Možno príde aj kúzelník

Moji nejoblínější herci a komici z 80, ale i z 90.let Jiří Lábus a Oldřich Kaiser a jejich nezapomenutelné scénky doplňované hudebním doprovodem často parodicky na aktuální písně té doby. V 90.letech jsem ještě poslouchal na rádiu Golem jejich nekonečný seriál Rodinka aneb Byli jsme a budem o rodině Tlučhořových s nezapomenutelným trochu úchylným básníkem Mirko Hýlem. Za mě 100% (11.01.2021)

Na tú dobu hlbokého komunizmu to bola istotne "legrace", ale teraz pozerám a pozerám a nič vtipné mi na tom nepríde. Strašná konina, ako skoro všetky zábavné cyklusy v tej dobe, tiež pamätné hlášky (čo tu halda čechov pozná) z tohoto cyklusu nepoznám, ešte ma aj nasralo že zhovadili nášho národného macejka...majte ma radi, bohužiaľ, za mňa 30% (17.08.2024)

Mé dětství….samozřejmě například jako Televarieté, Šaráda, Zajíc v pytli, Abeceda a další. Ovšem s tím rozdílem, že tito tři pánové byli vždycky o několik roků jinde. Vy mladší si třeba zkuste na youtube najít nějaké starší klipy Jirky Korna (tedy ty, kde zrovna nestepuju s tetou Helenou) a přesně takový byl i Možná přijde i kouzelník. Osobitý a na svou dobu progresivní, nebo chcete-li jiný, než standardní tuzemské estráda oněch let. Labus, Kaiser a Korn….ale i a pro někoho dost možná i především Černoch, Hanušová, Srstka, Mládek nebo Wimmer. Nesmrtelné scénky (A ty se ptáš co já?, Maryša) a legendární hlášky (Nepřišly gumičky, Uďo to je naprosto normální). Celé to sráží pouze ústupky v podobě teatrálních hudebních nebo tančeních vystoupení…..ale chápu, že to jinak dělat nešlo. (31.05.2018)

V dnešní době spíše úsměvné, nežli vtipné, ale v té době toho moc lepšího nebylo a tak jsme s nadšením sledovali i sedmnáctou reprízu, Na podobných pořadech tohoto typu (nyní hojně opakovaných na nejmenovaném televizním programu) je hezky vidět, jak moc se náročnost televizního diváka vyvvinula do netušených hloubek (s výjimkou superstar a pod..) (27.05.2013)

Tyhle estrády patřily za komára k vrcholu televizní zábavy, ale dnes už jsou považovány za pokleslý způsob humoru. Stačí se kouknout o Silvestru na nějakou novodobou verzi a uvidíte, jak moc je to už dnes přežité. Plně to hoví mé teorii, že humor se generaci od generace mění a co bylo směšné tehdy, není již směšné dnes (vyjma géniů - Charlie Chaplin, Vlasta Burian aj. - ale génius je vždycky nadčasový). Estrádní křepčení v Kouzelníkovi bylo samo o sobě dost pokleslé už tehdy, mnohdy připomínalo neblaze proslulý Ein Kessel Buntes, ale z nedostatku skutečně kvalitní zábavy to tehdá byla jako největší pecka. A možná taky proto, že se tam občas objevil skutečně nadaný komik (třeba Jiří Wimmer). Anebo proto, že jsme národ buranů a pořád máme radost, že do vsi zavítal cirkus, kde se budou šašci kopat do zadku. Čas trhnul oponou a není jistě pouhá náhoda, že Kaiser s Lábusem se už po roce 89 jako komici neuchytili a Jiří Korn začal provozovat ta nepojmenovatelná zvěrstva, aby se uživil. (04.08.2011)