Túžba smrti

Legendární role Charlese Bronsona a minimálně ve své době kontroverzní dílo. Zápletka je velmi jednoduchá. Zabili mu ženu a zprznili dceru, vezme tedy zbraň a zákon do svých rukou a nandá to všem grázlům. Úřady, které by nás měly chránit, selhávají a tak nezbývá nic jiného než se vydat cestou vendety. Konkrétní pachatele onoho zločinu ale sere pes, vypátrat je, a pak na nich vykonat svou spravedlivou mstu, by bylo pro Paula Kerseyho, autora předlohy a scenáristu příliš velké sousto. Svou frustraci, vztek či bolest je totiž možné uspokojit na všech ostatních, jim podobných. Vcelku amorální faul, ovšem předkládaný jako vzpoura jednotlivce proti bezpráví, ale proč ne, koneckonců netuším, a ani nechci, co by se mi honilo hlavou v podobné situaci. Zajímavým se jeví i fakt, že v sedmdesátých letech ještě americký film nebyl rasově hysterický, aniž bych to počítal nějak přesně, tak mohu téměř s jistotou říct, že prakticky všichni odsouzení k popravě Kerseyho osmatřicítkou byli černí. Na srovnání se současným remakem s Willisem se v tomto ohledu opravdu těším. Problém s Death Wish mám však jinde, to že se z podobného mstitele stane lidový hrdina je vcelku pořádku. Za normálních podmínek líné lidské společenství bude vždy vyzdvihovat jedince, kteří za něj odvedou jeho špinavou práci, minimálně do té doby než jim v televizi řeknou, že by neměli. Ale že by se úřady a mocní tohoto světa zalekli jednoho neposlušného jedince? Ve filmu asi ano. Tím se dostávám k tomu, co mi na Přání smrti vadilo nejvíc, chyběla mi zejména nadsázka. De facto akční film se v akční stránce zúžil na prosté a vlastně zbabělé odstřelení toho či tamtoho negra s kudlou a ve zbytku jen glorifikoval a podsouval nutnost sebeobrany, třeba i střelbou do zad prchajících zlodějíčků. Zkrátka a dobře, raději statečného a drsného ochránce zákona Callahana (Dirty Harry) než zbabělého a ve stínu se plížícího vraha Kerseyho. (23.09.2018)

Průměrný americký občan se krvavě mstí v průměrném příběhu s průměrnou režií i scénářem, jehož různé variace se s velmi rozdílnou kvalitou točí až dodnes. Jediné, co je na filmu nadprůměrné, je snaha o psychologii hlavní postavy a výkon Charlese Bronsona, který ještě na vrcholu své kariéry uměl být zároveň drsný i charakterní. Na jedno zhlédnutí to špatné není a Bronsonovi při jeho vražedném počínání fandíte, ovšem filmy s podobným námětem mi jdou od přírody proti srsti a zálibu v nich opravdu nikdy nenaleznu. 65% (13.05.2013)

Myslel jsem, že jde o béčko, kde Bronson s raketometem a brokovnicí čistí New Yorské ghetto od lidské špíny, to jsem si asi pamatoval špatný díl, protože zde na mě vybafl vcelku komorní film o velké ztrátě a pomstě aplikované ne na jedince, ale obecně na skupinu. Prvních několik minut působí velice kýčovitě, když musíme sledovat extrémně zamilovaného Bronsona se svou ženou trávící romantickou dovolenou na Hawaii, přičemž všichni víme že jeden(a) z nich to má spočítané, tvůrci nám však chtějí ukázat, že to byla fakt velká láska. Zde ještě stále přetrvával původní dojem, že jde o nablblé béčko. Pak ale přijde návrat do špinavých ulic New Yorku, kde mlaďoučký, ale zatraceně slizký pouliční kriminálník Jeff Goldblum s partou ve velmi syrové a naturalistické scéně zabijí Bronsonovu ženu a znásilní dceru. Zdrcený Bronson odjíždí pracovně do pistolnického městečka Tusconu, kde se naučí se zbraní (mimochodem celé Tusconovské intermezzo je povedené a zábavné) a po návratu bere spravedlnost do vlastních rukou. Ne však způsobem, že jde trapně přímo po vrazích své ženy, nýbrž se toulá nočním NewYorkem a zabíjí každého kdo se ho pokusí okrást, čímž se posléze stává pro místní lidi hrdinou zvaným „Domobranec“, který podněcuje ostatní obyvatele velkýho jabka vzepřít se proti vysoké míře zločinnosti. Myšlenka filmu, ač velmi jednoduchá je velice nosná a je zpracována způsobem, který je oprostěn veškerých patetických kýčů a plkavého patriotismu, čímž se stává skutečně uvěřitelná a o to více fascinující. SPOILER: Například fakt, že vrahové Bronsonovy ženy zůstanou nepotrestáni je příjemný závan realismu, který jsem upřímně nečekal (byl jsem smířen s faktem, že poslední oběti „Domobrance“ budou právě tihle tři zlodějičci, kteří se před smrtí nějak prořeknou, pomsta by tak byla uzavřena). Charles Bronson válí jako ďábel, nikomu jinému bych ten kamenný výraz, vnější sílu a chladné jednání při zjištění ztráty milovanémanželky nevěřil, jako tomuhle na první pohled ostrému chlapovi! Debilní komentáře: Matty (04.12.2008)

novodoby "western" ktory sa z divokeho zapadu prenasa do divokeho "velkomesta" v tomto pripade New Yorku (dirty harry zamieril do San Francisca) kde sa laviciak a pacifista bronson meni v kruteho pomstitela trestajuceho grazlov za to co spravili jeho rodine... bronson je vynikajuci a jeho prerod zo slabocha (ktory po prvej akcii zvracia) mu verime (urcite i vdaka tomu ze vzdy hral drsnakov), horsie je to zo zvyskom osadenstva ktori su dost pre-afektovany (hlavne kerseyho zat a i detektiv okocha a jeho konstanty kasel, ktory ide paulovy po krku, je miestamy otravny)... winner reziruje celkom dobre i ked obcas z filmu citit urcita televiznost i vdaka hudbe (pripominajucej mi colomba)... (22.01.2013)

Přání smrti aneb osamělý mstitel čistí hnisající rány jednoho zatuchlého města. I tak by se dal charakterizovat tento snímek, ve kterém je velmi názorně vyobrazen přerod z válečného veterána - pacifisty na městského kovboje - skoropsychopata. Nedokážu si dosadit do role Paula Kerseyho nikoho povolanějšího než Charlese Bronsona. Ten sice používá všehovšudy pět hereckých výrazů, ale to stačí, abyste mu jeho postavu sežrali i s rybářskou stoličkou. A i když se jedná o klasické béčko, nezatracujte ho a dejte mu šanci. Určitě si vás něčím získá. (16.01.2009)