Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Nejhorší je, že prej snad plánujou další díly. Nejvíc mě naštvalo, jak změnili tu hudbu. To už není Nemocnice na kraji města, ale na pokraji útoku rozzuřených diváků! Abrháma mám rád, ale zdá se mi, že nějak ztratil svůj agilní projev a je jak utahaná ženská po dvousměnným provozu ve fabrice. Největší chybu tady udělali v tom, že neobsadili Kaisera (nebo nějakýho jinýho srandistu) do následné role doktora humoristy-kritika. Měl na to náběh už v původní nemocnici. I Štrosmajer tam říkal, že se mu hrozně podobá. A Štrosmajer ten původní seriál oživoval až neuvěřitelně, bez něj by to takhle oblíbený vůbec nebylo. Byl by to jen další trochu nadprůměrnější seriál, ale vlastně spíš až příliš dramatickej a vážnej. No, tenhle seriál není dramatickej vůbec, ale vážnej taky až příliš. Obě hvězdy jsou pro Janžurku, jinak to stálo opravdu za nic a díval jsem se na první tři díly jenom kvůli starým seriím, dál už jsem to jen chvilkama přepínal. Škoda toho, dalo se to natočit mnohem mnohem mnohem líp, než to nakonec vyšlo. (08.12.2005)

Že kočka není pes, že včera není dnes, že Zikmund není Dietl a louka není les, to každý zná, to každý ví... 1) Rozplizlý scénář, nezajímavé dialogy, ufňukaný děj. Chybí vtipný glosátor typu doktora Štrosmajera, všichni jsou nehorázně vážní. 2) Celkový depkoidní dojem potvrzuje i Bartákova hudba - jako by odpočítávala vteřiny před sebevraždou. 3) Schizofrenní střih Jiřího Lukáška umocňuje až fyzicky špatné pocity, které jsem po prvním shlédnutí měl. 4) Marný byl dohled Magdaleny Dietlové, věc se prostě nepovedla. Druhá hvězdička je čistě nostalgická. (22.03.2011)

Není to tak zlé jak to vypadá. 25% dejte Ordinaci, ale Nemocnice si je nezaslouží. Přeci jen, hlavní herci hráli své standardy a dali do toho jistě kus srdce - bohužel jen v rámci scénáře. Ten je opravdu největší slabinou. Dietl holt byl jen jeden. Původní Nemocnice díky němu zůstavá aktuální i dnes a jím stvořené role, tak uvěřitelné a živoucí, zůstanou scénáristickým úkazem už navěky. Dnes už to tak nikdo neumí. Ani v televizi, ani ve filmu. Není divu, že od pokračování měli mnozí velká očekávání. Sledovanost je jistě naplnila zcela, myslím že první díl se 4 miliony diváky drží rekord mezi seriály dodnes. Ale spokojenost s příběhem už tak senzační nebyla. Není divu, hluchých, trapně úsměvných či nelogických míst je zde víc než dost. Ale ne vše bylo špatně. Co mě ale doslova iritovalo byl habrující zvuk a postsychrony. To se na mě přátelé od zvuku nezlobte, ale to musí slyšet i hluchý. Celkově jde o nijak pamětihodné, ale důstojné pokračování, které kupodivu nekončí happy endem a dá se říct, že dokonce i na mrtvém bodě. Ale dalo to prostor pro celkem zdařilou finální řadu Nových osudů o pět let později. (16.02.2023)

Kolik ještě vznikne těchle seriálů? Že by byla studnice Zla bezedná??? Zase je to ze všedního a šedivého života několika individuí, který se snaží pobavit svými problémy a strastmi, což samo o sobě zní naprosto mega-zábavně. Hlavní role připadá víceméně Abrahámovi, který mě osobní docela dost vadí a navíc celý námět těží na svém předchůdci, který byl hodně populární. Něco jako parazit...smrtící parazit. (29.12.2007)

Tady jde krásně vidět, že když už se něco dělá, má se to udělat hned a ne to pořád oddalovat a oddalovat. Tak vznikl seriál, který v roce 2003 řešil otázky alespoň deset let staré. Působilo to všelijak, ale ne rozhodně tak, že by mě to přikovalo k televizi a hltal každou další epizodu se slovy, jak je seriál dnešní. Vztah naivního chlapce na počátku podnikatelského boomu s vykutálenou cikánkou jako ožehavé téma do roku 2003 rozhodně nepatří! Tady to soudruzi opět malinko přešvihli. (02.11.2012)