Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Hmmm, u Charlese Bronsona je problém - postavu pacifisty mu nemůže věřit snad vůbec nikdo, a tak od samého začátku filmu prostě čekáte, kdy (a jak) bude newyorské ulice od kriminálních živlů všeho druhu čistit. Nutno podotknout, že když k tomu dojde, činí tak Bronson poctivě a efektně, ale zase - chová se téměř jako profesionální ostrostřelec a na tom, co dělá, není pranic šokujícího. A to je velká škoda. Možná, že s jiným, "pacifičtějším" hercem by to dopadlo jinak, lépe. Možná. ()
Dnes uz klasika ktera nastartovala velmi plodnou serii Charles Bronson si jako nemilosrdny mstitel vykracuje spinavymi ulicemi a cisti je od lupicu vrahu nasilniku a dalsi verbeze takovymu hrdinovy proste nejde nefandit jednicka je nejtemnejsi z cele serie a krome pribehu osamneleho mstitele nastavuje i tvar vlne nasili a nepospinene arogantni spolecnosti neschopne se ji postavit muze to sice vyvolavat urcite predsudky ale film jako takovy proste i po temer 40 letech funguje bezchybne a stale velmi aktualne jo a abych nezapomel Bronson byl fakt frajer! ()
Legendární role Charlese Bronsona a minimálně ve své době kontroverzní dílo. Zápletka je velmi jednoduchá. Zabili mu ženu a zprznili dceru, vezme tedy zbraň a zákon do svých rukou a nandá to všem grázlům. Úřady, které by nás měly chránit, selhávají a tak nezbývá nic jiného než se vydat cestou vendety. Konkrétní pachatele onoho zločinu ale sere pes, vypátrat je, a pak na nich vykonat svou spravedlivou mstu, by bylo pro Paula Kerseyho, autora předlohy a scenáristu příliš velké sousto. Svou frustraci, vztek či bolest je totiž možné uspokojit na všech ostatních, jim podobných. Vcelku amorální faul, ovšem předkládaný jako vzpoura jednotlivce proti bezpráví, ale proč ne, koneckonců netuším, a ani nechci, co by se mi honilo hlavou v podobné situaci. Zajímavým se jeví i fakt, že v sedmdesátých letech ještě americký film nebyl rasově hysterický, aniž bych to počítal nějak přesně, tak mohu téměř s jistotou říct, že prakticky všichni odsouzení k popravě Kerseyho osmatřicítkou byli černí. Na srovnání se současným remakem s Willisem se v tomto ohledu opravdu těším. Problém s Death Wish mám však jinde, to že se z podobného mstitele stane lidový hrdina je vcelku pořádku. Za normálních podmínek líné lidské společenství bude vždy vyzdvihovat jedince, kteří za něj odvedou jeho špinavou práci, minimálně do té doby než jim v televizi řeknou, že by neměli. Ale že by se úřady a mocní tohoto světa zalekli jednoho neposlušného jedince? Ve filmu asi ano. Tím se dostávám k tomu, co mi na Přání smrti vadilo nejvíc, chyběla mi zejména nadsázka. De facto akční film se v akční stránce zúžil na prosté a vlastně zbabělé odstřelení toho či tamtoho negra s kudlou a ve zbytku jen glorifikoval a podsouval nutnost sebeobrany, třeba i střelbou do zad prchajících zlodějíčků. Zkrátka a dobře, raději statečného a drsného ochránce zákona Callahana (Dirty Harry) než zbabělého a ve stínu se plížícího vraha Kerseyho. ()
Snímek, který definoval žánr. Pomalý rozjezd, výborně napsaný a sehraný hlavní charakter a především jeho vývoj. Nekompromisní gradace, skvělé vedlejší postavy a slušná akční druhá půlka dopomáhají k evoluci architekta v dokonalý nástroj pomsty. Vše podkresluje zajímavá a netradiční hudba, která dodává scénám tu pravou atmosféru. Film jako stvořený pro Bronsona. Lepší 4* ()
„Ste zvláštny pacifista.“ Klasika a matka (či skôr otec) revenge movie, ale samozrejme to dosť brutálne zostarlo a dnes už to, pochopiteľne, nie je taká pecka, ako v 70-tych rokoch. Ale to platí v podstate skoro o vštekých filmoch, ten zub času je na nich skôr alebo neskôr skrátka poznať a bodka. Dominantný herecký výkon Charlesa Brosnona alias kvetinkového O´Reillyho zo Siedmych statočných divákovi umožňuje pozabudnúť na neprekvapivý, až slabý scenár, obshaujúci viacero absurdných momentov (hrdinu prepadnú niekoľkokrát po sebe až potom, ako si zaobstará strelnú zbraň, dovtedy nič). Pomáhajú i drsné akčné a naturalistické scény, poctivá produkčná práca megalomana Dina De Laurentiisa a čerešničkou na torte je podporná rola pre vtedy 22-ročného, debutujúceho Jeffa Goldbluma. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (28)
- Role Paula Kerseye byla původně zamýšlená pro Stevea McQueena, ten ji ale odmítl. Byla nabízena i Franku Sinatrovi, nakonec se jí ale ujal Charles Bronson. (Karlos80)
- Paul Kersey - meno hlavnej postavy bolo skutočné meno jedného z komparzistov, ktorý sa objaví vo filme. (m.a.t.o.)
- Úvodnú scénu, v ktorej Paul Kersey fotí svoju manželku na Havaji, pridal do scenára režisér Michael Winner. (m.a.t.o.)
Reklama