Údolie tieňov

Le Massacre! V úvodu se seznámíme s těmi fajn americkými hochy a jejich skvělými manželkami, aby za pár desítek minut vypuklo peklo nepřetržitého křiku a rachotu, ve kterém se bez bázně a hany prochází Mel, udílející rozkazy na všechny strany. Ťamani jsou zase tak trochu za ťulpasy, neschopné trefit vlastní nohu, natož nepřítele, ale přinejmenším nejsou představeni jako zlé bestie... prostě jen lidi s jinými ideály, zakutaní v kopci jak termiti a zaplavující krajinu zrovna tak. Strhávám hvězdičku A) za náboženskou agitku B) za přílišný patriotismus. Kdyby se film více do hloubky věnoval lidem a válce, kdyby výrazně ubylo amerických vlasteneckých a náboženských keců, kdyby to zkrátka nebylo až TOLIK americké... Ale na "kdyby" se nehraje a nemůžu tvrdit, že by mě tenhle film zklamal, rozhodně jsem se nenudila. Zmatek, špína, řev a krev - přišlo mi to jako celkem realisticky ztvárněné válečné běsnění a hodlám se na to jednou podívat znovu. Prozatím zůstávám u solidních 70%. Jestli nejste udělaní z Melových modrých kukadel, klidně jednu až dvě hvězdičky strhněte:-). (05.11.2008)

Vždy je krásně vidět, na které filmy přispívala americká armáda a které se musely obejít bez jejího "chrabrého" dohledu na scénář. Údolí stínů není nic jiného, než ubohá propaganda Boha, křesťanství a Ameriky, pouze je vše podáno skrze dobrou válečnou akci. Četa je stále nepřekonaná. 40% 27.04. 2010 (28.08.2010)

Jakožto průměrný příspěvek do žánru válečné drama je to celkem solidní. Co zde však nalezneme, jsou solidně natočené válečné sekvence. Dostatečně surové a dynamické na to, aby diváka vtáhli do děje. Zajímavé jsou i některé momentky (deník japoneského vojáka, rozesílání dopisů, dámské posezení). Bohužel však válečná tématika jako taková nedokáže nějak hlouběji oslovit a tak nám ve výsledku vychází pouze průměrný válečný film, kde si člověk bude užívat výbuchy a přestřelky, nebude však šokován válečným peklem. To zde kromě několika záběrů (rozřezávání tváře) nenajdeme. Zamrzí i přílišná dávka patosu, která nás ke konci čeká (zpomalené záběry jsou velmi otravné). Žádná hlubší myšlenka. Celek je až příliš povrchní. (26.10.2003)

"Ideme do bitvy proti odhodlanému nepriateľovi. Nemôžem vám sľúbiť, že vás všetkých dostanem domov živých, ale prisahám pred vami , i pred všemohúcim Bohom, že až pôjdeme do boja budem ten prvý kto vkročí do poľa a budem ten posledný kto z neho odíde. A nikoho z vás tam nikdy nenechám. Živý alebo mŕtvy, všetci sa spolu vrátime domov. Ku tomu mi dopomáhaj Boh." Tak pravil plukovník Hal Moore, keď sa prihováral ku jednotke, ktorej velil, ku americkým vojakom, s ktorými odchádzal bojovať do vzdialenej ázijskej krajiny. Mnoho míľ od svojho domova sa štrnásteho novembra roku 1965 prvý krát stretli v otvorenom boji s dobre vycvičenou armádou komunistického severného Vietnamu. Bola to krutá, krvavá bitva. Vojnový masaker. Avšak to čo plukovník Moore sľúbil, to aj splnil. Prvý vstúpil na bojisko a posledný z neho odchádzal. Nikoho zo svojich mužov vo vietnamskom údolí la Drang nenechal. **** (27.01.2022)

Válka ve své absolutní nahotě. Jestliže se zpočátku člověk pousměje nad výroky: dobrý den, pane - jak víte, že bude dobrej?, hezké ráno, pane - ste snad k...a rosnička? či jestli mi někdo z vás řekne dědo, je po něm, tak později už následují čirá jatka plná hrůzy, smrti a utrpení. Snad nejsilnější je to ovšem ve scéně, kdy čerstvé vdovy dostávají telegramy. Osobně mám raději (dá-li se to tak říci) Olověnou vestu či Nyní apokalypsa, ovšem pořád koukatelnější než masakr Černý jestřáb sestřelen, který sice není z Vietnamu, ale zobrazuje jen bohapusté zabíjení. A když jsme u amerického vlastenectví, stále a vždy a poněkolikáté si říkám, že trocha by ho našemu národu neuškodila... (15.01.2011)