Votrelec: Romulus

Nečekal jsem od Fede Alvareze zásadní film, který by posunul hranice žánru a vetřelčí téma na novou úroveň. Tajně jsem ale doufal, že by se mohl opřít o solidní řemeslo a natočit funkční žánrový film, který by byl poctou původní sérii a překonal tak pachuť z ambiciózních nešťastných úletů Ridleye Scotta. S řadou dílčích výhrad se domnívám, že jako letní žánrovka, u které jde o pobavení, Alvarezův kousek obstojí. Jeho práce zřetelně cílí na mladé publikum, které zajišťuje návštěvnost kin a tomu odpovídá i výběr jeho hrdinů. Herci rozhodně nehrají špatně, jejich charaktery jsou ale nevýrazné a vzájemná chemie pokulhává. Alvarez se nepokouší přijít s originálním autorským rukopisem, zato po celou dobu intenzivně pomrkává na fanoušky série a snaží se řadou scén připomínat všechno, co kdysi na plátně fungovalo. Hororové napětí se mu daří budovat především ve fázi průniku skupinky desperátů na opuštěnou základnu, když se propracovávají přes trosky a mapují neznámé prostory obřího vraku. Alvarez ale točí pro teenagery a proto potřebuje děj rozhýbat a zrychlit. A to i na úkor elementární logiky a proti odkazu prvního dílu. Facehuggeři získávají rychlost závodního motocyklu, lidský mutant se z novorozeněte transformuje do obří stvůry během dvou minut. Jako dobrodružné akční sci-fi  s dobrou výpravou film nicméně funguje spolehlivě. Pokud bych měl snímek poměřovat kvalitami, které vztahuji k chytré áčkové tvorbě, šel bych s hodnocením dolů. V tom, čím chce Romulus být, ale plní zadání a protože původní očekávání byla nízká a v neposlední řadě i proto, že filmový fanoušek má v dnešní době jen pramálo důvodů k návštěvě kina, zvedám konečný verdikt na čtyři hvězdičky a 70% celkového dojmu. (19.08.2024)

Sliby o crossoveru mezi jedničkou a dvojkou Vetřelce se podařilo naplnit, ačkoli blíž má nový Romulus určitě k jedničce a nějaké momenty si bere i z pozdějších dílů. Občas jsou ta pomrknutí trochu na sílu, což platí i pro trochu nesmyslnou tvrďáckost několika pokusů o cool hlášky a především zbytečné, odpudivě digitální „oživení“ jedné postavy, ale… je dost snadné to tomuhle filmu odpustit. Dělá totiž velmi dobře dvě věci: Jednak se výpravou i atmosférou vrací do 80. let a jeho přímočaré vypravěčské postupy by šlo označit za zdařilé retro možná až na úrovni sedmé epizody Star Wars. Rychle se proto seznámíme s postavami, které jsou docela sympatické a mezi nimiž se promptně vybudují vztahy, díky čemuž si nemůžeme být jisti, v jakém pořadí je budou xenomorfové napichovat (i když je samozřejmě jasné, že většina z nich platila důchodové připojištění zbytečně). A to vede ke druhé přednosti, totiž poctivému thrillerovému napětí, jež se přelévá ze scény do scény a udržuje diváka příjemně zaujatého a zabaveného. Bezesporu se jedná spíše o zakázku nežli svébytný autorský výtrysk originality, cíl v podobě vytvoření nekomplikované žánrové zábavy, která vetřelčí universum neposouvá do zbytečně podivných teritorií jako Prometheus a místo toho nabízí nejen pro skalní fanoušky dostatek odkazů a svižné vyprávění, se však pro mě naplnit podařilo. (16.08.2024)

Řadím se k té spokojené části znalců série, a to celkem výrazně. Na úrovni worldbuildingu se najdou nějaké lapsy, aktivita Weylandu je tady z pohledu syžetu překvapivě pasivní na to, jak moc tenhle původně zlý korporátní stín hýbe s celou mytologií a má prsty snad v celé galaxii. Ale jinak si teda vůbec nemyslím, že by to Alvarez zahrál jen na jistotu, jak mnozí naznačují. Nejenže vrhnul strašně úsilí do detailu a nabízí skvělé hororové sekvence, u nichž vám bude po těle nepříjemně, ale současně nezapomíná na další budování už tak spletité ságy. Jednak tematicky, v podobě linie “Jekyll a Hyde” androida, který v kostce zvýznamňuje paradoxní filosofii evolučního inženýrského vývoje založeného na pokroku na úkor empatie a hodnoty jediného života (nebo jedné posádky). A navrch vnáší emoční vazbu k hrdince, která v průběhu graduje a zásadně ovlivní její jinak diskutabilní finální rozhodnutí. A jednak opět v rámci evoluce celé ságy, která už víceméně stojí na smazávání rozdílu mezi stvořitelem a výtvorem, mezi dárkyní života a jejím systémovým zneužitím. Dvojí finále tak nejprve uzavírá emoční oblouk s androidem a hrdinkou, kteří čelí nejen inženýrským hororovým konstruktům, nýbrž i samotnému inženýrovi, androidovi v čistém korporátním módu Jekyll. A posléze, v pro mě velmi uspokojivém zúčtování, pečetí tematických vývoj ságy. Všechno je přitom řízené atraktivní sítí deadlinů, o nichž nejprve někdo lže, pak se víceméně srovnávají s časem projekce a nakonec se ještě urychlují nápaditým blbnutím s gravitací, u něhož jsem stejně jako u letošní Godzilly s Kongem netušil, jak moc ho v téhle franšíze potřebuji vidět. Nějak mě nezajímá, že z psychoanalytických, matriarchálních a bůhvíjakých dalších důvodů souvisejících se sexuální symbolikou to pro někoho není tak šťavnaté jako původní trilogie. Nikdy to nebude stejně geniální jako jednička nebo vyvážený co do akce a vývoje postav v ní zakořeněný jako dvojka. Ale je to vynikající horor, kde fakt máte z těch hnusáků husinu, a ve většině aspektů i velmi dobrý film ze světa Vetřelce, který posouvá zase o kus dál. A můžete si klidně remcat.. 85 % (16.08.2024)

The Best of Alien saga. Votrelec: Romulus ponúka fanúšikom série presne to, čo chcú. Jeho prílišná hra na istotu ho však diskvalifikuje od toho, aby sa stal milovanou klasikou, ku ktorej sa diváci budú vracať aj po niekoľkých dekádach. Ako jednoduchá, remeselne skvelo ošetrená jednohubka ale funguje presne ako má. 7/10 (17.08.2024)

Za sebe musím říct, že cítím menší zklamání. Alien Romulus měl vysoká očekávání, protože se čekalo, že půjde o Horor roku a zkušený Fede Alvarez s efektiními trailery k tomu měli slibně našlápnuto, jenže to se bohužel nekoná. Sice když se odprostím od očekávání, tak jde o solidní Sci-Fi Horor, jaký zde už delší dobu nebyl a jsou zde prvky, které jsou velmi působivé, ale pár věcí mi vadilo. Herci mě až tak neoslovili, David Jonsson jakožto Android je nejzajímavější postavou, ale opěvovaná Cailee Spaeny mě za srdíčko nevzala. Úvod je docela pomalý a než se objeví Vetřelec je pomalu půlka filmu pryč. Audiovizuálně je to výborné, celý ten vizuál lodi je parádní a hudba je taky velmi úderná, povedla se i stísněná atmosféra a scéna s gravitací/kyselinou je za mne highlight. Finální monstrum mi však přišlo trochu přes čáru a přestřelené, obešel bych se bez něj a úplně v pohodě stačil Vetřelec. Co však vnímám jako největší mínus a zklamání, tak že nedostanem téměř žádný Gore. Alvarez natočil jeden z nejbrutálnějších hororů remake Evil Dead, tak jsem očekával pořádný Vetřelčí Jatka, jenže na to je tu nízký bodycount a většina smrtí je mimo záběr, nebo zkrátka neuvíznou v paměti. Nečekal bych, že Scottův ALien Covenant bude 2x větší masakr než od Alvareze. Dokonce i ve srovnání s novým Predátorem, ALien hodně zaostává. Že po zhlédnutí z kina budu odcházet s pocitem, že jednou vidět mi to stačilo v to jsem opravdu nedoufal. 4 hvězdy si to však bez debat zaslouží, ale očekávání bylo prostě jinde. 7/10. (20.08.2024)