Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Ve své době se určitě tento film těšil docela slušné oblíbenosti a to především díky Bronsonovi. Příběh o obyčejném člověku, který se začne mstít poté, co selže systém (líní policajti) a stane se z něho lovec pouličních grázlů, už dneska asi moc lidí neoslní (myšleno zápletka), ale ještě z dob svého mládí jsem tenhle kousek miloval. Líbila si ona drsnost, která z toho vyzařovala. Bohužel je pravda, že zatímco začátek filmu nabídne skvělou atmosféru, která místy neskutečně gradovala, tak postupem času šla její kvalita dost dolů. 70% ()
Jojo, tak se nám tady ukázalo, jak zhruba to vypadá, bere-li se zákon do vlastních rukou. Na jednu stranu víme, že něco takovýho nevede k ničemu dobrýmu, na stranu druhou ovšem nemůžeme opomíjet fakt, že zákon pro takovou svoloč žádnou nápravu nemá, protože když někdo dokáže ubít člověka k smrti pro vlastní potěšení, tak si žádnou šanci nezasluhuje. A žádné vězení někoho takového nedokáže napravit. ()
V jeden okamžik se kariéra Charlese Bronsona dostala do místa, od kterého byla cesta jen přes otce rodiny, která nějakým způsobem byla zabita/znásilněna/zmasakrována a on jako jediný, kdo dokáže uchopit zbraň ve jménu zákona, jde snížit počet kriminálníků v ulicích ameriky. Škoda, že se to opakovalo tak často až téma ztratilo i tu poslední jiskru zajímavosti. ()
Takže. Kdybych film viděla před 38 lety, padnu na zadek z té Sodomy Gomory a Babylónu v jednom. Dnes už jsme poněkud civilizovaní a asi víc nároční a hlavně vnímavější. Připadá mi to jako by do Ameriky v době kolonizace naložili jednu loď samými mentály a druhou trestanci. Co z nich po generace vydegenerovalo, to vidíme dnes. Asi to tak bylo a je. Zvláštní, že když v okolí pár bloků během 3 měsíců přišlo 12 rodin o člena rodiny rukou zločince, nic se nedělo ani nevyšetřilo. Když začaly padat hlavy hajzlům, tak toho byly plné média a začalo se najednou konat!! Pokrytecká Amerika jako na dlani, k tomu kontrast mezi diskriminací kriminality (až tak to je - myslím tím černochy) a bezmocnou odevzdaností (něco mezi pacifismem a debilitou - potencionální oběti). Když šel ten úchvatný domobranec do penze, nahradila jej další mnohem účinnější zbraň: "Naše banka pomohla již hodně lidem k lepšímu životu." Už mi přestávají vadit vytahané ruce jak opice od stereotypních nákupů. Není nad určitou jistotu, hlavně neprovokovat. ()
Zajímavé je že tento praotec všech akčních béček vlastně vůbec není tak béčkový, jak by člověk čekal. Naopak poměrně smysluplně pojatá kritika tehdejších poměrů v kriminalitou sužovaném New Yorku... a mimo to také ultravyhrocená oslava republikánství, vlastnictví zbraní, a true american way. Oblíbený film Trumpových voličů, kterému nejvíc škodí asi stopadesát pokračování a oficiálních či neoficiálních remaků, které z Přání smrti vyrobily samostatný žánr, a navždy ho zakotvily v brakových vodách. 7/10 ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (28)
- Úvodnú scénu, v ktorej Paul Kersey fotí svoju manželku na Havaji, pridal do scenára režisér Michael Winner. (m.a.t.o.)
- Dino de Laurentiis souhlasil s produkcí za předpokladu, že se název snímku změní. Slovo „smrt“ podle něj zaručovalo kasovní propadák. Michael Winner ho ale přesvědčil, aby od požadavku ustoupil. (Komiks)
- V původní novele byl Paul Kersey účetním, ve filmu je architektem. (-bad-mad-wolf-)
Reklama