Ako prichádzajú sny

Stejnojmenný román Richarda Mathesona převedl do filmového scénáře Ronald Bass. Zajímavý je nápad s "oživením" obrazů. Líbilo se mi prolínání světů, filozofování hlavních hrdinů. Robin Williams i Annabella Sciorra se navzájem doplňovali. Nejvíc na mě zapůsobila scéna, kdy Annie v pekle prozře a vyzývá Chrise, aby vydržel. Závěr je sice přeslazený, ale celkově u mě vítězí pohádková snovost. (20.06.2009)

Tenhle film tak silene utoci na city, ale bohuzel se mu to vubec nedari. Pribeh je dost zajimavej, ale po uvodni zhruba pulhodine a presunuti do nebe, film zacne nudit. Nastesti s cestou do pekla se film konecne trochu rozjede. A samotny peklo je udelany docela mrazive. Ono trikova stranka je asi nejvetsi klad, protoze i kdyz se film desne tahne, je aspon na co koukat. A ty radoby dojemny flashbacky s silene nudnejma dialogama me akorat stvali. Williams hraje narozdil od Goodinga skvele, jen mi do role moc nesed, ma vetsinou furt ten svuj vtipnej vyraz. Ale rozhodne stoji film za skouknuti. (05.09.2006)

Síce ten pátos a preromantizovaná vizuálna stránka je už na hranici s over the top, nemožno filmu uprieť tak po obsahovej ako aj formálnej stránke originalitu na hranici s dokonalosťou. Navyše umiernený Robin Williams podáva jeden z najlepších výkonov kariéry. Ideálny trip pre všetkých bolestínov a melancholikov. (24.06.2012)

Ještě teď mě bolí zuby. Kytičky, dětičky, barvičky, létající lidé, neskutečně přeslazený klavír ... Pokud má takhle vypadat nebe, pak si to asi půjdu hodit. Samotný nápad měl obrovský potenciál, to by se ho ovšem nemohlo chopit nějaké sentimentální, uslzené hovádko, které nakonec vykouzlilo dvouhodinovou přehlídku cukrové vaty. Ještě včera jsem se divil, jak se mohlo stát, že jsem o tomhle filmu nikdy neslyšel. Teď už to chápu. (17.08.2009)

Tento film stojí za shlédnutí pouze pro jeho vizuální stránku. A částečně pro půvaby rozesmáté tváře, olemované rusými vlnkami, hlavní ženské postavy v těch chvílích, kdy se směje. Samotný příběh je neuvěřitelná slátanina křesťanských a východních představ o smrti s romantickou linií té největší možné lásky, kterou není schopna ukončit ani samotná smrt. Což bolí. Obzvláště řezavé bolení pouze místy ustupuje. Naštěstí lze obdivovat tu fantazii, která je hravá a snad i inspirativní. Hlavní postavou je doktor Chris Nielsen (Robin Williams), který má jediný cíl: být se svoji vyvolenou za každého stavu všech možných realit i jiných dimenzí. Nejdůležitější ženskou postavou je kurátorka umělecké galerie Annie Collins-Nielsen (Annabella Sciorra) s psychickým traumatem posledního žijícího člena rodiny. Z dalších rolí: syn Ian (Josh Paddock), který při nanebevzetí dává přednost podobě Alberta Lewise (Cuba Gooding Jr.), dcera Marie (Jessica Brooks Grant), která při stejném nanebevzetí dává přednost podobě východoasijské letušky Leony (Rosalind Chao), a průvodce za bránu Pekla (Max von Sydow). Vzájemná láska je příjemná pro oba poznamenané. Umanuté setrvávání mrtvého mezi živými a přehnaně pedantské nároky na vlastní potomstvo nejsou příjemné již pro nikoho. Potom se nelze divit tomu, když vlastní děti dají přednost podobě někoho jiného ve chvíli, kdy se mají opět setkat se svým náročným rodičem. Alespoň ta fantazie se povedla a je jedním z mála důkazů, že i výtvarné umění může mít i užitnou hodnotu. (21.06.2016)