těmito lidmi. Capra si vysnil svět uprostřed světa, kde je všechno dokonalé, všichni se mají rádi a každý tam chce zůstat. Velkým alibi je pro Capru fakt, že svůj film natáčel uprostřed druhé světové války a možná právě Caprův svět chtěli lidé vidět. U původní 132 minutové verze se zachoval pouze zvuk, a tak některé obrazy zůstaly statické. (24.03.2006)

Nejdříve jsem četl knížku Jamese Hiltona, vzápětí se podíval na krásně zrestaurovaný film. Nepřestává mě udivovat schopnost těch nejlepších hollywoodských filmařů jako byl právě Frank Capra vzít knižní námět a přetvořit ho tak, aby perfektně fungoval i v jiném médiu, tedy filmu. Kniha byla napsaná ve třicátých letech a slouží jako varování před válkou. Ve filmu jsem ale mnohem víc než v knize vnímal obyvatele Shangri-La jako určité eskapisty, kteří si žijí své skvělé životy uchráněny před hrozbami "civilizovaného" světa, ale zároveň dělají pramálo (nic?), aby nějaké dobro i aktivně šířili. A kromě toho jsou to takoví kolonialisté - běloši, kteří dají domorodým obyvatelům potrubí a kulturu... Dneska se tomu člověk musí smát, ale tenkrát na tom určitě nikdo neviděl nic špatného, to je mi jasné. (13.04.2021)