Pocahontas

Povím vám jeden příběh. Když mi bylo zhruba osm, devět let, tak jsme si tento film půjčili z videopůjčovny. Líbil se mi, a tak, když jsem v noci nemohl spát, tak jsem vstal, a šel si tento film pustit znovu. Bylo kolem půl třetí v noci, zapnul jsem televizi a koukám, na ČT2 otitulkovaný film a v něm Belmondo. Když jsem tak koukal, tak jsem jaksi zapomněl na Pocahontas a sledoval černobílý film, jehož příběh mi byl povědomý z jednoho filmu s Richardem Gerem, který jsem pár měsíců předtím viděl na Nově. Podíval jsem se do programu, ejhle, nemýlil jsem se. Ten film se jmenoval úplně stejně, ale na první pohled byl lepší a zhruba o 30 let starší. A tak došlo k tomu, že jsem viděl neskutečný film režiséra Jeana-Luca Godarda U konce s dechem, který od té doby marně toužím vidět znovu. Za to musím Pocahontas poděkovat. Navíc má jednu z nejpůsobivějších písní ze všech disneyovek (Divoši), takže se těch čtyř hvězd nebojím... (15.03.2009)

Tahle disneyovka je mi o něco sympatičtější než jiné, protože má aspoň náznak nějakých myšlenek. Jinak nepostrádá klady i zápory svých bratříčků - nudné písničky, lásku na první pohled, zpívající zvířátka, lístky povlávající ve větru... Jenom bych ráda viděla tu osmiletou vykulenou holčičku, která čeká na happy end... Spoiler: Nepřišel vám trochu hloupý konec, kdy musí posádka urychleně dostat Smithe do Anglie, aby ho ošetřil lékař? No, doufám, že to těch několik měsíců s průstřelem hrudníku vydržel. (28.12.2007)

Historický trapas bezkonkurenčního kalibru vybavený těmi nejhoršími disneyovskými tropy, které jsou ještě podtrženy extrémně banální verzi indiánských mouder. Tohle už není ani pohádka, to je harlekýnovský škvár, který má dost velký problém s laděním. Nemůžu být jediná, komu přijde kombinace typicky disneyovské rozdováděnosti s nadšenými písněmi o masakru „Inčučůnů“ hodně přestřelená a kdo rudne hanbou, kdykoli se tvůrci vytasí s vážně míněnými ódami o ošklivosti xenofobie a o nutnosti tolerance. Těžce stereotypní, nepřesně ztvárněné a nesympatické jsou obě strany, přesto ze závěrečného smíření nemůže mít nikdo radost, protože ke změně opět nedojde na základě principů a hodnot, ale páč LÁSKA. Bleh. Nevyžaduju nutně historickou přesnost (to bych se nepřenesla přes to, že John Smith je… ehm… klaďas. Teoreticky, rozhodně ne podle toho, co film ukazuje), jenže když tvůrci Angličanům ahistoricky přisoudili přesně ty názory a postoje, které přinejmenším tehdy nezastávali, a nechali je řvát „Hurá, genocida!“, zásadně tím zproblematizovali romantickou zápletku, protože tu teď tvoří nadrženec na zabíjení a věčně nespokojená tupka, co je upřímně přesvědčená, že toho grázla dokáže změnit, mami. Nevěřila jsem, že je něco takového možné, ale ve výsledku je to ještě klišovitější než Avatar. (18.08.2014)

Ach jo. No tak já nevím. Někdy se hold nedaří. Někdy až moc. Pocahontas není nic co bysme doteď neviděli. Velice jednoduše se tento film tratí v celkovém měřítku. Není ničím zajímavý, nemá dobrý příběh a ani není vtipný. Teoreticky je to jako Kráska a zvíře akorát v masovějším měřítku. Rozhodně ne moje gusto. Za pár měsíců i zapomenu, že jsem to někdy viděl. (14.08.2017)

Moc krásná pohádka o podstatě soužití mezi lidmi a přírodou, i když konec zrovna moc veselý není, ale je velmi dojemný a na druhou stranu, bylo hezké vidět nějaký jiný konec od Disneyho než "Žili šťastně až do smrti". Navíc nádherné písně, krásný scénář plný mouder a romantická zápletka, jen záporná postava mohla být více promyšlená. (18.12.2016)