Údolie tieňov

Slušný válečný snímek, na kterém mi vadilo typicky přehnané americké vlastenectví (po kolikáté už?). Příběhově film má do určité míry co nabídnout, ale to zastiňuje spoustu syrové a realistické akce (napalm do vlastních řad byl opravdu hustý). Bohužel jsem velmi postrádal psychologické vykreslení postav a trochu přesvědčivější terén (ne, že by byl špatný, ale mohlo to dopadnout lépe) pro vykreslení Vietnamu. Hercům nemám co vytknout, v rámci možností zahráli obstojně. Randall Wallace má poměrně nápaditou režii, ale v porovnání s Coppolou, Scottem nebo Stonem bohužel neobstál. Moc mě potěšilo závěrečné jmenování vojáků, kteří padli u X-Ray a jímž je tenhle film věnován.....3,5 hvězdičky. (22.01.2008)

Le Massacre... by si zasloužil lepší scénář. Přitom stačilo jen pár věcí vypustit. Úvodní likvidace francouzské jednotky je skvělá. Stejně tak jsou výborné bitevní scény v druhé půlce filmu, mají ten správný nádech reality a ze spálených položivých vojáků vám bude mizerně. Zamrzí ta nevyrovnanost s vysloveně patetickými hláškami, kde se s hrdostí umírá za vlast. O Vietnamu natočiili mnohem lepší filmy. Bajonety nasadit! (12.09.2012)

Esli jste film viděli, asi už víte, odkud se vzal můj nick. Ano, Mel Gibson je imho nejlepším armádním taťkou v dějinách kinematografie. Jeho postava je tak přesvědčivě zahraná, no líp to nešlo. Nádherná hudba Nicka Glennie-Smithe. Při samostatném poslechu bych řekl, že tak dramatická depresivní hudba nemůže ve válečném filmu nikdy uspět. Ale opak je pravdou. Filmu to dodává nový rozměr. Neskutečný zážitek. (30.12.2005)

Mel Gibson se modlí doslova v každém filmovém políčku a jeho hrdý pohled patriota nelze přehlédnout. Jestli mi někdo chce tvrdit, že je to Wallaceův film, tak ho rovnou odesílám někam. Tady je absolutně jasné, kdo držel v rukou producentské otěže a prosazoval si svoje nápady. Díky, ale modlící se patrioti vážně nejsou můj šálek kávy. No ale Američani z toho byli jistě paf... (13.05.2006)

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% (17.04.2016)