Réžia:
Frank CapraScenár:
Sidney BuchmanKamera:
Joseph WalkerHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Jean Arthur, James Stewart, Claude Rains, Edward Arnold, Guy Kibbee, Thomas Mitchell, Eugene Pallette, Beulah Bondi, H.B. Warner, Harry Carey, Astrid Allwyn (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Mladý poctivý senátor Jefferson Smith (James Stewart) odhaluje s pomocí své sekretářky (Jean Arthur) korupci mnoha politiků, a stává se proto velice obávaným bojovníkem proti mocným. Jeho triumf nad předsedou strany, guvernérem a senátorem vrcholí jeho třiadvacetihodinovou řečí v Senátě, v níž pranýřuje jejich machinace.
Frank Capra ve filmu PAN SMITH PŘICHÁZÍ znovu obměňuje své oblíbené téma o vítězství dobra nad zlem a o triumfu venkova nad městem. Americký Kongres marně protestoval proti uvedení tohoto filmu, který se stal velmi populární. (Quentin T.)
(viac)Videá (1)
Recenzie (132)
Jistě tak trochu naivní film, který ale ve svojí poctivosti funguje. Americký patriotismus nemusí být nutně špatný a tady ve svojí snad nejčistší formě zranitelně vystupuje až na povrch. Bylo by snadné ho odsoudit, ale není to vůbec potřeba. Co nefunguje je naprosto useknutý konec, který nedá myšlenkám doznít. A když platí, že konec je nejdůležitější část filmu, stala se ve střižně velká chyba. ()
Neskutečně naivní, ale zároveň i tak nějak Caprovsky upřímné. To samé se dá říct i o výkonu Jamese Stewarta, který svůj zoufalý boj s větrnými mlýny podal s takovou zarputilostí, že si s přehledem získá srdce a přízeň snad každého diváka. I když nejsem příznivcem politických dramat, u Pana Smithe jsem se nenudil. Což je zajisté známka kvality a řemeslné schopnosti. 8/10 ()
Již jsem viděl vstupovat do politiky několik sympaťáků, kteří chtěli něco udělat pro své voliče. A taky jsem je viděl utíkat ze sněmovny či senátu se staženýma kalhotama, bez financí a s jednosměrnou jízdenkou do vězení. Hommo politicus je totiž člověk sympatický, skvěle řečnící, bojující výhradně za práva toho, kdo mu nejvíc zaplatí a nesnášející ty, kteří by mu chtěli zabránit v rozhazování státních peněz. A to by důvěřivý zálesák Smith chtěl, jenže jeho soupeřem je lobbista Taylor ovládající média, politiky i veřejné mínění a to je těžký kalibr. Takže Jeffe do něj, ať alespoň ve filmu vyhraje spravedlnost, když ve skutečném životě si Tonda Blaník vždycky ve sněmovně najde nějakého toho Kalouska, který mu jeho zájem prosadí. ()
Začátek nic moc. Jestli něco nemám rád, tak to jsou přespříliš uvědomělé děti. A o těch, kteří přesně vědí, koho jmenovat za nového senátora, to platí obzvlášť (i když to je jejich vedoucí). O hlouposti s mincí nemluvě. Pak mě však film konečně začal pořádně bavit a nadšený naiva si mě postupně naprosto získal. A konkrétně jeho zprvu plamenný později už zoufalý projev strhne snad každého a divák mu s jiskřičkami v očích visí na rtech. Ale přestože se mu z mé strany dostávalo bezmezného fandění, neignoroval jsem naivitu, která se do filmu pomalu začala vkrádat (jejím vrcholem je senátorův „vstup“, jenž pochází z žánru sci-fi). Poselství snímku rozhodně důležité je, avšak jak píšu výše, několik "ale" mi brání ten plný počet dát, proto "pouze" silné 4*. ()
Capra mě dostal. Mr. Smith je sice "idealistický pronárodní humus prvotřídní kvality", ale Capra ho dokázal i tak obdařit takovou energií a drajvem, že mu to prostě nelze nežrat rovnou z talíře. James Stewart v roli prosťáčka s mlékem na bradě, jenž se musí postupem času postavit na vlastní nohy a vzdorovat kruté politické a zákulisní mašinérii, je naprosto boží a když už neodlehčuje film on, vždy ho s přehledem zastoupí přenádherná Jean Arthur, do které jsem se při jejích jízlivých poznámkách a zasněných pohledech okamžitě zamiloval podobně, jako do famózního čtyřicetiminutového finále v kongresu, kde Stewart nejenže podává snad nejlepší výkon kariéry, ale trhá na kusy i ty úplně poslední pochybnosti o genialitě celého filmu. P.S.: Na konci jsem měl na krajíčku. ()
Galéria (84)
Fotka © Columbia Pictures Corporation
Zaujímavosti (28)
- Scenárista Sidney Buchman byl aktivním komunistou. Frank Capra a James Stewart (Jefferson Smith) měli prvních pár dní obavu, aby to filmu nepřineslo špatnou reputaci. (Martensson35)
- Film byl zakázán v nacistickém Německu, fašistické Itálii a falangistickém Španělsku. Podle Franka Capry byl film také v některých evropských zemích předabován – poselství filmu bylo změněno tak, aby odpovídalo oficiální ideologii. V Sovětském svazu byl film uveden do široké distribuce až 8. října 1947. (ČSFD)
- Film byl v roce 2006 zvolen Americkým filmovým institutem jako pátý nejinspirativnější film všech dob a v roce 2007 si mezi nejlepšími filmy všech dob vysloužil 26. místo. (HellFire)
Reklama