Albín menom Nói

Pomalu ubíhající drama s několika úsměvnými momenty o ousiderovi, kterému jsem svým způsobem i rozuměl. Noi je mladý člověk bez ambicí, který vlastně nemá celý den do čeho píchnout (co taky pořádně dělat v takové díře), snažící se žít si v klidu svůj malý život (a nebýt jeho vzdorovité a přespříliš pohodlné povahy, možná by se mu to i bez větších potíží dařilo). Jenže lidé v jeho okolí mu to nepřejí a nakonec ani příroda ne. Bylo by zajímavé sledovat po oné tragické události jeho další kroky, jenže to by tvůrci nesměli přijít s usektnutým a nic neřešícím koncem. Ten trochu sráží jinak dobrý zážitek z filmu na slabší 4*. (31.01.2012)

Chladné a temné ako celý Island, ale na druhej strane sa z tejto predispozície podarilo tvorcom spraviť výbornú komédiu. Samozrejme, nie je to komédia, pri ktorej sa bude rehotať jak kone :), ale niektoré vtipné scény fakt stoja za to... No a záver radšej nebudem komentovať, radšej si to pozrite sami. (03.10.2012)

Tak toto je niečo presne pre mňa, dokonca mi ani nevadila tá poetika života, práve naopak. Chladné, studené ako ten ľad, ktorý bol všade okolo. Niet divu, že Nói sníval o tej pláži s palmami. Boli tu nádherne vykreslené postavičky, ktoré sa aj napriek ťaživosti celého toho prostredia občas dokázali postarať aj o svojský humor, ktorý bol v tej celkovej ponurej a mrazivej atmosfére ako balzam na dušu. Dobre to spolu ladilo. Slušný nadpriemer. 80/100 (01.03.2019)

Islandský film. To je samo o sobě žánrové zařazení... Film ponurý, depresivní, melancholický, tichý, vylidněný, statický, pomalu plynoucí...tolik determinace prostředím. Zároveň ale film silný vnitřně, svým vnitřním pnutím, hlavní postavou - symbolický albín, který ale není zcela bez pigmentu, někdo, kdo se úplně odlišuje, myslí, jedná a vypadá jinak... Albín je ale od slova albus - bílý, což je barva ústřední a vícevýznamová - barva sněhu, přeneseně smrti, ale i čistoty, klidu... Albín Noi je zřejmě umělecká fikce (podívejte se na DVD na bonusové materiály, původně to měla být komiksová postavička...), symbolická postava, která má ale pro neislandského diváka váhu reality. Takhle vypadá život na Islandu. Co když ale ne? Třeba je to jen podobenství o se systémem nekompatibilním člověku mající univerzální platnost pro jakékoliv lidské společenství... Každopádně je to ale silný a hluboký film... (14.08.2008)

/Hořko/sladkých sedmnáct v zemi ledu a sněhu. Albín reprezentuje starou dobrou školu mrazivého severského humoru, ale pod strohými dialogy a úsečnou rytmikou tepe absurdně komediální srdce a pumpuje do diváka ironii i poetiku dospívání. Další nenápadný film o outsiderovi, který chce rozetnout bludný kruh uvnitř.Navíc si po tomhle islandském kousku začnete vážit rodičů. Tedy otce. Pokud není posedlý Elvisem a zpíváním karaoke:) (28.09.2007)