Túžba smrti

Po dlhšej dobe som si pozrel Prianie smrti a stálo ho to jednu hviezdičku. Už pri predchádzajúcich sledovaniach som si všimol neprirodzene prehnané správania pouličných zločincov, ale na priemerné hodnotenie to vytiahol výborný námet, ktorý bolo možné rozvinúť do množstva závažných morálno-etických problémov. Dnes som už vyložene pri pouličných prepadoch trpel a aj keď mi inšpektor visážou i nasadením pripomínal Lina Venturu, dospel som k záveru, že tento film je trestuhodne nevyužitou príležitosťou a nemal byť nakrútený (ak ho Michael Winner nedokázal nakrútiť lepšie). (07.08.2015)

La Divina commedia: Inferno. Pohrávam sa s myšlienkou pripodobniť Winnerovu klasiku Božskej komédii Dante Alighieriho, pretože to jednak vyhovuje mojim účelom a jednak je to prirovnanie veľmi zábavné (čo nemôžem povedať o filme). Charles Bronson ako Dante alias Paul Kersey (veterán z vojny v Kórei) a Hope Lange ako jeho sladká Beatrice alias Joanna, ktorej smrť (následkami kopnutia do hlavy) ho privádza na cestu krvavej odplaty a diváka prevádza deviatimi kruhmi pekla. Po tragických úvodných titulkoch vo forme dramaturgicky nezvládnutej idylickej obrazovej koláže so záverečným gýčovým odchodom do západu slnka sa začína prehliadka košatého stromu neschopnej réžie a autorských rozhodnutí, ktoré ma neprestávajú udivovať. Tézovitá myšlienková koncepcia námetu je, naproti tomu, že sa nás Winner snaží presviedčať moralizujúcimi dialógmi s extrémnym nadbytkom nepríťažlivej demencie o opaku, využitá len na budovanie lineárnej cesty k diletantsky odbitej akcii, v ktorej Bronson strieľa po všetkom, čo sa pohne a javí jasné známky zločinnosti (tj. drží v rukách nôž, úlisne sa usmieva alebo je černoch). Najprv však musíme pretrpieť spoločne s hrdinom, nasadzujúcim kamenný výraz (ktorý statočne drží po celú stopáž - je jasné, u koho sa Steven Seagal učil) informáciu o manželkinej smrti, cestu na vidiek, kde sa z pacifistického architekta pod vplyvom rekonštrukcie westernovej prestrelky vykľuje vražedný ostrostrelec (čo sprevádza ďalší dementný dialóg, ktorý si navyše odporuje s tým, čo sa hovorí v predchádzajúcich scénach), aby sa napokon po uzavretí dohody s klientom a dokončení prác na stavbe vrátil do New Yorku. Naďalej ide po presne nalinkovanej ceste, lemovanej telami bezhlavo zabíjaných mladíkov, aby sa nudne a obzvlášť nezaujímavo dostal až do finále, ktoré len tak mimochodom presviedča diváka o tom, že môže beztrestne vraždiť a nič sa mu nestane. Zaujímavá antitéza Hitchockovho The Rope a z hľadiska žánrového vývinu i príbehoch budujúcich legendy o tajomných mestských hrdinoch z našich radov istotne objekt hodný preskúmania, z môjho pohľadu dno mainstreamovej produkcie 70. rokov, ktoré len tak niečo nepredčí. A nepomáhajú ani trápne pokusy o humor, obdivuhodne príšerne zakomponová (sama o sebe však vynikajúca) hudba Herbie Hancocka a zvyšok obsadenia, ktorý pôsobí ako náhodný komparz nahnaný na pľac priamo z ulice (trojica výtržníkov vedená mladým Jeffom Goldblumom i bez make-upu desivejším než v Cronenbergovej Muche, ktorých vrcholným aktom anarchie je sprejovanie hákových krížov a občasné znásilňovanie, jasne kraľuje). Nemám síl hľadať pozitíva (ktoré by som zrejme i tak nenašiel). Možno som len už z takýchto filmov vyrástol. 0% (13.12.2014)

V jeden okamžik se kariéra Charlese Bronsona dostala do místa, od kterého byla cesta jen přes otce rodiny, která nějakým způsobem byla zabita/znásilněna/zmasakrována a on jako jediný, kdo dokáže uchopit zbraň ve jménu zákona, jde snížit počet kriminálníků v ulicích ameriky. Škoda, že se to opakovalo tak často až téma ztratilo i tu poslední jiskru zajímavosti. (06.08.2007)

Takže. Kdybych film viděla před 38 lety, padnu na zadek z té Sodomy Gomory a Babylónu v jednom. Dnes už jsme poněkud civilizovaní a asi víc nároční a hlavně vnímavější. Připadá mi to jako by do Ameriky v době kolonizace naložili jednu loď samými mentály a druhou trestanci. Co z nich po generace vydegenerovalo, to vidíme dnes. Asi to tak bylo a je. Zvláštní, že když v okolí pár bloků během 3 měsíců přišlo 12 rodin o člena rodiny rukou zločince, nic se nedělo ani nevyšetřilo. Když začaly padat hlavy hajzlům, tak toho byly plné média a začalo se najednou konat!! Pokrytecká Amerika jako na dlani, k tomu kontrast mezi diskriminací kriminality (až tak to je - myslím tím černochy) a bezmocnou odevzdaností (něco mezi pacifismem a debilitou - potencionální oběti). Když šel ten úchvatný domobranec do penze, nahradila jej další mnohem účinnější zbraň: "Naše banka pomohla již hodně lidem k lepšímu životu." Už mi přestávají vadit vytahané ruce jak opice od stereotypních nákupů. Není nad určitou jistotu, hlavně neprovokovat. (30.03.2012)

Brutální scéna s přepadením v bytě na začátku mě hodně navnadila. Pak film trochu ztrácí tempo a spíš se tam kecá. Krátká pasáž, kdy se Charles Bronson přesune kamsi do Arizony a rýsuje tam nějaký územní plány, je naprostá nuda a já už jsem se začal bát, co z toho nakonec vyleze. Naštěstí se brzy vrátí zpět do NY a začne bez servítek čistit špinavý ulice od feťáků a zlodějů a surovost a syrovost 70. let se rozjede opět v plný parádě. Bronson si v pro něj hodně typický roli odehrál ten svůj standard, ostatní herci spíš byli do počtu. Za zmínku ještě stojí mladej Jeff Goldblum v menší roli, protože ten tady opravdu vypadal jako regulérní vyfetlej psychopat. 75% (07.03.2019)