Púder

Jeremy Reed (Sean Patrick Flanery) by mohl být obyčejný kluk, nebýt dvou maličkostí, které jej od obyčejnosti odlišují. Jde o jeho nadpřirozené schopnosti (telekineze, apod) a absencí pigmentu a tedy úplně bělostnou kůži. Jeho rodiče jej raději drží zavřeného doma, protože vědí, že by na veřejnosti budil nežádoucí rozruch. Ale po jejich smrti jej šerif Barnum (Lance Henriksen) převáží do dětského domova. Ač se mu všichni snaží pomoci, ostatní osazenstvo domova se Jeremyho bojí a nebo se jej snaží šikanovat. A to, s Jeremyho vlastnostmi není ke katastrofě nikterak daleko ... Citlivě natočené drama o nesnášenlivost čehokoliv odlišného, ale na druhé straně i nezištné touze pomoci. Sean Patrick Flanery je bílým pudrem změněn k nepoznání, až z něj jde opravdu strach - na druhé straně je v něm skvěle vidět ono strádání a touha žít obyčejný život. Kromě Lance Henriksena v roli šerifa mě potěšil i Jeff Goldblum jako učitel fyziky, který v Jeremym vidí možnost více pochopit. Hezké... (11.09.2008)

Vyprávění příběhu o běláskovi, který byl většinu svého života odsouzen žít v domě (lépe řečeno ve sklepě) domů svých prarodičů, protože se ho vlastní otec zřekl, je určitě působivé a vysoký stupeň sentimentu k němu prostě patří. Ani to nezakryje úžasnou povahu a zajímavost hlavní postavy, která si získá srdce každého diváka, i toho, který bude nadávat na neustálá klišé a účelné drancování jeho vlastních emocí. Tenhle film je prostě působivě lidský, určitě záměrně, ale to má být problém? Způsob jakým se lidé k "zázrakům/chybám přírody" chovají, je ten základní problém. Zvednutý prst směrem k lidské povrchnosti a odsuzování tu už byl mnohokrát, ale ne často tak působivě zvládnutý. Samotné sci-fi prvky jsou velmi jemné, ale působivé a přicházejí správně dávkované pro diváka, který film kvůli nim nesleduje. Mě to chytlo, přesně jak mělo, takže plné hodnocení (holt, jsem slabý jedinec:)). (30.08.2010)

Zářný příklad toho, že ze zajímavého námětu nelze vytřískat nic navíc, i když režisér prakticky neselhává, a skvěle zvládá obtížně stravitelné pasáže filmu, přesto vše vsadil na cukrový sentiment ukapávající z každého rožku filmu. Námět sahá určitě po větších metách, ale dojemnější a citlivější zpracování je asi průměrnému divákovi nejblíž a proto je na něj vázána největší koncentrace. Když se zahraje na temnější notu, trvá to jen chvíli a zase se z toho dusného mračna rychle vyjede na povrch a opět přijde na řadu tklivá forma, která však úplně ne vždy sedí k daným možnostem námětu o podivně a nesměle vyhlížejícím mladíkovi obdařeném mimořádnými schopnostmi a ukrývajícím se před světem, který pro něj zřejmě není tím správně dokonalým místem. Aby byl snímek vyrovnaný musel by Salva vynikat i v psychologii postav, ale na tu se až tak moc nezaměřuje. Není pak překvapením, když pak děj jen líně plyne a střídá pozitivní a pochmurné nálady bez ladu a skladu, aniž by dospěl k něčemu vrcholnému. Zkrátka film nestrhne. Zesnulý Jerry Goldsmith to naštěstí uchopil geniálně hudebně a jeho hudební doprovod filmu nenápadně pomáhá jako podpůrný hybatel děje. Výsledkem je pomalu ubíhající film s několika působivými scénami s bizarně pojatou hlavní postavou. 60% (05.12.2011)

S odstupem času si člověk uvědomí, o jak nadčasový snímek se jedná. A je vcelku jedno, kolikrát byl podobný příběh o zlu, smrti, lásce, kráse a naději zfilmován, protože takových příběhů je stále zapotřebí jako sůl. Přesvědčivý výkon Flaneryho je místy až strhující. První napínavá scéna začíná lžičkou a pak už se další jen přidávají. Nechybí ani citovky na balík kapesníků, kdy prim hraje otcovské obětí. Konec je přese všechno plný naděje ve věci lepší a zřejmě také jediný správný. (13.10.2022)

Čekala jsem film o albínovi a ne o nějakém nečlověku se schopnostmi Boha a nezměřitelným IQ. Příšerně sentimentální příběh s hypersenzitivním soundtrackem a nepochopitelnými scénami. Je pěkné myslet si, že jednou humanita bude přesahovat technologii a že člověk "je" i po smrti, protože se energie neustále přeměňuje, ale ... vždyť film o outsiderovi za zevnějšek jde natočit i jinými způsoby ... Divím se komukoliv, kdo tomu skočil na špek. (31.12.2007)