Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

Ale jo docela dobrý, jenom moc zdlouhavé. Ze začátku mi tam strašně vadil nejstarší ze sourozenců Petr, ale pak už se rehabilitoval a byl OK. Velice příjemě mě překvapila Tilda Swinton, protože jak jí jindy nemusim tak tahle role jí sedla. Hlavní problém filmu, není ve spracování, ale v příběhu, který se mi nelíbil ani v knížce když jsem jí kdysi zkoušel číst. Na obranu musím ale podotknout že ta závěrečná bitka se fakt povedla (a dostal jsem při ní nehoráznou chuť pařit Heroes). Jenže když je celý film zdlouhavý tak ho ani posledních 20 minut (i když skoro až brilantních) nezachrání. Pro malé děti (kterým je to konec konců určeno) to ale musí být bomba. (21.01.2006)

Disney sa chopil sfilmovania sedemdielnej fantasy C.S. Lewisa, ktorá je krížencom Pána Prsteňov a Biblie a tak to aj dopadlo. Od prvých minút je jasné zameranie snímky na detského diváka, ktorý štúdiám vždy najspoľahlivejšie plní vrecká peniazmi. Narniu predchádzal obrovský hype, ktorý sľuboval veľkolepé fantasy predstavenie, plné bájnych bytostí a monumentálnych bojov. A čoho sa divákovi dostalo ? Roztomilých zvieratiek, ani kvapky krvi, neschopných nepriateľov, tisíckrát prevareného “originálneho” súboja medzi dobrom a zlom vo svojej zabehanej schéme. Tiež nesympatických a necharizmatických hlavných predstaviteľov, mrhanie androgýnnym potenciálom Tildy Swinton (kdeže je ten nádherne cynicky vychcaný archanjel Gabriel z Constantina), triky oscilujúce medzi genialitou (mimika reči zvierat) a pravekom (veľmi dobre viditeľné zadné projekcie) a strašne spackaný scenár, ktorý je po expozícii akurát vatou smerujúcou k záverečnej bitke bez ďalších fáz dramatického oblúka. A tou by asi scenár hrdinskej fantasy ságy byť nemal. Mať o dvadsať rokov menej, vyhlásim prvú (dúfam, že i poslednú) Narniu za najlepší film, takto bohužiaľ musím pochváliť len prácu s hudbou, hudbu samotnú a dať 5/10, pričom tá posledná polhviezdička je za výborný záverečný song “Wonderkind” od Alanis Morissette. (08.01.2006)

Dětský pán prstenů? Snad ano. Opravdu ale jen dětský. Země Narnie je totiž pohádková. Nic na tom nemění fakt, že bílá čarodějnice nastolila totalitní režim, ve kterém je kde kdo členem ,,STB“ nebo zmrzlej a i stromy mají uši. Příběh udrží vaše děti v napětí, jejich hrdinové k nim promlouvají ,,dětsky“ srozumitelnou řečí a bobříci je určitě pobaví (mě zase dostali hlášky ,,STB“ vlků). Oproti LOTR zpočátku Narnie vypadá ,,chudě“, ale různorodost obyvatel i fantasie tvůrců se naplno ukáže při závěrečné bitvě. A samozřejmě se najde i ponaučení. Rozhodně ale nezavírejte děti do skříně! I když? (18.05.2006)

Tak abych pravdu řekla ,docela se mi to líbilo rozhodně více než dvojka. Hned jako první musím zdůraznit překrásnou hudbu Harry Gregsona Williamse která se stala jednou z mích nejoblíbenějších sountracků a úžasně démonická je zde Tilda Swinton coby královna Jadis.Je to milá fantasy pohádka ale s velice chatrným dějem (knihy jsem nečetla) ovšem s fantasy typu Harry Potter se to v žádném případě nemůže rovnat. Chtěla jsem původně dát tři hvězdičky ale když vidím jaké to má slabé hodnocení tak přihodím, slabší čtyři. (24.01.2009)

Nevědět, že Andrew Adamson má za sebou oba Shreky, považoval bych ho za řadového disnyovského rutinéra, který seká na běžícím páse filmy o zvířatech, mluvících autech a snících dětech. Jeho režie je rutina největší, v první části letopisů dokonce rutina ledově chladná, odtažitá, kulisovitá, bez špetky mystiky, tajemna, atmosféry. Narnie je prostě zasněženým prostorem za magickou skříní, prostorem, kde žijí bez ladu a skladu naskládané pohádkové bytosti, prostorem, který je řízen bez jakékoli motivace a vnitřní logiky. Nic z toho se do filmu nevešlo. Vlastně... bylo by to v pořádku, kdyby bylo z filmu úplně zřejmé, že se jedná o pohádkový špektákl, ale pokusy o bitevní epiku ala Pán prstenů (a neustálé doslovné citace některých záběrů) mě vedou k závěru, že Narnie je jakýsi prasopes. Jako pohádka nemá kouzlo a šarm, jako fantasy epos je zase strašlivě naivní, prvoplánová a prostá mytologie. V porovnání s Jacksonovou středozemí je interpretace fantaskní země C. S. Lewise krotká, plochá, dvojrozměrná. Dětští herci zbytečně přehrávají, jejich postavy nijak nezaujmou a celý příběh paradoxně táhnou počítačové potvůrky v čele s opravdu parádním lvem Aslanem. Tilda Swinton coby ztělesnění ledového zla připomíná spíše pofidérní klon upířích bratrů z Matrix Reloaded a ani její přisluhovači nemají patřičnou šťávu, která by do triviálního schématu příběhu vnesla jiskru dramatu. I tak se na Letopisy dá díky sušným digitálním efektům dívat, nicméně je to dívání prosté divení a to mi u fantasy žánru vadí velmi. [50%] (30.10.2006)