Pan Smith přichází

Jistě tak trochu naivní film, který ale ve svojí poctivosti funguje. Americký patriotismus nemusí být nutně špatný a tady ve svojí snad nejčistší formě zranitelně vystupuje až na povrch. Bylo by snadné ho odsoudit, ale není to vůbec potřeba. Co nefunguje je naprosto useknutý konec, který nedá myšlenkám doznít. A když platí, že konec je nejdůležitější část filmu, stala se ve střižně velká chyba. (26.10.2010)

Na Pana Smithe jsem se moc těšila a měla jsem proč - výborný film, který splnil veškerá má očekávání. Naprosto úžasný James Stewart, který, jak už zde bylo řečeno, podává skvělý výkon (zejména při závěrečné řeči), krásná a vtipná Jean Arthur, která si mě s každým filmem získává víc a rovněž můj oblíbený Claude Rains, kterého jsem poznala až po chvíli díky jeho hlasu (je známý například z Notorious nebo Casablancy). Jistě film je někdy možná až příliš idealistický, ale vše ostatní mě nadchlo, takže mu to klidně odpustím, ostatně je to Capra. Zábavné, dojemné, SKVĚLÉ! (19.07.2010)

Nikdy bych nevěřila, že mně takto provařený příběh o naivním snílkovi, který svým vstupem do politiky přichází o iluze dostane do kolen. Mladý senátor Smith možná svádí donqijotskou bitvu, ale Frank Capra je ke svým hrdinům milosrdný, v jeho filmech ještě vítězí povznášející idealismus a já se jím pro jednou nechala zcela pohltit, odsunula jsem svou cynickou stránku, abych alespoň na chvíli uvěřila, že se spravedlností a čistými úmysly je možno skály lámat. Ale zvláštní je, že pod vší tou naivitou se ukrývá víc společenské kritiky než by se na první pohled zdálo a ačkoliv jsem byla na konci opravdu dojatá i tak ve mně přetrvává jakási pachuť něčeho velmi smutného a reálného. Nesmím ještě zapomenout na poslední půlhodinku a Smithův proslov v kongresu, nejen, že to bylo velmi působivé, ale navíc ještě nesmírně vtipné, já se bavila jako už dlouho ne. A romantická linka s báječnou slečnou Clarissou? Paráda. Nakonec jsem si nechala Jamese Stewarta, tohle je po celkem krátké době čtvrtý film, co jsem s ním viděla a ve všech případech mně nadchnul jak svým nesporným charismatem, tak i skvělým hereckým výkonem, takže to určitě není z mé strany poslední setkání. Stejně tak jako s Caprou. (08.09.2013)

Můj čtvrtý film od Franka Capry, který mi zas a znovu potvrdil, že tohle je prostě jeden z mých nejoblíbenějších režisérů, který ví, jak na mě, jak natočit film, aby se mi líbil. Pan Smith přichází je vynikající snímek, v němž Capra opět umně uplatnil všechny svoje postupy. Opět je zde humanismus, láska, vítězství "malých" lidí nad těmi mocnými, je tu patriotismus, ale rozhodně ne patos, lacinost, prvořadé ždímání divákových emocí. Capra uměl podobné filmy točit s citem, takže vám nikdy nebudou připadat povrchní nebo účelové. Smith je dokonalý hrdina, dokonale zahraný. Budete mu fandit od počátků. Zprvu milý ťulpas zanedlouho ukáže, zač je toho loket a vy budete překvapeni, jak vás Capra chytl na udičku. Jo a scény ze senátu jsou více než dokonalé. Já tleskám. (06.04.2012)

(1001) Tyjo, celkem se divím, že tenhle film James Stewart i Frank Capra ve zdraví přežili. Intelektuálové si stěžují, že je ten film politický, fašisté si stěžují, že je ten film demokratický, demokraté si stěžují, že je ten film oligarchický... Film se sice v porovnání s hrdinovým obloukem, jak by měl asi ideálně vypadat, dostane někam do půlky nebo kousíček za ni, ale vzhledem k tomu, jak moc je na výsledku vidět ohromné úsilí a práce, tak jsem s tím v míru a vlastně nemám panu Smithovi co vyčítat. Naopak jsem vlastně docela dost ráda, že tam nejsou původně zamýšlené milostné triumfy a oslavné mávací parády na závěr. Kdo by to byl řekl, že Jimmy Stewart toho balíka zvládne tak přesvědčivě. Sice si pořád říkám, že podvratnou postavu by zahrát neuměl a/nebo nechtěl, ale co se týče těch "klasických Hollywood" mužů, tak určitě patří k mým nejoblíbenějším. A ještě post scriptum, asi jsem v nějaké shovívavé náladě, ale moc se mi líbilo, jak se Jean Arthur teskně mžily oči. (29.12.2018)