Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
nebudu dlouho kecat, mám rád Bronsona, a tento film je prostě skvělý. Mám všechny přání smrti 1-5, bohužel hodnocení jde díly dolů , ale prostě všechny díly jsou zajímavé, vtipné. Hrdina prostě přežije všechno ač se to vždycky dotýká jeho rodiny. Pokud jste to neviděli , tak vřele doporučuji Váš deda :-) PS proč TV vytahuje starý filmy? 1974? Protože ty nové filmy stojí za hovno no coment deda :-)ps mám Moravce :-)Frank Ochoa je taky sekáč, škoda že umře :-)5.8.19 ()
Ne nadarmo se vám při sledování vybaví klasický model filmu podle komiksu - hlavnímu hrdinovi někoho zabijí, on vezme zákon do svých rukou a jako "tajemný" mstitel vyráží každou noc po práci čistit ulice. Mnohé kimiksové filmy jsou ovšem vykresleny psychologicky daleko lépe, než prosté a jednoduše přímé Přání smrti. ()
Brutální scéna s přepadením v bytě na začátku mě hodně navnadila. Pak film trochu ztrácí tempo a spíš se tam kecá. Krátká pasáž, kdy se Charles Bronson přesune kamsi do Arizony a rýsuje tam nějaký územní plány, je naprostá nuda a já už jsem se začal bát, co z toho nakonec vyleze. Naštěstí se brzy vrátí zpět do NY a začne bez servítek čistit špinavý ulice od feťáků a zlodějů a surovost a syrovost 70. let se rozjede opět v plný parádě. Bronson si v pro něj hodně typický roli odehrál ten svůj standard, ostatní herci spíš byli do počtu. Za zmínku ještě stojí mladej Jeff Goldblum v menší roli, protože ten tady opravdu vypadal jako regulérní vyfetlej psychopat. 75% ()
V jeden okamžik se kariéra Charlese Bronsona dostala do místa, od kterého byla cesta jen přes otce rodiny, která nějakým způsobem byla zabita/znásilněna/zmasakrována a on jako jediný, kdo dokáže uchopit zbraň ve jménu zákona, jde snížit počet kriminálníků v ulicích ameriky. Škoda, že se to opakovalo tak často až téma ztratilo i tu poslední jiskru zajímavosti. ()
Galéria (71)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (28)
- Paul Kersey - meno hlavnej postavy bolo skutočné meno jedného z komparzistov, ktorý sa objaví vo filme. (m.a.t.o.)
- Hoci mal film premiéru v roku 1974, podľa informácií uvedených v treťom pokračovaní Túžba smrti 4: Tvrdý zákrok (1987), je dej filmu zasadený do roku 1976. (m.a.t.o.)
- Po vzhliadnutí filmu bol autor knižnej predlohy Brian Garfield nespokojný s výsledkom, čo ho donútilo napísať pokračovanie s názvom "Death Sentence" ("Rozsudok smrti"). Knihu v roku 2007 sfilmoval režisér James Wan, ale s úplne odlišným príbehom, pričom sa držal len niektorých častí Garfieldovho textu. (m.a.t.o.)
Přání smrti je filmem který abych se přiznal vůbec nevím jak hodnotit, na jednu stranu bych mu dal za 5* na druhou ale i odpad! Film pojednává o člověku, který bere právo do svých rukou (otázka bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu), filmy tohoto druhu vůbec počátkem sedmdesátých let zažili jakousi konjunkturu. Proti svým rivalům vystupovali na vlastní pěst již Clint Eastwood jako "Dirty Harry" (71) nebo Gene Hackman ve filmu "French Connection" (71). Co však předvedl Charles Bronson v tomto filmu, překonalo vše, co jsem zcela určitě nejen já, měl do této doby tu možnost vidět. Newyorský architekt Paul Kersey jako osamělý totálně bezcitný mstitel na cestě za odplatou (za znásilnění jeho manželky a dcery, manželka umírá, dcera se už neprobudí z kómatu). Policie je později úplně bezmocná a tak později Paul sahá ke zbrani sám (je tu jasný důvod, ale je tu i jiný, poté co shlédne jedno kovbojské představení a poté co si de pak ještě zastřílet, kdy se svěří svému kamarádovi, jak byl jeho otec psanec a kdy ho pak nakonec zabili) zcela jistě zde se v něm probudili všechny své pudy a geny a zcela jistě toto byl ten druhotný impulz k jeho pozdějšímu činění. Film má dobrý scénář, ve skutečnosti je toto téma stále více jak aktuální, plno lidí na všech internetových diskuzích, když se řeší nějaká ta sviňská nespravedlnost to vidí podobně (v novodobé civilizované společnosti by se však toto nemělo dít). Nakonec ale přeci jen šlo z filmu vytěžit skutečně něco víc, poté co Paul sahá ke zbrani a zcela nesystematicky se vždy pokusí vyprovokovat mladé rowdies aby je nakonec mohl zastřelit, jen tak pro parádu, poté co ho chtěli v uvozovkách jen okrást (kde je ale záruka že by ho nakonec jako svědka nezabili oni?). Bronson se v tomto filmu držel starého odvěkého islámského zákona "oko za oko, zub za zub," jenže, za 1, vůbec nemusel, některé ty nepochopitelné násilné vraždy byly prostě zbabělé, jako střelba zezadu do zad, na útěku atp, 2, vždyť on se mstil všem, jen ne zrovna těm kteří mohli za vraždu jeho ženy, ty se pak náhle vypařili, on je nehledal, on se přeci zajímal jinýma a později konflikty přímo vyhledával, zajímavé že byl vždy u všeho dění, prostě ve správný čas na pravém místě, jako kdyby se všechno točilo jen kolem něj, směšné. V New Yorku se to delikventama jen hemžilo a poté co vzal Paul vše do svých rukou (takový pěkný název domobranec), pomohl bezradné policii snížit kriminalitu s nějakých 900 zločinů za týden na polovinu! 3, všechny ty vraždy byly na jedno brdo, žádný větší nápad, 4, všechny ty rowdies jako by si z oka vypadli, víceméně byli všichni i poněkud směšní, jen to úvodní trio v úvodní scéně doma bylo nejlepší a jako scéna jednoznačně nejsilnější z celého filmu. Tak nějak nevím, film ve své době musel dosti pobouřit, jako máloco jiného předtím, je mi i jasný že člověk občas prostě takhle smýšlí, nikdo z nás nemůže sám za sebe říct, jak by se choval, když by se dostal do takové to nelichotivé situace, navíc když člověku prdne v bedně, ale stejně nedoporučuji, co kdyby se takovými to pravidly řídil každý z nás? Jak by to vypadalo? V Americe je to možná možný už od dob Divokého západu, kde by byl určitě Charles jako doma, proto později takové to role, ale co třeba tady u nás v naší malé zemičce, nevím, ale takový sladký konec jako v tomto filmu by Charlese Bronsona asi nečekal a troufám ci říct že ani v Americe ve skutečnosti. Ale je to přeci jen film, z novodobé historie mi podobný případ v takovém to rozsahu co se týče vražd není znám. Finále bylo prostě jedním velkým zklamáním, jinak se film snad celkem i povedl a přesně takovéto role prostě Bronsonovi vždy seděly. () (menej) (viac)