Údolie tieňov

Jakožto průměrný příspěvek do žánru válečné drama je to celkem solidní. Co zde však nalezneme, jsou solidně natočené válečné sekvence. Dostatečně surové a dynamické na to, aby diváka vtáhli do děje. Zajímavé jsou i některé momentky (deník japoneského vojáka, rozesílání dopisů, dámské posezení). Bohužel však válečná tématika jako taková nedokáže nějak hlouběji oslovit a tak nám ve výsledku vychází pouze průměrný válečný film, kde si člověk bude užívat výbuchy a přestřelky, nebude však šokován válečným peklem. To zde kromě několika záběrů (rozřezávání tváře) nenajdeme. Zamrzí i přílišná dávka patosu, která nás ke konci čeká (zpomalené záběry jsou velmi otravné). Žádná hlubší myšlenka. Celek je až příliš povrchní. (26.10.2003)

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% (17.04.2016)

"Dobré ráno, pane!" - "Čo si kurva rosnička?" Vidieť, že Wallace s Gibsonom sa od dôb naturalistického Statočného srdca ešte niečomu priučili. I keď sa ich krvou ostriekaný vojnový epos nestane čistou klasikou, mal by vami zatriasť a napraviť pachuť po KÓDE NAVAJO. Vskutku robustný veľkofilm - veľké bojové sekvencie, ktoré nás vďaka kamere (Dean Semler) a strihu zavedú doprostred vojnového chaosu, plus vynikajúce herecké obsadenie (Gibson, jeho pravá ruka Elliot, pilot Kinnear, fotograf Pepper). Inováciou v žánri sú neuveriteľne patetické okamihy, keď opustíme bojové pole a zameriame sa na rodiny bojujúcich. Kino Považan 2002 (30.10.2004)

Velice slušně natočený válečný snímek. Převážná část filmu je jen o akci a nemá nějakou hlubší myšlenku ale jako akční podívaná funguje skvěle a to hlavně díky dobře natočeným a docela krvavým bitevním scénám. Jinak postavy jsou strašně ploché a atmosféry film také moc nepobral. Prostě jen střelba a výbuchy. (17.03.2007)

Překvapivě velmi špatný film. Vedle Patriota to nejhorší s Melem Gibsonem. Ten za to ale může asi nejmíň. Velmi slabý scénář ještě podtrhla naprosto nenápaditá režie. Pokud to mělo být umění - nepovedlo se. Žádný příběh, jenom masakr a spousta mrtvých, sem tam vylepšené o naprosto nevěrohodnou scénku. Vznikla tak dvouhodinová nuda a asi nejhorší válečný film, co jsem viděl. (04.04.2003)